Republikánka umí vyhrávat v baště demokratů, zastavit ji nemusí ani Trump

Před šesti lety průzkumy předpovídaly republikánské senátorce Susan Collinsové porážku.

Ještě několik dní před volbami měla podle průzkumu Emerson College její demokratická soupeřka Sara Gideonová šestiprocentní náskok. Collinsová ale překvapila a zvítězila s náskokem téměř devíti procentních bodů.

Letos čelí dlouholetá senátorka z Maine další náročné obhajobě mandátu. Podle říjnového průzkumu The Washington Post a Schar School by jejího demokratického vyzyvatele Troye Jacksona volilo 50 procent pravděpodobných voličů, zatímco Collinsovou 46 procent. Rozdíl se pohybuje v rámci statistické chyby.

Souboj přitom může výrazně ovlivnit rozložení sil v americkém Senátu, tolik důležité pro administrativu prezidenta Donalda Trumpa.

Collinsová je jedinou republikánskou senátorkou, která obhajuje mandát ve státě, kde v posledních prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová.

Maine tak představuje jednu z důležitých příležitostí demokratů, kteří se snaží získat zpět senátní většinu.

„Pro Susan Collinsovou to není dobrý rok. Obyvatelé Maine jsou podle mě stále více rozčarovaní z Trumpovy administrativy, přinejmenším kvůli životním nákladům,“ řekl agentuře Reuters politolog Ron Schmidt z University of Southern Maine.

Zároveň však upozornil, že politička má s obhajobou mandátu bohaté zkušenosti a vybudovala si voličskou základnu, která přesahuje stranické hranice. A právě na této pověsti Collinsová staví svou politickou kariéru.

V Senátu zasedá od roku 1997 a patří k nejvýraznějším představitelům umírněného republikánského křídla. Její vztah k Donaldu Trumpovi však provází dlouhodobý rozpor: zatímco prezidentovy kroky opakovaně kritizuje, při senátních hlasováních řadu jeho rozhodnutí podporuje.

Například v únoru 2025 Collinsová ostře odsoudila rozhodnutí Trumpovy administrativy hlasovat v OSN společně s Ruskem a Severní Koreou proti rezolucím týkajícím se ruské invaze na Ukrajinu.

„Jsem zděšena, že Spojené státy hlasovaly společně se Severní Koreou, Ruskem a dalšími spojenci Moskvy,“ prohlásila senátorka. Varovala také, že Spojené státy nesmějí dopustit, aby se zapomnělo, kdo válku rozpoutal.

Výhrady měla rovněž k působení miliardáře Elona Muska v Trumpově administrativě. Už v únoru 2025 vyjadřovala vážné znepokojení nad tím, že Muskův tým požadoval přístup k osobním údajům federálních zaměstnanců. O měsíc později kritizovala také omezování federálního financování univerzit ve svém domovském státě Maine.

Přesto Collinsová při hlasování většinou stojí na Trumpově straně. Podle analýzy nestranické společnosti CQ Roll Call loni podpořila prezidentovy postoje při 94,6 % sledovaných senátních hlasování. Během jeho prvního funkčního období s ním hlasovala přibližně v 90 procentech případů.

Jedním z nejvýraznějších příkladů jejího komplikovaného vztahu zůstává první pokus o Trumpovo odvolání z funkce v roce 2020. Tehdy čelil ústavní žalobě kvůli podezření, že zneužil svou moc k vyvíjení nátlaku na Ukrajinu. Podle demokratů podmiňoval uvolnění americké vojenské pomoci Kyjevu tím, že ukrajinské vedení oznámí vyšetřování jeho politického soupeře Joea Bidena a jeho syna Huntera.

Collinsová patřila mezi několik republikánských senátorů, u nichž se spekulovalo, že by se mohli přiklonit k demokratům. Trumpovo jednání sama kritizovala. „Prezident Spojených států by neměl žádat cizí zemi, aby vyšetřovala jeho politického soupeře. To je jednoduše nevhodné,“ uvedla tehdy například v rozhovoru pro CBS News.

Při rozhodujícím hlasování však Trumpa podpořila a hlasovala pro jeho osvobození. Argumentovala tím, že prezidentovo jednání sice bylo nesprávné, ale nedosahovalo závažnosti, která by ospravedlňovala odvolání z funkce.

V rozhovoru pro CBS News navíc vyjádřila přesvědčení, že si Trump z celého procesu odnesl ponaučení. „Prezident byl vystaven impeachmentu. To je poměrně velké ponaučení,“ prohlásila s tím, že v budoucnu bude při žádostech o zahraniční pomoc mnohem opatrnější. Trump přitom i v té době trval na tom, že se žádného pochybení nedopustil.

Tato rozporuplná pozice je patrná i v současné předvolební kampani. Collinsová se snaží přesvědčit voliče, že není bezvýhradnou spojenkyní prezidenta, jehož popularita v Maine zůstává nízká. Během televizní debaty se svým demokratickým vyzyvatelem Troyem Jacksonem minulý týden dokonce prohlásila, že rozhodně nepatří mezi Trumpovy oblíbené senátory.

„Nemyslím si, že prezident Trump do Maine přijede. Mluví o návštěvě mnoha různých států, ale z jeho kanceláře jsem nic neslyšela. A já rozhodně nejsem jeho oblíbenou senátorkou,“ řekla.

Od prezidenta se distancovala například kvůli válce s Íránem, kterou označila za nedostatečně promyšlenou, nebo kvůli clům na dovoz z Kanady, s níž Maine sousedí. „Kanada není Čína. Je to náš soused a přítel,“ zdůraznila.

Jak ale upozornil deník The Washington Post, letos Collinsová čelí problému, který se jí při předchozích volbách podařilo překonat: pro stále větší část voličů se hlasování o senátorském křesle stává především hlasováním o Donaldu Trumpovi.

„Udělala pro náš stát hodně, ale potřebujeme tam lidi, kteří Trumpa dokážou dostat pod kontrolu,“ řekl listu Doug Smith, bývalý zaměstnanec papírny, který v roce 2020 hlasoval pro Collinsovou, nikoli však pro Trumpa.

Letos už podle svých slov republikánskou senátorku nepodpoří. „Troy Jackson mi ani není nijak zvlášť sympatický, ale potřebujeme tam nějaké demokraty, kteří zajistí alespoň trochu rovnováhy, protože republikáni dávají Trumpovi naprosto volnou ruku.“

Právě voliči, kteří Trumpa odmítají, ale v minulosti byli ochotni podpořit Collinsovou, budou podle deníku pro výsledek letošních voleb rozhodující. Před šesti lety jich dokázala oslovit dost na to, aby zvítězila i ve státě, kde Trump prohrál o devět procentních bodů. Nyní se ale ukazuje, že ani její dlouholetá pověst nezávislé republikánky nemusí stačit.

Collinsová však v kampani připomíná své téměř třicetileté zkušenosti ve Washingtonu a schopnost zajistit pro Maine federální prostředky. Jako předsedkyně vlivného senátního výboru pro přidělování rozpočtových prostředků má významné postavení při rozhodování o federálních výdajích. Podle průzkumu The Washington Post jí právě v této oblasti voliči důvěřují více než jejímu demokratickému soupeři.

Tím je bývalý dřevorubec a odborář Troy Jackson, který se postupně vypracoval až do čela senátu státu Maine. Svou kampaň staví především na rostoucích životních nákladech a dostupnosti zdravotní péče.

„Pokud tvrdě pracujete, měli byste si moci dovolit vzít své dítě k lékaři. Měli byste si být schopni nakoupit potraviny, aniž byste museli mezi regály počítat, jestli na ně máte,“ říká ve svém předvolebním spotu.

Zatímco Collinsová se snaží přesvědčit voliče, že její zkušenosti a vliv ve Washingtonu jsou pro Maine přínosem, Jackson zpochybňuje, nakolik se její dlouholeté působení v Senátu promítlo do životní úrovně obyvatel státu.