Článek
Donald Trump a jeho republikáni mají veškeré důvody k obavám z toho, že v listopadových volbách do Kongresu budou čelit „modré vlně“, tedy velkému vítězství opozičních demokratů.
Vlna se však může změnit v tsunami. Průzkumy totiž v poslední době ukazují na obrovský odliv hispánských voličů od konzervativců. Důvod? Trumpova politika a osobnost.
Průměr průzkumů veřejného mínění za poslední měsíc ukázal, že demokraté nad republikány mezi hispánskými pravděpodobnými voliči vedou v poměru 64 ku 29 procentům.
Datový analytik stanice CNN Harry Enten navíc upozorňuje na odklon Hispánců zastávajících manuální či řemeslné profese. Tuto voličskou skupinu přitom Trump v prezidentských volbách 2024 získal, byť o pouhé procento. Dnes v této skupině prezident v porovnání s hlasováním z před dvou let ztratil na 43 procent voličů.
„V roce 2024 (Trump) zažil masivní průlom, když vyhrál hlasy pracujících Latinos. Těch, kteří nemají univerzitní diplom. Tohle vítězství je ale pryč, adios amigos, tak zatím, sbohem,“ uvedl Enten k přechodu těchto Hispánců k demokratům.
Nepřemožitelná koalice
V roce 2024 agentury veřejného mínění ve svých závěrečných sondážích zjistily, že demokratka Kamala Harrisová vedla nad Donaldem Trumpem mezi všemi hispánskými voliči v průměru pouze o sedm procentních bodů. Rozdíl měl být ale – s ohledem na šance demokratů v boji o Bílý dům – dvouciferný.
Pro demokraty to tehdy byl šokující trend, jelikož Hispánci byli dlouhá léta považováni za jeden z pilířů jejich voličské základy. Latinos ale v rekordním počtu podpořili Trumpa a výrazně mu pomohli k návratu do Bílého domu.
Republikán získal hlasy 48 procent z nich. Jen pro srovnání: V roce 2020 mu dalo hlas 36 procent Latinos, v roce 2016 dokonce jen 28 procent.
Rostoucí podpora Hispánců některé republikány motivovala k tomu, aby překreslili volební mapy v domnění, že budou s touto novou koalicí zcela nepřemožitelní. Uvažovali tak například konzervativci v Texasu a na Floridě, kde společně s Kalifornií žije nejvíce Hispánců z celých USA. Republikáni se ale možná ošklivě přepočítali.
Co je to gerrymandering?
Termínu propůjčil jméno někdejší viceprezident USA a guvernér státu Massachusetts Elbridge Gerry. Ten v roce 1812 podepsal zákon, který vytvořil podivně tvarovaný obvod pro místní Senát. Politický karikaturista později spojil jméno politika se slovem „salamander“ (salamandr) – podle zvířete, jehož tvar obvod připomínal – a vytvořil termín „gerrymander“.
Ve zkratce jde o vytváření volebních map zcela za účelem získání stranických výhod, tedy snahu vytvořit obvod tak, aby v něm prakticky nemohla vyhrát druhá strana.
„Republikáni (v Texasu a na Floridě) si byli svým úspěchem u hispánských voličů tak jisti, že přetvořili volební obvody svého státu tak, aby se pokusili získat dohromady až devět republikánských křesel,“ napsal list The New York Times s tím, že tyto „agresivní změny“ vzhledu volebních obvodů vycházely z předpokladu, že si republikáni Hispánce udrží.
Zdá se, že neudrželi. A může se naopak stát, že kvůli hlasům Latinos republikáni v tradičně konzervativním Texasu po 30 letech ztratí senátorské křeslo a možná i post guvernéra, který od roku 2015 zastává Greg Abbott. Ten ale letos čelí nečekaně silné soupeřce, když na něj v průzkumech dotírá (a podle některých dokonce i vede) demokratka Gina Hinojosaová.
Agentura Reuters podotkla, že se republikáni svým vlastním překreslením map dostali do „problému velkého jako Texas“.
Demokratická kandidátka na post guvernéra státu Texas Gina Hinojosaová.
Časopis Newsweek k současnému stavu volebního klání v Texasu napsal, že se republikáni obávají „mezigeneračního zániku“.
Ohroženi jsou najednou i republikáni v oblasti jižní Floridy, kde celá řada národních i lokálních průzkumů posouvá jejich volební šance na vítězství z kolonky „pravděpodobné“ do „spíše v jejich prospěch“, nebo dokonce „nejisté a ve hře“.
Republikánka María Elvira Salazarová zastupující obvod, kam patří město Miami, i proto začala bít na poplach. Nedávno před Bílým domem natočila video, v němž Trumpovi vzkazuje následující: „Ti samí Hispánci, kteří vám v roce 2024 pomohli dostat se do Bílého domu, se dnes cítí zrazeni.“
NYT's Nate Cohn:
— Trip Gabriel (@tripgabriel) September 22, 2026
A strong erosion of Trump's support with Hispanic voters imperils the party in more than a dozen districts Trump won by double digits, while cueing up Texas and Florida to "become ground zero for a possible Democratic tsunami"https://t.co/4xixJn6Ut7
Vysoké životní náklady a deportace
Salazarová citovala především imigrační zátahy, které podle ní „zašly příliš daleko“ a v poutech často končí bezúhonní Hispánci. A sondáže tuto nepopulární politiku reflektují. Ještě větší počet Latinos ale vyjadřuje nespokojenost s vysokými životními náklady, které Trump jako kandidát slíbil výrazně snížit a dovést USA ke „zlatým časům“.
Sečteno a podtrženo, průzkumy ukazují, že prezidentova podpora u Hispánců klesla pod 30 procent.
„Nepřekvapilo mě, když podpora latinskoamerické komunity pomohla Trumpovi v roce 2024 vrátit se do Bílého domu. Trump jim slíbil, že skoncuje s vysokými cenami. A to, že má člověk přistěhovalecké kořeny, ještě neznamená, že musí sympatizovat s nelegálním přistěhovalectvím,“ napsala ve sloupku pro The Miami Herald novinářka Isadora Rangelová, která je členem editorské rady listu. Sama do USA přišla z Brazílie.
Podle ní Hispánci, kteří na Floridu přišli legální cestou, se (ospravedlnitelně) přísně dívají na ty, kteří tak neučinili a zneužívali systém. Jenže, pokračuje Rangelová, imigrační zátahy a následná vyhoštění ze země začaly být celoplošné, bez ohledu na trestní rejstřík, či dokonce legální či nelegální status zatčeného a deportovaného.
„A teď jsme nuceni si položit těžkou otázku: Byli bychom tu ještě, kdybychom emigrovali v době, kdy byl u moci Trump? Nebo by nás spoutali a odvezli do deportačního letadla?“ uzavřela Rangelová svůj komentář.
