Článek
Čtete ukázku z newsletteru Takže, ve kterém komentátoři Seznam Zpráv glosují ta nejdůležitější aktuální témata a přibližují českou i zahraniční politickou debatu. Přihlaste se k odběru a celý newsletter budete každý čtvrtek dostávat do své e-mailové schránky.
Svůj první „exodus“ zažilo hnutí ANO už pár let po začátku své existence, v období konce vlády Bohuslava Sobotky a povolebního formování nejprve první a následně druhé vlády Andreje Babiše v letech 2016 až 2018. Během těchto let opustila hnutí první generace „kluků z plakátu“, kteří pomáhali budovat image ANO jako expertní platformy, co nežvaní, ale maká.
Už v roce 2016 odešel chvilkový ministr dopravy Antonín Prachař, v dalších měsících následovali Pavel Telička a Petr Ježek, klíčové tváře Babišovy evropské politiky v období před Patrioty pro Evropu, někdejší ministr spravedlnosti Robert Pelikán nebo někdejší rektor Masarykovy univerzity Jiří Zlatuška. Diplomat Martin Stropnický v roce 2018 složil mandát poslance a stáhl se z politiky, ale v hnutí vydržel až do třetí vlny odchodů v roce 2023.
V období kolem roku 2020 proběhla druhá vlna loučení s Babišovou značkou. V ní hnutí ANO přišlo postupně o další dvě tváře své liberální evropské fáze, vlivné a uznávané europoslankyně Ditu Charanzovou a Markétu Dlabajovou, mandát složil poslanec Pavel Staněk, hnutí opustil exministr financí Ivan Pilný, v Evropském parlamentu chvíli po volbách zběhla europoslankyně Radka Maxová a s hnutím se rozloučili také dva exprimátoři, pražská Adriana Krnáčová a brněnský Petr Vokřál.
Další ztráty na regionální úrovni utrpělo hnutí ANO po prezidentských volbách v roce 2023. Dryáčnickou kampaň Andreje Babiše nevydýchali populární primátor Ostravy Tomáš Macura a moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák a s hnutím se definitivně rozžehnala také eurokomisařka Věra Jourová.
Když se to napíše takhle za sebe, je na tom vidět, že jde z velké části o výrazné, veřejně známé osobnosti, mnohdy i s jiným než politickým renomé, které spoluprací s ANO daly v sázku svůj veřejný obraz. Zde je třeba si uvědomit, že od začátku svého politického působení opsal Andrej Babiš dva zásadní, vpravdě epické politické oblouky.
V české politice od pravicového liberála přes levicového populistu až k populistovi národně konzervativnímu. V evropské politice to Babiš vzal od Macronových liberálů šmahem ke spoluzaložení ultrakonzervativního protiukrajinského spolku Patrioti pro Evropu. Když takovou zatáčkou prosvištíte nemalou rychlostí během pár let, není divu, že někteří pasažéři vlivem odstředivé síly vypadnou, nebo s mírným pocitem nevolnosti vystoupí.
Zatím poslední vlna odchodů z ANO působí trochu odlišně. Už nejde o celostátně známé figury, které se bojí o svou veřejnou image. Z velké části se jedná o regionální osobnosti, pro něž se stranické tričko ANO stává překážkou z hlediska koaličního potenciálu v jejich obcích.
Andrej Babiš vstupem do koalice s SPD a Motoristy sobě a také překvapivě poslušným přizpůsobením se jejich přístupu k politice dokončuje prudký obrat do radikálně protestních vod kulturních válek a nesmiřitelného střetu s domnělým „deep state“. Tím ze svého dosud atraktivního vozidla vypuzuje místní politiky, pro něž je tento způsob vládnutí, ztělesněný naposledy nevybíravým tažením za zrušením rozhlasových a televizních poplatků, buď nepřijatelný, nebo přinejmenším nepohodlný z hlediska lokálních politických jednání.
Nejvíce je to zatím patrné na sever od Prahy. Hnutí ANO opustili místní politici v Semilech na Turnovsku, stejně jako v Turnově na Semilsku, v Mimoni, v České Lípě i v Liberci. Napjatá atmosféra je ale také v Plzni, jediném krajském městě, kde ANO v komunálních volbách skutečně uspělo, protesty zaznívají i ze Zlína.
Individuální důvody mohou být různé, ale mají jeden společný základ. Pro místní politiky hnutí ANO je čím dál těžší hájit kroky nejsilnější vládní strany na celostátní úrovni a nést část odpovědnosti za excesy vládních koaličních partnerů, ať už jde o nenávistnou rétoriku SPD, včetně figur, jako je Jindřich Rajchl, nebo nájezdnický a demoliční přístup Motoristů k resortům, které spravují.
Po debaklu v senátních volbách a nehezkém klopýtnutí v těch komunálních oznámil Andrej Babiš „restart hnutí ANO“. Co přesně tím myslel, dosud není jasné, je ale celkem jisté, že si pod tím nepředstavoval spontánní vlnu odchodů regionálních kádrů.
I ta se ale může stát důležitou součástí „restartu“. Kromě důvodů k ublíženosti nabízí totiž šéfovi ANO i příležitost k zamyšlení. Především nad tím, zda prudký smyk, v němž se jeho hnutí řítí z původních liberálních pozic do ultrakonzervativních národoveckých vod, je udržitelný, aniž by vedle lokálních politiků vypudil i významnou část středových voličů, kteří pořád ještě tvoří páteř elektorátu hegemona české politiky.
Více o tématu:
Dalším tématem k úvaze by měl být způsob koaliční spolupráce, v němž ANO ve svých nejsilnějších resortech s dobře připravenými ministry, jako je školství nebo zdravotnictví, nepochopitelně ustupuje nekompetentním vrtochům koaličních partnerů.
Andrej Babiš se vždy tvářil, že vybudoval autonomní politickou sílu pro každého voliče. Ve skutečnosti ale mělo hnutí ANO vždy tendenci přizpůsobovat svůj politický tvar jiným stranám, a tím obratně odsávat jejich příznivce. Dokud to dělal na začátku s ODS a posléze se sociální demokracií, nebránilo mu to být současně dostředivým, s přimhouřením oka široce přijatelným politickým hnutím.
Nyní ale Babiše jeho přirozený instinkt vysát konkurenci, nejlépe pak koaličního partnera, vypudil na lov do temnějších koutů politické krajiny. To nutně oslabuje jeho koaliční potenciál i dostředivou sílu a v neposlední řadě i značku pro ty, kteří jeho hnutí dříve vnímali jako silný a zároveň společensky přijatelný vehikl vlastního politického úspěchu. Buď to Babiš může vzít jako výraz nevděku a oportunismu dezertérů, anebo jako zpětnou vazbu, podle níž je jeho hnutí skutečně zcela jiným, odpudivějším subjektem, než bylo před čtyřmi, šesti nebo deseti lety. Podle toho bude vypadat i jeho „restart“.
V plné verzi newsletteru Takže najdete i souhrn komentářů SZ z uplynulého týdne a autorské tipy na čtení v jiných českých i zahraničních médiích. Přihlaste se k odběru, aby vám nic zajímavého neuniklo.
