Článek
„Nebyl jsem si jistý, jestli tomu fandím na Anděla. Vlastně jsem nám moc nefandil,“ říká Vojtěch Pravda z kapely Gufrau. Jeho dva spoluhráči mlčí. Ve zkušebně je cítit nervózní ticho.
Nakonec se ale ledy prolomí. „Bál jsem se, že po Andělech se propadnou do brutální egománie. V ten moment mi přestává být příjemné s nimi sdílet osobní věci. A pak už ani nemám, s kým je sdílet, protože nemám nikoho jiného,“ svěřuje se hudebník.
Není to tak dávno, co jméno Gufrau neznal nikdo. Během pár měsíců se z tria dlouholetých kamarádů Huga Wiesnera, Vojtěcha Pravdy a Jakuba Maťka stali jedni z nejdiskutovanějších hudebníků v Česku. Získali cenu Anděl, vyprodali pražský Palác Akropolis i Roxy a jejich nejposlouchanější skladby na Spotify dosáhly milionů přehrání.
Jenže úspěch má i své temné stránky, ukazuje druhý díl Neklidu, dokumentární série o umělcích generace Z.
„Občas cítím úzkost. Jak se to děje v takovém šíleném tempu, tak se oddalujeme od sebe,“ přiznával Vojtěch Pravda letos v dubnu.
„Když jsme začínali, nebylo to tak natlačené. Nebyl tam tlak veřejnosti ani nás, nebo toho, že bychom měli něco vydat,“ dodává Jakub Maťko. „Byli jsme prakticky děti. Neměli jsme povinnosti jako placení nájmů a normálního fungování. Teď je tlak ze všech stran. Pocit, že musíš něco dělat.“
Dokument sleduje umělce v průběhu několika měsíců a zaznamenává nervozitu před velkými koncerty i euforii po nich, radost ze zisku hudební ceny i upřímný strach o ztracené kamarádství a odloučení od domova. „Mám pocit, že mi to rozbíjí vztahy. I s rodinou. Cítím, že už mají naučený respekt k tomu, že tam s nimi nebudu. Už to neřeší,“ vysvětluje Vojtěch Pravda.
Neklid
Co prožívají umělci a umělkyně generace Z? Nová minisérie Seznam Zpráv Neklid zkoumá, jak vypadá zkouška dospělosti, co znamená žít uprostřed dvou kulturně odlišných světů nebo jak drastické změny přináší do uměleckého života rodičovství.
Jednotlivé epizody: Oskar Hes • Gufrau • Večerka • Simona Lewandowska • Adam Mišík • Lucie Rosická • Jan Černý • Luciana Tomášová
Redaktor Jonáš Zbořil se spolupracovníky Jindřichem Soukalem a Jakubem Zemanem sledovali osm umělců při práci celý rok. Nové díly vycházejí každý pátek na webu Seznam Zpráv.
Zrychlené tempo je daní za úspěch, Gufrau ale paradoxně pořád působí, jako by je trápil takzvaný syndrom podvodníků, kdy člověk pochybuje o svých dovednostech.
Když mají mluvit o tom, proč dosáhli u posluchačů takové popularity, nedokážou najít odpověď. „Lidem je úplně u p*dele, o čem zpíváme,“ myslí si Hugo Wiesner. „Jestli v Shy Lie Lie zpíváme o pocitu vyhoření, je jim jedno.“
Je to pravda, nebo jen další důkaz kapely, která se musí vyrovnat se svým úspěchem? A jak se v prostoru mezi zkušebnou, klubem a hospodou udržuje kamarádství? Podívejte se na druhou epizodu série Neklid v úvodním videu.
