Článek
První haitské prezidentské volby za posledních deset let se odkládají na 18. července 2027. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters s odkazem na harmonogram haitské volební komise. Ta původně plánovala první kolo prezidentských voleb na 13. prosince, později však oznámila, že pracuje na novém volebním harmonogramu.
Poslední prezidentské volby se stejně jako ty parlamentní konaly na Haiti v roce 2016. Další volby pak byly odkládány mimo jiné kvůli protivládním protestům, jejichž důvodem byla zhoršující se ekonomická situace obyvatel této nejchudší americké země. Lidé také demonstrovali kvůli nepotrestání vládních činitelů za zpronevěru.
Haiti sužují také řadu let násilnosti gangů, jejichž moc zesílila poté, co v červenci 2021 komando kolumbijských žoldnéřů zabilo prezidenta Jovenela Moïseho. Akci zosnovala zřejmě skupina místních politiků a podnikatelů. Vyšetřování na Haiti vázne, ale ve Spojených státech už kvůli tomu byly obviněny čtyři desítky lidí. Americká justice se kauzou zabývá proto, že atentát na Moïseho byl zřejmě plánován na Floridě.
V únoru 2024 se gangy na Haiti sdružily do aliance Viv Ansanm, jíž se podařilo přimět k rezignaci premiéra Ariela Henryho, který byl od vraždy Moïseho zároveň prezidentem. Poté regionální sdružení zemí CARICOM dohodlo plán přechodné vlády pro Haiti, na jehož základě se v dubnu 2024 ujala prezidentských funkcí přechodná rada. Ta pak vytvořila orgán, který je pověřen uspořádáním voleb.
Haiti má úřadující vládu, jejíhož předsedu jmenovala přechodná prezidentská rada. Země nemá ani funkční parlament.
Asi 12 procent ze zhruba 11 milionů obyvatel Haiti je vysídlených. Kontrolu nad většinou metropole Port-au-Prince, kde žije asi čtvrtina obyvatel země, a také nad dalšími regiony ve státě mají ozbrojené gangy, zejména uskupení Viv Ansanm. I to usiluje o politické uznání, ačkoliv Spojené státy ho označily za teroristickou organizaci kvůli únosům, vraždám či obchodu se zbraněmi a drogami.
