Článek
Eritrea obvinila Etiopii z vyhlášení války a požádala v sobotu Radu bezpečnosti OSN, aby chování vlády v Addis Abebě odsoudila. Informovaly o tom agentury AFP a Reuters. Asmara tak reaguje na výroky Etiopie, která ji v dopise Radě bezpečnosti OSN, zveřejněném v pátek, nařkla z plnohodnotné invaze, jež Addis Abebě nenechává jinou možnost než se bránit. Eritrejský ministr zahraničí Usmán Sálih v sobotu označil tato tvrzení za součást etiopského plánu, jehož cílem je ospravedlnit útočnou válku vůči jeho zemi.
„Eritrea žádá Radu bezpečnosti OSN, aby důrazně odsoudila etiopské hanebné vyhlášení války proti Eritreji… a přijala nezbytná odstrašující opatření,“ uvedl v dopise citovaném AFP Sálih. Podle něj chování Etiopie způsobí zkázu obyvatelům obou zemí a destabilizuje celý region. Reuters uvedla, že eritrejský ministr zahraničí se v dopise odvolává na kapitolu VII Charty OSN, která umožňuje uplatnit opatření od sankcí až po vojenskou akci.
Etiopská vláda v dopise pro RB OSN z 8. října vyzvala k okamžitému stažení eritrejských jednotek ze svého území. Etiopský ministr zahraničí Gedion Timothewos v listu uvedl, že kvůli přítomnosti eritrejských jednotek nezbývá Etiopii jiná možnost než se bránit.
Informace o eritrejských jednotkách na etiopské půdě se začaly objevovat ve středu. Podle očitých svědků, na které se odvolávala Reuters, projížděli eritrejští vojáci severoetiopským městem Adigrat. Eritrejské jednotky se poté ve středu večer a ve čtvrtek ráno staly terčem útoků dronů, uvedla skupina Acled. O dění informoval deník The Guardian.
Minulý týden země přerušily vzájemné diplomatické vztahy, když Etiopie vyhostila deset eritrejských diplomatů a oznámila uzavření svého velvyslanectví v eritrejském hlavním městě Asmara. Eritrea následně oznámila, že bude reagovat recipročně.
Vztahy mezi státy se zhoršily v době, kdy se od 23. září na severu Etiopie znovu rozhořely těžké boje mezi vládními silami a povstalci z Tigrajské lidově osvobozenecké fronty (TPLF). Konflikt mezi nimi probíhal již mezi lety 2020 a 2022 a zemřely při něm stovky tisíc civilistů. Etiopská vláda obviňuje sousední zemi z podpory TPLF. Eritrea to popírá.
Eritrea získala nezávislost na Etiopii v roce 1993. O pět let později vypukla mezi oběma zeměmi pohraniční válka, která trvala do roku 2000 a vyžádala si desítky tisíc obětí. Vztahy se výrazně zlepšily až po nástupu etiopského premiéra Abiye Ahmeda v roce 2018. O rok později mu za uklidnění situace byla udělena Nobelova cena za mír. Obě země tehdy podepsaly mírovou dohodu a ukončily téměř dvě desetiletí trvající válečný stav.
V posledních letech se vztahy mezi oběma zeměmi opět zhoršily. Abiy prohlásil, že Etiopie potřebuje přístup k Rudému moři, a státní média tvrdí, že země má historická práva na eritrejský přístav Assab. Americko-izraelská válka proti Íránu, která vedla Írán k omezení lodní dopravy přes Hormuzský průliv, ještě více zvýšila význam přístupu k Rudému moři.
Etiopské ministerstvo zahraničních věcí ve svém pondělním prohlášení uvedlo: „Jakákoli seriózní diskuse o regionálních námořních záležitostech a bezpečnostní architektuře musí zohlednit legitimní zájmy Etiopie a její trvalé spojení s Rudým mořem.“
Eritrejský ministr pro informace Yemane Ghebremeskel ve svém prohlášení uvedl: „Etiopie neustále bije na válečné bubny a otevřeně prohlašuje, že zahájí agresivní válku proti Eritreji. V posledních týdnech se snažila tuto válečnou agendu přetvořit na ‚sebeobranu‘ tím, že si vymýšlela různá obvinění proti Eritreji.“
