Trumpa nepotopila jen ekonomika. Expertka na voliče vidí problémy i jinde

Američané nehlasovali pouze podle své peněženky. Přestože se před letošními kongresovými volbami pozornost soustředila na inflaci a vysoké životní náklady, podle americké politoložky Diany Mutz sehrály při odklonu voličů od Donalda Trumpa významnou roli také jeho imigrační politika, obchodní války a zhoršující se postavení Spojených států ve světě.

Profesorka politologie a politické komunikace na Pensylvánské univerzitě a členka americké Národní akademie věd se výzkumu volebního chování věnuje dlouhodobě. „Pokud v něčem vidím společný jmenovatel změn voličských preferencí, jsou to otázky imigrace a mezinárodního obchodu,“ říká Mutz v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

V rozhovoru vysvětluje také to, proč republikány může jejich dlouholetá loajalita k Trumpovi v budoucnu politicky poškodit a co bude se stranou, jejíž identitu už více než deset let určuje hnutí MAGA.

Už po kongresových volbách v roce 2022 jste zpochybňovala představu, že se Američané rozhodují především podle své peněženky. Také letos přitom převládalo vysvětlení, že o výsledcích rozhodla hlavně ekonomika. Co ukazují vaše data?

Více než deset let sleduji reprezentativní vzorek Američanů a zkoumám, jak se jejich volební preference mění mezi jednotlivými volbami. Tentokrát jsem se zaměřila především na to, jak lidé hodnotili Donalda Trumpa v roce 2024 a jak ho vnímají dnes.

Došlo k výraznému posunu, což potvrzují i další průzkumy veřejného mínění. Zajímavé ale je, co za touto změnou stojí.

Ekonomika určitou roli hraje, zdaleka však nevysvětluje všechno. Z mých dat vyplývá, že na zhoršujícím se hodnocení Donalda Trumpa se významně podílejí také otázky imigrace a mezinárodního obchodu.

Někteří voliči dospěli k závěru, že si dříve mysleli, že s Trumpem sdílejí názory na obchodní politiku, dnes už tomu tak ale není. Obavy vyvolávají také zásahy imigračních úřadů ICE přímo ve Spojených státech, které v americké společnosti způsobily značné otřesy.

Američané zároveň podporují mezinárodní obchod více, než se o něj podle nich zasazuje kterákoli z obou hlavních politických stran. Považují ho za důležitý pro vztahy s ostatními zeměmi i zachování míru. A nelíbí se jim ani současné zapojení Spojených států do válečných konfliktů.

Přesto se před volbami hodně mluvilo o vysokých životních nákladech, inflaci nebo cenách benzinu. Proč tedy?

Každý chce jednoduché vysvětlení. Samozřejmě, že nikomu se nelíbí vysoké ceny benzinu. Z minulosti ale víme, že když lidé přijdou k volbám, nemusí nutně spojovat to, co se jim děje v každodenním životě, s politikou.

Viděli jsme to například u obchodní politiky. Zemědělci, kterým Trumpova cla výrazně škodila, ho přesto podporovali. Představa, že lidé vždy hlasují podle svých ekonomických zájmů, tedy jednoduše neplatí.

Letos se očekávalo, že ekonomická situace bude mít na rozhodování voličů mimořádně silný vliv, mimo jiné kvůli vysokým cenám pohonných hmot a inflaci. V mých datech ale pro takové vysvětlení nenacházím mnoho důkazů.

Zmínila jste, že na rozhodování voličů měly vliv také zahraničněpolitické otázky. Přitom se často říká, že Američany zajímá především domácí politika. Ukazují tyto volby něco jiného?

Rozhodně. Američtí politologové tradičně vycházejí z předpokladu, že voliči se rozhodují především podle domácích témat, nikoli podle zahraniční politiky. Moje zjištění ale tuto představu zpochybňují.

Je možné, že Trumpova cla a jeho výrazně odmítavý postoj k mezinárodnímu obchodu Američanům ukázaly, jak moc jsou Spojené státy propojené se zbytkem světa. Představa, že jednoduše začneme nakupovat pouze americké výrobky, je v dnešní globální ekonomice poněkud naivní. A tento přístup má také skutečné ekonomické dopady.

Lidé si možná začínají více uvědomovat význam mezinárodních vztahů a důležitost toho, aby Spojené státy měly v zahraničí spojence. Trumpova administrativa totiž odcizila Ameriku i zemím, které byly tradičně považovány za její nejbližší přátele, například Kanadě.

Američanům se nelíbí, když je ostatní nemají rádi. Což je pochopitelné, nikomu se to nelíbí.

Do jaké míry jsou výsledky voleb přímým odmítnutím Donalda Trumpa a jeho politiky?

Roli hraje samotný Trump, ale u některých voličů také konkrétní kandidáti do Kongresu, Senátu nebo na guvernéry. To se samozřejmě liší stát od státu.

Z dosavadních výsledků vidíme, že kandidáti spojovaní s Trumpem si vedli velmi špatně. Částečně to může souviset i s jejich kvalitou. Trump totiž podpořil několik kandidátů, kteří nebyli nijak zvlášť silní. Rozhodně ale jde také o odmítnutí jeho způsobu vládnutí za poslední dva roky.

Víme, že mnoho Američanů, včetně těch, kteří chodí ke kongresovým volbám, ani neví, kdo je v Kongresu zastupuje. Při hlasování se proto často neřídí konkrétními sliby jednotlivých kandidátů, ale spíše celkovým dojmem z toho, jak se zemi daří.

Trumpovi se přitom v roce 2024 podařilo získat podporu i mezi skupinami voličů, které tradičně tíhly spíše k demokratům, například mezi Hispánci a mladými lidmi. Letos ale demokraté část této podpory získali zpět. Co se za pouhé dva roky změnilo?

Pokud jde o hispánské voliče, velmi zajímavá je například situace v Texasu, kde mnoho z nich pracuje ve stavebnictví. Toto odvětví přitom zásahy imigračních úřadů tvrdě zasáhly.

V řadě případů stačilo, aby člověk vypadal jako Hispánec, a imigrační úředníci ho zadrželi přímo na pracovišti a začali zpochybňovat jeho občanství nebo kontrolovat jeho doklady.

Mnoho podniků, které jsou závislé na hispánské pracovní síle, tak čelilo vážným problémům. Americké stavebnictví se do značné míry spoléhá na práci přistěhovalců a v důsledku imigračních zásahů se některé oblasti potýkají s výrazným nedostatkem pracovníků.

Myslím, že právě tyto zkušenosti ukázaly, jak zásadní význam mají přistěhovalci pro fungování americké ekonomiky. Podobně si lidé začínají uvědomovat také důležitost mezinárodního obchodu.

Když už mluvíme o přistěhovalcích, letošní volby přinesly také řadu historických prvenství v zastoupení menšin a žen v americké politice. Jak je to možné v době tak silné politické polarizace? Znamená to, že Američané překonávají své předsudky, nebo že stranická příslušnost hraje při jejich rozhodování stále větší roli?

To je těžké vyhodnotit, protože všichni tito kandidáti kandidovali za Demokratickou stranu. Nedá se tedy jednoznačně říct, zda jim jejich původ, náboženství nebo pohlaví pomohly, či naopak uškodily.

Víme, že volbami se přehnala demokratická vlna a voliči byli tentokrát velmi motivovaní podpořit demokraty. Rozhodující tedy mohlo být především to, za jakou stranu kandidovali. Lidé jim dali hlas bez ohledu na to, jaké názory měli na muslimy, černochy nebo ženy.

A když to zobecníme? Jak velkou roli při rozhodování amerických voličů hraje rasa, pohlaví nebo původ kandidáta?

Velmi záleží na tom, o které části Spojených států mluvíme. Tyto charakteristiky mohou kandidátovi pomoci, ale také uškodit. Neexistuje proto žádná univerzální odpověď.

Když Barack Obama kandidoval na prezidenta, napsala jsem o tomto tématu knihu. Už tehdy jsme viděli, že pro některé voliče byla jeho rasa výhodou, zatímco pro jiné představovala překážku. Nelze proto jednoduše tvrdit, že původ nebo pohlaví kandidátům obecně pomáhají, či škodí.

Co si z těchto výsledků musí odnést obě politické strany? Republikáni zřejmě předpokládali, že Trumpova voličská koalice z roku 2024 představuje trvalejší politický posun. Mohou naopak demokraté považovat letošní úspěch za začátek dlouhodobější změny?

Když politické strany vyhrají volby, vždy mají tendenci tvrdit, že získaly mandát k prosazování všeho, co zrovna představují. Jenže politika se může velmi rychle změnit, jak jsme ostatně viděli během posledních dvou let. Ani jedna strana proto nyní nemůže tvrdit, že si zajistila trvalou podporu voličů.

Poslední dva roky byly navíc pro většinu Američanů velmi bouřlivé. Prakticky každý den přichází nějaká nová krize a politika neustále přitahuje pozornost. Rozhodně to nepřipomíná stabilní politické prostředí, na které byli lidé dříve zvyklí. Myslím, že by většina z nich ocenila, kdyby se situace uklidnila.

Demokraté navíc stojí před otázkou, jak přistoupit k vyvozování odpovědnosti Donalda Trumpa za korupci. Ani uvnitř strany nepanuje shoda, zda by měli usilovat o jeho vyšetřování, a tím prosazovat dodržování demokratických pravidel a ukázat, že na nich skutečně záleží, nebo se raději soustředit na přijímání nových zákonů.

Zatím není jasné, jak se tento spor vyřeší. Mezi demokraty je to ale významné téma.

Čeho by se podle vás měli republikáni po těchto volbách nejvíce obávat?

Především toho, co bude Republikánskou stranu definovat, až Trump odejde. Celé hnutí MAGA určovalo její identitu posledních dvanáct let. Mnoho republikánů v Kongresu přitom Trumpovi prakticky ve všem ustupovalo, dokonce i ti, kteří podle mě měli vědět, že některé jeho kroky nejsou správné.

A to se jim může v budoucnu vymstít. Jak bude vypadat Republikánská strana po Trumpovi? To zatím nevím a myslím, že to nevědí ani samotní republikáni.

V následujících měsících proto bude velmi zajímavé sledovat, jak se republikánští zákonodárci ve Sněmovně reprezentantů a Senátu začnou vymezovat a jakou novou identitu se pokusí najít. Pokud už nejsou Trumpovou stranou, čí stranou vlastně jsou?

Nepotýkají se ale s podobnou krizí identity také demokraté? Po porážce v prezidentských volbách v roce 2024 se i oni snažili najít nový směr.

Myslím, že v mnohem menší míře. Demokraté nikdy neměli jednu ústřední osobnost nebo jediné sjednocující téma v takové podobě, jakou pro republikány představovalo hnutí MAGA.

To bylo do značné míry založené na kultu osobnosti Donalda Trumpa. A právě proto je těžké si představit, jak může takové hnutí fungovat bez něj.

Demokraté mají nepochybně řadu vnitřních sporů a názorových rozdílů. Jejich identita ale nikdy nebyla tak úzce spojena s jediným člověkem jako v případě republikánů během posledních dvanácti let.

Mění se podle vás také to, co Američané od svých politických představitelů očekávají?

Nemyslím si, že by se jejich očekávání nějak zásadně změnila. Dávají ale jasně najevo nespokojenost s tím, co se v posledních letech děje.

Život ve Spojených státech se za posledních deset let výrazně proměnil. Politika je všudypřítomná. Slyšíme o ní čtyřiadvacet hodin denně, sedm dní v týdnu. Jen málokdy ustoupí do pozadí, byť třeba na jediný týden. Za Bidenovy administrativy bylo období, kdy byla situace o něco klidnější.

Myslím ale, že většina Američanů by si přála, aby politika nebyla každodenně tím nejdůležitějším, čím se musí zabývat. Vidíme obrovskou politickou únavu. Lidé jsou jednoduše vyčerpaní z neustálého chaosu.

Spojené státy byly vždy známé svou stabilitou. A právě ta podle mě přispěla k tomu, že se z nich stala ekonomická velmoc. Jenže o tuto stabilitu jsme přišli.

Dnes nikdo neví, co přijde zítra. To mezi americkými voliči vyvolává značnou úzkost. Neznamená to, že by se lidé najednou stávali odborníky na jednotlivé politické otázky. Jednoduše chtějí, aby se situace uklidnila. Chtějí zpátky pocit stability, který ve své zemi dříve měli.

Trumpova reakce na volební výsledky byla poměrně překvapivá. Už během jejich sčítání naznačil, že vítězství demokratů přijme. Očekáváte přesto, že se bude snažit omezovat pravomoci nového Kongresu?

Jeho vyjádření mě také překvapilo a potěšilo. Přesto stále čekám, co se bude dít dál. Stoupenci hnutí MAGA dokážou být velmi radikální. Pokud se dostaneme až ke 3. lednu, kdy noví členové Kongresu složí přísahu, aniž by došlo k nějakému incidentu, budu velmi ráda. To poslední, co potřebujeme, je opakování chaosu podobného událostem ze 6. ledna 2021.

Nevím, zda se v zákulisí nepřipravují kroky, které by měly Kongresu zabránit v omezování Trumpovy moci. Republikáni už nějakou dobu věděli, že jejich volební vyhlídky nejsou dobré, i když možná nepředpokládali tak výraznou porážku.

Trump dosud využíval především právní systém a výkonnou moc. Soudy ale řadu jeho kroků odmítly. Zda se nyní pokusí najít jiné způsoby, jak Kongres obejít, zatím nevím.

Doufám však, že republikáni v Kongresu nyní najdou odvahu se mu postavit. Dosud se mnozí obávali, že pokud mu budou odporovat, podpoří jejich soupeře ve stranických primárkách a oni přijdou o nominaci. Právě v tom spočívala značná část Trumpovy moci nad republikánskými zákonodárci. Po těchto volbách by ale tato hrozba mohla zeslábnout.