Kushner zveřejní „přelomový“ mírový plán. Ukrajinci a Evropané mají obavy

Možná se to nezdá, ale dvoudenní summit amerických, ukrajinských a ruských vyjednávačů v Abú Zabí je první takovou třístrannou schůzkou po desetiměsíční pauze.

Naposledy se v tomto formátu jednalo o míru v únoru. Pak začala válka Spojených států a Izraele proti Íránu a na Rusko s Ukrajinou ve Washingtonu neměli čas a myšlenky.

Teď se Jared Kushner a Steve Witkoff, vyjednavači Donalda Trumpa, „vracejí“ s plánem, který americký prezident označuje za velkou a skvělou dohodu, řešící daleko víc než jen situaci na Ukrajině.

„Naším cílem je vypracovat praktická opatření, která budou řešit bezpečnostní obavy všech stran, sníží riziko budoucích konfliktů a vytvoří stabilnější a předvídatelnější bezpečnostní prostředí,“ napsal Kushner diplomatickou mluvou na sociální síti X.

„Desetiletí nedůvěry, protichůdné bezpečnostní zájmy a ničivé důsledky této války činí z tohoto úkolu mimořádně obtížnou výzvu, která je však nezbytná pro dosažení trvalého míru,“ dodal Trumpův zeť.

Zjevně velmi ambiciózní plán ovšem vyvolává v evropských metropolích a zejména v Kyjevě obavy.

Ačkoliv podrobnosti nejsou známy, z prvních zpráv vyplývá, že návrh předpokládá ohledně kompromisů to, co v minulosti: ustoupit musí především Ukrajina, přičemž hlavním ruským ústupkem je to, že přestane válčit a útočit.

Kushner podle deníku The Wall Street Journal navrhuje obnovení ruských dodávek zemního plynu do Evropské unie. Brusel si přitom vytkl za cíl odebírání ruského plynu definitivně ukončit do konce roku 2027.

Podle evropského komisaře pro energetiku Dana Jørgensena má jít o trvalý závazek. Unie by se již k ruskému plynu neměla nikdy vracet. „Rozhodně nemůže Rusku věřit. Ani v případě, že válka skončí zítra,“ prohlásil Jørgensen.

Kreml trvá na tom, že Ukrajina se musí vzdát celého Donbasu, zůstat mimo NATO, omezit počet a výzbroj své armády, povolit ruštinu jako úřední jazyk a existenci ruské pravoslavné církve na svém území.

Navíc chce jednat o příslibu nerozšiřovat Severoatlantickou alianci a o stažení aliančních vojáků z Pobaltí a východní Evropy.

„Opravdu v Abú Zabí neočekávám žádný průlom. Rusko trvá na všech svých požadavcích, které nejsou mírovou dohodou, ale kapitulací Ukrajiny. Dokud zásadně nezmění svůj postoj, nikam se jednání neposunou. Ruská ekonomika se zhoršuje, Rusko přichází o tisíce vojáků a není schopné dobýt celou Doněckou oblast. Musíme pokračovat v obraně, aby dříve nebo později Putin dospěl k názoru, že všech svých cílů nedosáhne,“ řekl Seznam Zprávám ukrajinský politolog Oleksandr Krajev.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj o víkendu avizoval, že nepřijme žádnou novou Jaltu a že Ukrajina bude trvat na bezpečnostních garancích pro případ, že se Rusko znovu rozhodne zaútočit.

Odkaz na Jaltu se vztahuje na bezpečnostní konferenci za účasti sovětského diktátora Josifa Stalina, britského premiéra Winstona Churchilla a amerického prezidenta Franklina Roosevelta v Jaltě v únoru 1945. 

I když se tehdy politici shodli na uspořádání svobodných demokratických voleb ve všech státech osvobozené Evropy, podle řady historiků byla konference začátkem rozdělení kontinentu na západní a sovětskou (ruskou) sféru vlivu.

Něčemu podobnému se nyní Ukrajina chce vyhnout, respektive nechce zůstat v ruské sféře vlivu. „Putin nemůže mít právo veta nad celoevropskou bezpečností,“ podpořila Zelenského šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová.

Naopak mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že s Evropany se u jednacího stolu zatím nepočítá, ale budou přizváni k finálním jednáním o novém systému evropské bezpečnosti.

Sám Trump v pořadu 60 Minutes na televizi CBS News řekl, že po vyjednání dohody bude mít tvar Ukrajiny jinou podobu.

Kromě toho uvedl, že Zelenskyj se na prvním setkání s Putinem choval k Rusku velmi neuctivě, ale nedodal k tomu nic konkrétního. Není ani jasné, jakou schůzku měl šéf Bílého domu na mysli. Zelenskyj a Putin se viděli tváří v tvář jedinkrát - v roce 2019 v Paříži.

Ruskou delegaci na summitu v metropoli Spojených arabských emirátů znovu povede bývalý ministr kultury Vladimir Medinskij, Putinův propagandista, který prohlásil, že Rusko klidně povede válku přes dvacet let, jako v 18. století za cara Petra Velikého proti Švédsku.

Během předchozích schůzek se rozčiloval, že ukrajinští zástupci chtějí hovořit ukrajinsky za přítomnosti tlumočníka do ruštiny. V delegaci bude rovněž šéf ruské vojenské rozvědky GRU Igor Kosťukov.

Ukrajinský tým povedou šéf vnější rozvědky SVRU Rustem Umerov a šéf Zelenského prezidentské kanceláře Kyrylo Budanov.