Článek
„Je to obrovská bomba. Je to malá jaderná bomba,“ řekl Donald Trump v rozhovoru pro televizi Newsmax ke svým dalším plánům ohledně Íránu.
Ministerstvo obrany pro něj vypracovalo plány, jak válku ukončit. Prezident naznačil, že se k Íránu vrátí po kongresových volbách, které Spojené státy čekají 3. listopadu.
Bombou, o které šéf Bílého domu mluvil, je zhruba devítitunová GBU-43/B. Podle televize CNN je jednou z variant svržení této pumy na Írán a následné Trumpovo vyhlášení vítězství.
Ve skutečnosti nejde o jadernou zbraň, to prezident trochu přeháněl.
Matka všech bomb
„GBU-43/B MOAB je nejsilnější nejadernou bombou v americkém arzenálu co do výbušné síly. Nedá se s jistotou říci, že je nejsilnější na světě. Rusko například tvrdí, že jeho termobarická zbraň ATBIP je až čtyřikrát silnější,“ řekl Seznam Zprávám bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Michal Smetana, který je ředitelem Peace Research Center Prague.
Pumě se kvůli zkratce přezdívá Matka všech bomb (Mother of All Bombs).
Oficiální název je méně poetický – Massive Ordnance Air Blast. Je inspirován rétorikou bývalého iráckého prezidenta Saddáma Husajna. Ten v roce 1991 před válkou o Kuvajt s mezinárodními jednotkami pod vedením USA prohlásil, že nadešla „matka všech bitev“.
„MOAB je navržena tak, aby zasáhla povrchové cíle na velké ploše. Neslouží k penetraci pod zem a k ničení hluboko umístěných, opevněných cílů. Proto ji Američané nepoužili loni v červnu proti íránskému podzemnímu komplexu Fordo a nasadili zbraň GBU-57, známou jako bunker buster. Ta je přesně k tomu určena,“ vysvětlil Smetana.
(Text pokračuje pod grafikou.)
Extrémní síla výbuchu
O použití MOAB se spekuluje v souvislosti s íránskou horou Kolang Gaz La. Ta se nachází blízko jaderného reaktoru v Natanzu ve středním Íránu a je tam soustředěna část íránského atomového programu.
„Důvodem pro nasazení MOAB je extrémní síla výbuchu, která dokáže zničit vchody do tunelů a bunkrů,“ napsal jaderný fyzik David Albright, zakladatel a ředitel Institutu pro vědu a mezinárodní bezpečnost (ISIS).
MOAB navrhla firma Dynetics se sídlem v Alabamě, první zkušební výbuch se uskutečnil na základně Eglin 11. března 2003, pouhých devět dní před invazí do Iráku. Během ní už ji americká armáda měla k dispozici, ale nakonec bombu nepoužila. Spekulace o tom, že ji letectvo shodilo na pozice Saddámových Republikánských gard poblíž Basry, se nepotvrdily.
Američané MOAB použili až v roce 2017 proti tunelům a bunkrům organizace Islámský stát v afghánské provincii Nangarhár.
GBU-43/B MOAB je nástupcem zbraně, které se říkalo Sekačka sedmikrásek (Daisy Cutter) a Američané ji od roku 1970 nasazovali ve Vietnamu.
Po výbuchu ničila vše v okruhu zhruba 600 metrů. V husté vietnamské džungli likvidovala stromy i další vegetaci, a pomáhala tak připravit místo pro přistání helikoptér. Jedenáct těchto pum použily USA také proti irácké armádě ve válce za osvobození Kuvajtu v roce 1991.
Experti tehdy zdůrazňovali i její psychologický efekt spočívající v zastrašení nepřítele. Na irácké pozice shazovali Američané v roce 1991 letáky s obrazem Sekačky sedmikrásek a nápisy „Uteč a žij“ či „Zůstaň a zemři“.
Naposledy byla zbraň v akci v listopadu 2001 v Afghánistánu při bombardování skrýší al-Káidy a Tálibánu v jeskynním komplexu Tora Bora na východě země.
Rekord mezi konvenčními pumami však zatím stále drží americká obryně T-12 Cloudmaker, vyrobená už v roce 1944. Ve své době ji mohl převážet na palubě jedině bombardér B-36 Peacemaker. Vážila téměř 20 tun a podle představ konstruktérů měla po dopadu způsobit lokální zemětřesení. Letectvo ji však nikdy nepoužilo.
