Docela fuška, balili jsme tuny drog. Šlo o miliardy, líčí žena z haly u Prahy

„Normálně jsem pracovala od pondělí do pátku, osm hodin denně. Ráno jsem se podívala na objednávky, zašla jsem do skladu pro jednotlivé druhy trávy a hašiše, nanosila si je pěkně na stůl a pak to podle mustru zabalila do balíků,“ popisuje náplň své práce Pavla Ježková, zaměstnankyně firmy A-Direkt.

„Někdy se celá firma kopala do zadku a my za den balili třeba jen dvě kila trávy a tři kila hašiše. Jindy jsme ale odesílali třeba i půl tuny hašiše a stovky kilogramů trávy denně. Sem tam nebylo ani dost materiálu a muselo se čekat, až se vyrobí. To množství bylo obrovské,“ upozorňuje sedmačtyřicetiletá žena.

A vzpomene na loňský předvánoční frmol.

„To jsme jednorázově balili tunu hašiše. Docela fuška, protože to máte deset tisíc stogramových krychliček, na každou z nich bylo třeba nalepit samolepku, ale hlavně to dobře spočítat a správně složit do co nejmenší krabice,“ líčí Ježková.

Zlom nastal letos 22. června, kdy Národní protidrogová centrála podnikla největší razii zaměřenou na syntetické drogy ve své pětatřicetileté historii.

Policisté zasahovali i v areálu bývalých šroubáren ve středočeských Libčicích nad Vltavou. V několika halách, které tam měla firma A-Direkt pronajaté, odhalili laboratoře na výrobu a výzkum syntetických kanabinoidů, obří sklady s chemickým konopím, hašišem i cukrovinkami a pěstírny konopí. Tři cizinci skončili ve vazbě.

Zástupce firmy A-Direkt redakce oslovila prostřednictvím kontaktů na webových stránkách. Uvedené telefonní číslo je ale dočasně odpojeno od sítě a e-mail se vrátil jako nedoručený.

Redakce Seznam Zpráv již popsala, jak se v provozovnách A-Direktu vyráběl syntetický hašiš. Nyní na základě výpovědí dalších zaměstnanců rekonstruuje, jak a kam drogy putovaly, v jakém množství a v jaké ceně. Pavla Ježková podala na firmu trestní oznámení, kde žádá desítky milionů odškodného, a tudíž zveřejnila svou identitu. Nejen policii, ale i redakci.

Pavla Ježková balila a připravovala zboží vyrobené v A-Direktu k odeslání. Šlo zejména o marihuanu a hašiš napuštěné chemickým postřikem. Balíky podle jejího svědectví musely vypadat vizuálně co nejobyčejněji. A-Direkt balíky zasílal běžnými způsoby nebo využíval osobní odběr.

„Balíky se posílaly normálně přes běžné zásilkové a kurýrní společnosti, prostě co si klient přál. Nevybavuju si evropskou zemi, kam by naše zboží nešlo,“ dumá.

Další klienti si zboží vyzvedávali přímo na rampě u haly v Libčicích.

„Jezdily sem v průměru tři až čtyři pick-upy denně. Nám vždycky řekli, abychom zabalili ten a ten hašiš nebo tu a tu trávu, a šéf – nebo někdo další – ty krabice pak odnesl před halu. Po nás Češkách nechtěli, abychom se s klienty potkávaly. Placení pak probíhalo v kanceláři. Osobně jsem ale i viděla předávání obálek,“ popisuje.

Zákazníci si z libčické haly odváželi syntetické drogy zabalené do malých pytlíků s několika gramy až po stokilové krabice.

„U rampy se střídali různí lidé. Především Češi, ale taky třeba jeden italský klient, co si jezdil i několikrát v týdnu pro 100 kilogramů hašiše. Nebo další klient dojížděl jednou za 14 dnů pro 200 až 300 kilogramů,“ doplňuje Ježková.

Syntetické drogy z továrny A-Direktu se daly a stále dají běžně koupit i u nás. Na internetu, v automatech, ale i ve večerkách a kamenných obchodech. Jejich prodej se nachází v právním vakuu. Pokud obsahuje chemický nástřik kanabinoidy ze seznamu zakázaných psychoaktivních látek, je nelegální a prodejcům i distributorům hrozí vysoké pokuty, případně vězení. Případů dotažených k soudu je však zatím velmi málo.

Na českém trhu se objevuje velké množství produktů se syntetickými látkami prodávaných jako sběratelský předmět. Úřady nejsou schopny jejich složení analyzovat, natožpak zakazovat a prodejce stíhat. Přitom se jedná o obrovský byznys.

Když se Pavla Ježková s dalšími zaměstnanci dozvěděli, že během razie v A-Direktu zabavila policie 60 milionů korun, prý je to rozesmálo. „To byla hodnota 16 beden hašiše, které jsme měly zabalené za dva dny.“

S kolegy si dali tu práci a pokusili se spočítat hodnotu zboží, které jim během jejich působení ve firmě A-Direkt prošlo rukama.

„Dám příklad. Sto gramů hašiše Mousse se prodávalo za 14 tisíc korun. Ten lepší s názvem La Mousse se prodával za 24 tisíc korun. Odhaduju, že jsme za rok jen těchto dvou druhů hašiše zabalili a odeslali za 12 miliard korun. A to berte v potaz, že firma prodávala několik dalších druhů hašiše a další produkty, jako je chemické konopí, cukrovinky, vapy a tak dále,“ spočítala Ježková s kolegy.

Firma A-Direkt má dva jednatele: sedmatřicetiletého Itala Alessandra Rossiho a dvaatřicetiletého Švýcara Amose Szvobodu. Oba jsou podle informací Seznam Zpráv ve vazbě. Zatímco Rossi byl podle zaměstnanců podezřívavý a často je kontroloval, Szvoboda byl výřečný a podřízeným přesvědčivě tvrdil, že v A-Direktu je vše legální a firma má na všechno potřebná povolení a certifikaci.

Na chodu firmy se podílel i Rafael Dobroshi, syn Dobroshiho staršího, přezdívaného princ Dobroshi či žralok. Nejen podle německých médií se jedná o kosovsko-albánského drogového bosse, který v 90. letech patřil k nejvýznamnějším postavám evropského obchodu s heroinem. Řídil severní větev takzvané balkánské drogové trasy, po níž proudil heroin přes Česko do Skandinávie.

V roce 1994 ho norský soud odsoudil na 14 let do vězení za obchod s heroinem, ale o tři roky později z něj utekl, usadil se v Praze a plastickou operací si nechal změnit vzhled. Česká policie ho dopadla v únoru 1999 a vydala do Norska. Jeho život mapovali novináři tehdejší MF Dnes Jaroslav Kmenta a Teodor Marjanovič.

V listopadu 2024 byl vydán z Albánie do Německa kvůli pašování deseti tun kokainu přes hamburský přístav. Před rokem byl odsouzen ke 13 letům vězení.

„Rafael Dobroshi začínal v A-Direktu jako chemický laborant, dělal infuzi, stříkání kytek, liquidy v lahvích nebo předával zboží klientům u rampy. Minulý rok kariérně vyrostl. Byl pravou rukou jednatelů a nakonec měl na starosti všechny zaměstnance a agenturní pracovníky. Řešil téměř vše. I nepříjemné konflikty,“ popisuje Pavla Ježková.

Reportér Seznam Zpráv hovořil s Rafaelem Dobroshim v areálu šroubárny v polovině letošního října. Zhruba pětatřicetiletý muž potvrdil, že v A-Direktu působí půldruhého roku na pozici manažera a do červnové policejní razie měl pod sebou až 110 zaměstnanců. Převážně prý agenturních pracovníků z ciziny.

„My jsme byli největší společnost tohoto druhu v Česku. Spadla klec i na nás. Vyráběla se tady infuze, postřik. Infuzovalo se tu všechno možné. Vše, co se prodává v automatech i ve večerkách,“ poodkryl. Na přímou otázku, zdali to bylo nelegální, jen pokrčil neurčitě rameny.

„Plus minus. Když tu byli policajti, tak to asi nebylo v pohodě. Co já vím, tak kluci dbali na to, aby se v té syntetice neobjevila nějaká zakázaná látka. Na druhou stranu všechny kanabinoidy jsou minimálně v šedé zóně,“ sdělil Rafael Dobroshi neurčitě a potvrdil, že po policejní razii zůstali ve vazbě oba jednatelé firmy.

Pavla Ježková i její kolegové, za něž hovoří, žili v domnění, že dění ve firmě je legální. Opakovaně je o tom přesvědčovalo jak vedení A-Direktu, tak i fakt, že státní úředníci, kteří objekty kontrolovali, nijak nezasáhli.

„To bylo samé ujištění a ubezpečení, že vše se vyrábí v rámci legislativy, že mají vše v pořádku, že když vláda zakáže nějakou látku, tak že se přeorientují na jinou, že se není čeho bát. Občas se tu objevily i kontroly a chodili sem nějací úředníci, ale nikdo nic neříkal, neprudil, nic se nedělo, a tak jsme měli za to, že asi vše opravdu v pořádku je,“ zlobí se.

Červnová razie všechny šokovala.

„Nejdříve ticho, pak přišla do naší whatsappové skupiny zpráva, že firma končí a že máme podepsat tu a tu výpověď. Následoval nátlak. Když jsem se ptala na odstupné, vyhodili mě ze skupiny,“ ukazuje Pavla Ježková konverzaci v mobilním telefonu.

V polovině srpna podala na firmu A-Direkt a její dva jednatele trestní oznámení také kvůli tomu, že byla vystavena riziku poškození zdraví z nedbalosti.

„Věděli, jakou činností se firma zabývá, že neměli žádná povolení, že provozovali laboratoř, kde operovali s chemikáliemi a nezařídili bezpečný provoz a ochranu nás zaměstnanců. Navíc mám za to, že některé úřední osoby, které na místě osobně byly a měly povědomí o tom, že vše není v pořádku, tak nejednaly,“ píše v textu, který mají Seznam Zprávy k dispozici. Jako náhradu škody požaduje po zaměstnavateli sto milionů korun.