Vyhráli jsme, zní z Teheránu. Írán „ničí“ druhého amerického prezidenta

Írán, Írán, Írán. Jméno této země se opakovaně objevuje ve Spojených státech v projevech politiků, v komentářích novinářů, na sociálních sítích i v televizích jako hlavní důvod, proč republikáni utrpěli v úterních kongresových volbách těžkou porážku.

Rozhodnutí Donalda Trumpa zahájit letos 28. února válku zhoršilo americkou ekonomiku a zdražilo pohonné hmoty.

Prezident navíc porušil předvolební slib, že na rozdíl od svých předchůdců nepovede takzvané nekonečné války v zemích, které někteří Američané ani nenajdou na mapě.

Část voličů si teď zřejmě říká, že jsou přesně tam, kde být nechtěli, tedy v drahé válce, jejíž konec není vidět a kterou USA vedou z nejasných důvodů a s nejasnými cíli.

Den po volebním debaklu, kdy republikáni přišli o většinu v obou komorách Kongresu a prohráli i ve svých tradičních baštách, označil Írán za hlavní příčinu neúspěchu i americký viceprezident J. D. Vance.

„Důvodem naší prohry je válka. Sám prezident to včera večer řekl. Pokud chcete tvrdit, že to stálo za to – že ztráta Senátu na příštích šest let byla přijatelnou cenou –, pak do toho. Obhajujte to jako cenu, kterou stálo za to zaplatit. Ať už s tím souhlasíte, nebo ne, je to alespoň upřímný postoj. Všichni ale vědí, proč jsme prohráli. A každá upřímná debata o tom, jak postupovat dál, musí začít právě tady,“ napsal na síti X.

Podle agentury Reuters tím naznačil distancování se od Trumpa, protože je známo, že Vance patřil k těm členům administrativy, kteří se stavěli proti válce.

„Berme to jako začátek jeho prezidentské kandidatury ve volbách v roce 2028,“ citovala agentura Reuters zdroj z viceprezidentovy blízkosti.

„Dá se to říci tak, že Trump zkrátka podcenil nepřítele. Zajímavá je také změna v postojích Izraele. Premiér Benjamin Netanjahu se dříve vlastně chlubil tím, že Trumpa k útoku na Írán přemluvil. A ve středu po volební porážce republikánů izraelský velvyslanec v OSN Danny Danon prohlásil, že to bylo čistě americké rozhodnutí a že to není izraelská válka,“ říká pro Seznam Zprávy expert na Blízký východ Břetislav Tureček, který působí na Metropolitní univerzitě v Praze.

Americká média spekulovala, že po volbách Trump nařídí další údery na íránské cíle, protože Teherán nechce přistoupit na podmínky, které USA požadují, tedy ukončení jaderného programu, zastavení výroby balistických raket a otevření Hormuzského průlivu.

„Íránská vláda teď samozřejmě vnímá, že Trump je oslabený. A sotva bude v takové situaci ochotna přistoupit na nějaké kompromisy. Během války uvnitř íránského režimu posílily bezpečnostní složky, nazývat tu vládu ‚režimem ajatolláhů‘ už dávno neodpovídá skutečnosti,“ podotýká znalec Blízkého východu a autor knihy Labyrintem Íránu.

Historie se nikdy neopakuje úplně, ale i události vzdálené od sebe desetiletí vykazují nápadnou shodu. Írán do značné míry způsobil porážku republikánů a oslabení Trumpa, podobně jako v roce 1980 přivodil volební neúspěch prezidenta Jimmyho Cartera.

Když v roce 1979 íránská opozice svrhla šáha Muhammada Rezu Pahlavího, revolucionáři pod vedením ajatolláha Chomejního zajali v Teheránu jako rukojmí přes 50 amerických občanů. Carter nedokázal krizi zabránit, vojenská operace na osvobození rukojmích s názvem Orlí dráp neuspěla a cena ropy prudce vzrostla.

V takové situaci Carter drtivě prohrál volby s republikánským vyzyvatelem Ronaldem Reaganem. Íránci rukojmí propustili v den, kdy Reagan složil prezidentský slib.

Po úterní porážce republikánů tak z Teheránu zní oslavné věty. „Íránský národ uštědřil Trumpovi strategickou porážku na bojišti v Hormuzském průlivu a teď i politickou porážku ve Washingtonu,“ napsal Mohsen Rezáí, bývalý velitel íránských Revolučních gard a nyní šéf íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti.