Jejího předka tam prodali do otroctví. Ona teď píše dějiny USA a povládne

Historický milník. Tak její zvolení označují zahraniční média.

Keisha Lance Bottomsová v úterních volbách porazila svého republikánského soupeře Ricka Jacksona, jehož v kampani podpořil i prezident Donald Trump.

Post guvernéra Georgie tak po více než 20 letech vrátila do rukou demokratů, stala se navíc první černošskou guvernérkou v dějinách USA.

Politička, kterou na pódiu po oznámení výsledků vítaly nadšené ovace a provolání jejího jména, mluvila za vítězství pro všechny obyvatele státu na jihovýchodě země - od učitelů přes zemědělce až po podnikatele.

„Vyslali jsme hlasitý a jasný vzkaz, že chceme lídra, který bude klást Georgii na první místo a který se postaví proti veškerému chaosu, který přichází z Washingtonu, D.C.,“ nechala se slyšet.

Bottomsová se narodila v roce 1970 v Atlantě Sylvii Robinsonové a R&B zpěvákovi Majoru Lanceovi.

Její dětství provázelo otcovo zatčení a finanční potíže, s nimiž se potýkala její matka. Politička v rozhovorech popisuje, že právě tyto zkušenosti v ní vzbudily zájem o právo a veřejnou službu.

Server USA Today podotýká, že Bottomsová stane v čele rodné Georgie dvě stě let poté, co byl její předek Shepard Peek v tomto státě prodán do otroctví.

„Jsem Georgijka přinejmenším v páté generaci,“ vzkázala během volební kampaně. „Říkám ‚přinejmenším‘, protože naši rodinu můžeme vysledovat pouze pět generací zpět – až k plantáži v Crawfordville,“ doplnila.

Nově zvolená guvernérka má za sebou studium práva na Georgia State University, kde se mimo jiné seznámila s manželem Derekem Bottomsem, s nímž má čtyři adoptované děti. Před vstupem do politiky působila jako advokátka a soudkyně prvního stupně.

Její politická kariéra začala v městské radě Atlanty, kam se dostala po volbách v roce 2009. Poté, co si v roce 2013 zajistila znovuzvolení, zvítězila v roce 2017 v boji o post starostky města.

Město provedla pandemií covidu-19 i rozsáhlými protesty hnutí Black Lives Matter, které následovaly po vraždě George Floyda.

Během svého působení prosazovala iniciativy v oblasti dostupného bydlení, reformy trestního soudnictví a hospodářského rozvoje. Vysloužila si nicméně kritiku za přístup k občanským nepokojům a nárůstu násilné kriminality ve městě.

V roce 2021 Bottomsová oznámila, že nebude usilovat o znovuzvolení. O rok později se stala součástí administrativy demokratického prezidenta Joea Bidena coby seniorní poradkyně a ředitelka Úřadu Bílého domu pro styk s veřejností, kde bylo jejím úkolem dohlížet na spolupráci s podniky, komunitními organizacemi a dalšími skupinami.

Funkci opustila v roce 2023. Tři roky na to získala nominaci Demokratické strany a začala se ucházet o post guvernérky v Georgii.

Bývalá starostka Atlanty v kampani využívala nespokojenosti voličů s počínáním prezidenta Donalda Trumpa. Slibovala, že se postaví jeho administrativě a bude hledat způsob, jak zamezit prudkému nárůstu cen, se kterým se Američané potýkají.

Navrhovala přitom umožnit místním samosprávám zrušit daň z prodeje potravin. Mluvila také o rozšíření programu zdravotního pojištění Medicaid, pozastavení výstavby datových center anebo zrušení georgijského zákazu potratů po šestém týdnu těhotenství.

Její republikánský protivník, miliardář a podnikatel Rick Jackson, ji v kampani kritizoval za její působení v čele Atlanty. Tvrdil, že město opustila, jelikož nezabránila nárůstu kriminality. Sám nejprve těžil z podpory prezidenta Trumpa, později se od něj nicméně distancoval.

Bottomsová, kterou podpořili bývalí demokratičtí prezidenti Joe Biden i Barack Obama, svého rivala kritizovala za vazby na Trumpa, který v Georgii čelí nízké podpoře veřejnosti, i za jeho dřívější výroky podporující výstavbu datových center.

Nakonec zvítězila navzdory výrazné nevýhodě v oblasti financování v porovnání s Jacksonem, který do předvolební kampaně investoval více než 200 milionů dolarů ze svých vlastních prostředků, jak píše agentura AP.