AI řeže zespodu i ze špičky. Ohrožuje juniory a vrcholové manažery

Práci pěti lidí zvládnou některé firmy jen se třemi. Produktivita poroste, plošné zvýšení mezd ale nečekejte, varují experti. Mzdy porostou jen některým, jiní o část práce přijdou. Nejvíc pod tlakem budou rutinní profese.

Čech vytvoří za hodinu méně hodnoty než průměrný Němec. A nižší produktivita se promítá do mezd. Umělá inteligence by tento rozdíl mohla pomoci dohnat. Optimistická představa je jednoduchá: práci dvou lidí zvládne díky AI jeden člověk, firma vyrobí víc, vydělá víc a část zisku se vrátí zaměstnancům ve vyšších mzdách.

Přesně tak to ale nejspíš nebude. Ekonom Dominik Stroukal upozorňuje, že samotné technologické změny v minulosti - třeba internet - automaticky růst mezd všem nepřinesly. Příjmy rostly jen některým, kteří se s internetem rychle naučili.

A podobně to bude podle Stroukala i s umělou inteligencí. „U těch mezd to bude otázka, jestli jsi nebo nejsi schopná ty nové technologie využít,“ říká v podcastu Ve vatě. Lidé, kteří AI dobře využijí, budou získávat náskok. A nebude malý. Už dnes takové pozice vznikají.

Filip Dřímalka, AI expert ze společnosti Aibility, zmiňuje například pozici takzvaného Forward Deployed Engineera, který propojuje byznysovou znalost s technologií. V zahraničí se podle něj takoví lidé dostávají k velmi vysokým příjmům. Podobný trend se podle něj začíná objevovat i v Česku.

Hodnotu bude mít především člověk, který dokáže pomocí AI udělat něco, co má pro firmu skutečný ekonomický přínos. Například získat více zákazníků, rychleji vytvořit nový produkt, automatizovat proces nebo převzít odpovědnost za oblast, kterou dříve zvládal celý tým.

„Když člověk přijde za šéfem a řekne: ‚Šéfe, jsem tady dlouho, makám dobře, naučil jsem se AI a chtěl bych přidat něco, kde budu připlacený za odpovědnost,‘ tak to je věc, která by fungovat mohla,“ míní Stroukal.

Zatímco část lidí výrazně zvýší svou produktivitu a cenu na trhu práce, jiným začne umělá inteligence jejich práci nahrazovat. Největší riziko podle obou expertů není u „chytrých“, nebo naopak manuálních profesí. Klíčová je především míra opakovatelnosti práce.

Pokud zaměstnanec většinu dne pracuje na počítači, přepisuje, třídí, kontroluje, kopíruje data nebo vytváří podle předem daného zadání podobné výstupy, AI může část této práce převzít.

„To je dneska opravdu velké procento lidí, když si vezmeme banky, pojišťovny, call centra a tak dál, tam to bude mít daleko silnější dopad než jinde,“ říká Dřímalkа. Typickým příkladem jsou podle něj účetní. U jednoho z aktuálních testů, který zmiňuje, dokázala AI za deset minut zvládnout úkol, který zkušené účetní trval až tři hodiny.

Tlak může dolehnout vedle zaměstnanců bank, pojišťoven a administrativních pracovníků či zaměstnanců v zákaznické podpoře i na překladatele, marketéry, některé analytiky nebo programátory.

Jedna skupina je přitom podle Dominika Stroukala zvlášť zranitelná: lidé na začátku kariéry. Dříve firma mohla zaměstnat čerstvého absolventa na jednodušší práci a nechat ho několik let získávat zkušenosti. Jenže právě tyto vstupní úkoly jdou snadno automatizovat. Zároveň nemá junior dost zkušeností, aby přeskočil rovnou na vyšší pracovní úroveň.

Dnes se nejvíce mluví o ohrožení kancelářských profesí. V delším horizontu ale může AI v kombinaci s robotikou zasáhnout také práci rukama, upozorňuje Filip Dřímalka. „Elon Musk teď otevírá fabriku na Optimus roboty. Příští rok se tam rozjede výroba, v první fázi milion optimusů ročně, ve druhé fázi deset milionů optimusů ročně - a to je jedna fabrika.“

Velká otázka zní, jestli se díky vyšší produktivitě zkrátí pracovní doba. Oba experti jsou v tomto směru opatrní. Technologie v minulosti opakovaně slibovaly, že lidem ušetří čas. Ve velkém měřítku se ale pracovní týden nezkrátil.

Podle Dřímalky mohou některé firmy čtyřdenní pracovní týden využít jako benefit při náboru. Nečeká ale, že by se dramaticky zkrátil pracovní týden napříč ekonomikou. Stroukal je podobně zdrženlivý. „Že bych čekal, že v České republice budeme pracovat jenom pár hodin v týdnu? Někdo možná ano, ale zeširoka ne.“

Reálnější je podle něj změna obsahu práce. Méně přepisování tabulek, rutinní administrativy a dalších činností, které dnes zabírají čas, ale nepřinášejí velkou hodnotu.

Že by AI zabíjela celé profese, si experti nemyslí. Pravděpodobnější ale může být jiný scénář: profese zůstane, jen k vykonání stejné práce bude potřeba méně lidí. A právě to může být pro pracovní trh zásadní.

Firma nemusí propustit všechny účetní, marketéry nebo administrativní pracovníky. Pokud ale AI zvládne část jejich práce, může stejný objem práce obstarat menší tým. „Kde je pět lidí, tak naprosto zákonitě není možné, aby za AI tam pořád bylo pět lidí,“ říká Dřímalka.

To ale automaticky neznamená pět lidí bez práce. Firma může zároveň zlevnit výrobu, získat víc zákazníků a růst. Lidi, které už nepotřebuje na původní úkoly, může využít jinde. AI proto nemusí pracovní místa jednoduše ničit. Může změnit jejich počet, náplň i cenu.

Výsledkem tak nemusí být masová nezaměstnanost, ale velké přeskupení pracovního trhu. Některých lidí bude potřeba méně, jiné profese porostou a rozdíly ve mzdách se mohou dál zvětšovat.

Pro člověka po maturitě to neznamená automaticky zahodit vysokou školu. Mnohem důležitější podle Dřímalky bude mít široký přehled a schopnost rychle se učit nové věci. „Za mě to opravdu není o tom, že bude pět let něco studovat, ale spíš, aby byl dobrý v tom, co bude dělat, a dokázal se víceméně rychle naučit cokoliv, což ve spolupráci s AI jde dneska daleko rychleji,“ popisuje požadovaný soubor schopností.

Vedle samotné odbornosti tak podle něj poroste cena dovedností, které se automatizují hůř: iniciativa, samostatnost, komunikace, schopnost dotahovat věci a především převzít za ně odpovědnost. Člověk, který jen čeká na zadání, bude mít s AI stále větší problém konkurovat. Člověk, který dokáže přijít s nápadem, pomocí AI ho rychle rozpracovat a dotáhnout do výsledku, naopak získává náskok.

U třicátníků a čtyřicátníků je podle Dřímalky nejhorší strategií čekat, až AI dorazí přímo do jejich oddělení. Je lepší začít ji používat dřív, než se stane povinnou součástí práce. Nejde přitom o jeden kurz nebo odpolední workshop. „Umělá inteligence se nedá naučit jinak než tak, že s ní pracuju,“ radí Dřímalka.

Ještě jiná situace panuje u lidí, kterým je padesát nebo šedesát. Ani tady podle Dřímalky není pozdě. Jen nemusí být cílem dohnat dvacetiletého člověka v používání každé nové AI aplikace. Mnohem důležitější může být právě naopak využít to, co se za desítky let práce naučili. „Zastavit se, bavit se o tom a hledat si, kde je ten můj talent a kde já bych ho mohl naplnit. A ano, možná to bude něco jiného,“ uvažuje Dřímalka v podcastu Ve vatě.

Celou epizodu si pusťte nahoře ve videu.