Článek
Lidstvo stojí na rozcestí. Před největší příležitostí – a zároveň nejstrašnější hrozbou – ve své historii. Tak to aspoň vnímají firmy, které vyvíjejí umělou inteligenci. Když tedy první z nich, kalifornská laboratoř Anthropic, plánovaná zkratka ANT, plánuje vstoupit na burzu, musí to svým investorům patřičně vysvětlit.
Jejich oficiální prospekt (dokument S1) je tak neobvyklou směsicí účetních závěrek, technologických přehledů, vědecko-fantastické literatury, spekulativní biologie… Místy do dokumentu, který volí tradičně technické výrazivo, dokonce proniká bez nadsázky nábožné očekávání věcí budoucích.
„Jako jedna z firem v samém středu tohoto okamžiku máme vzácnou příležitost jej formovat. Naším cílem je pomoci lidstvu najít bezpečnou cestu touto technologickou proměnou, otevřít nové hranice objevů a přivést věk zázraků,“ píší zakladatelé Anthropicu. Každý, kdo vlastní jejich akcie, se tak podle nich stává součástí tohoto úsilí. Pro případné investory mají jasný vzkaz: „Vyzýváme vás, jako budoucí majitele našich akcií, abyste o nákupu neuvažovali čistě jako o obchodní transakci.“
Kromě těchto výhledů do budoucna ale dokument přinesl i velké množství konkrétních čísel. Víme tak, že Anthropic dokáže na umělé inteligenci vydělávat a dokonce se (když se zaměříme na ta „správná“ čísla) přehoupl do zisku. To ale zakladatelům firmy nestačí. Jejich cílem je naopak explozivní rozvoj, kterému jsou připraveni podřídit vše.
Rostoucí příjmy a nečekaný zisk
Tzv. prospekt musí americké Komisi pro cenné papíry (SEC) odevzdat každá firma, která se chystá vstoupit na americkou burzu. To by chtěl Anthropic stihnout ještě letos. Proč právě nyní? Zjednodušeně řečeno: peníze. „Hlavním účelem této nabídky je posílit náš kapitál a finanční flexibilitu,“ vysvětluje to firma.
Celý dokument má přes 400 stran, Antrhopic jej nedávno aktualizoval o nové výsledky za třetí kvartál roku 2026. Výsledky hospodaření tvoří přibližně třetinu dokumentu a jsou to poměrně překvapivá čísla.
V roce 2023 měla firma, známá veřejnosti především jako provozovatel chatbota Claude, tržby pouhých 41 milionů dolarů. Nyní se pohybuje o tři řády výše, za rok 2026 zatím utržila 33 miliard dolarů.
Příjmy nadále rostou. V posledním čtvrtletí nicméně o něco pomaleji než předtím, což je podle některých známkou toho, že je potřeba uzpůsobit očekávání nové realitě.
Nicméně důležitější je, že Anthropic našel recept, jak na AI vydělávat. To zdaleka není samozřejmost, dlouho se mluvilo o tom, že provoz AI chatbotů je, a ještě dlouho bude, významně ztrátový. Ve druhém čtvrtletí roku 2026 ale Anthropic zavítal do „černých čísel“.
Záleží samozřejmě na tom, co vše se do klíčové rovnice „má dáti-dal“ započítá. Účetně vzato je totiž Anthropic v „čisté ztrátě 104 miliard dolarů“. Většinu „ztráty“ ale tvoří přecenění půjček, které firma dostala od investorů dávno před vstupem na burzu, například od Amazonu.
S tím, jak stoupá odhadovaná hodnota Anthropicu, stoupá i hodnota této půjčky. Když si tuto účetní technikálii odmyslíme, vychází provoz firmy jako ziskový. Alespoň když se vše zadaří…
V původní verzi dokumentu končil graf druhým kvartálem 2026, což ukazovalo na příjemně stoupající křivku. Ve třetím čtvrtletí se však hospodaření opět propadlo do provozní ztráty, což firma vysvětluje tak, že musela dokupovat výpočetní výkon skrze krátkodobé – a tedy nepříliš výhodné – smlouvy.
Programátoři v hlavní i vedlejší roli
Možná nejdůležitějším grafem z celého dokumentu je přepočet tržeb na náklady na výpočetní výkon. Tam se totiž ukazuje, že firma je schopna draze nakoupený výkon zužitkovat a zpoplatnit. To je důležitý signál: i po započtení ohromných nákladů na trénink nových AI modelů dokáže Anthropic od zákazníků získat více peněz, než kolik za výkon zaplatí.
Pohled do účetnictví Anthropicu také ukázal, že největším zdrojem příjmů nejsou zákazníci, kteří si platí předplatné. Jsou to velké firmy, ve kterých se AI nasazuje ve velkém, především k programování. Firma ukázala, že velmi rychle stoupá počet firem, které u ní utratily více než 100 tisíc dolarů ročně (přibližně dva miliony korun) a více.
Za tento úspěch vděčí Anthropic především svému nástroji pro programátory: Claude Code. Ten nabízí už od února roku 2025, ale až na podzim se z něj stal skutečně populární nástroj, který bez nadsázky proměnil, jak velká část programátorů pracuje.
V listopadu uvedl Anthropic model Opus 4.5, který si díky „zapřažení“ v nástroji Claude Code dokázal poradit i se složitými programátorskými úlohami. „Ještě nikdy jsem se jako programátor necítil tak pozadu,“ napsal koncem roku 2025 slovenský programátor Andrej Karpathy, který prošel firmami Tesla, OpenAI a posléze zakotvil v Anthropicu. „Profese se dramaticky proměňuje a je čím dál méně věcí, kterými může přispět člověk.“
Následovalo období někdy nazývané jako token-maxxing: firmy se chlubily, kolik jednotek umělé inteligence (tzv. tokenů) dokážou jejich programátoři při práci využít. Modely Claude tento vznikající trh téměř ovládly. Firma Meta dokonce používala interní žebříček „Claudeonomics“, ve kterém se programátoři předháněli, kdo spotřebuje více tokenů. Nejaktivnější jednotlivci tak za měsíc dokázali „propálit“ i více než milion dolarů.
Tato nadšená vlna, na které se Claude vezl, ale v průběhu roku postupně opadla. Nadále trvá stav, kdy jsou generativní modely pro práci programátorů klíčové. Ale zatímco na začátku roku měl Anthropic na „programující modely“ div ne monopol, nyní je situace o poznání vyrovnanější.
Také společnosti jako OpenAI a Google už představily své modely, které v mnoha ohledech Anthropic dohnaly, podle některých metrik i předstihly. Firmy navíc začaly k „pálení tokenů“ přistupovat strategičtěji a na řadu úkolů používají levnější, nebo dokonce otevřené (obvykle čínské) modely, které mohou provozovat na vlastním hardware.
Podle některých může být právě tento unikátní úspěch Claude Code – a jeho následný ústup z téměř monopolní pozice – důvodem, proč Anthropic tolik spěchá se vstupem na burzu. „Anthropic z druhého čtvrtletí 2026, ta takzvaně zisková firma s nízkými náklady na výpočetní výkon, ze které jsou fanoušci nadšení, to je jen okamžik vybraný záměrně tak, aby si lidé odnesli představu o úplně jiné firmě, než do jaké by investovali,“ domnívá se třeba publicista Ed Zitron. „Tohle čtvrtletí se zdá být výjimkou spíše než pravidlem.“
I tak by se ale zjevně na službách pro programátory dal postavit slušný byznys. O ten ale nemá Anthropic až takový zájem. Je to pro ně spíše prostředek k cíli, který je mnohem abstraktnější a přenáší vizi zakladatelů do sci-fi snění, možná až nábožné naděje.
Sázka na explozivní vývoj
Z pohledu Anthropicu je nicméně podstatné, že také její zaměstnanci využívají modely Claude k vývoji. Programování totiž pro ně není jen produktem, ale hlavně „palivem“.
Schopnost AI psát a spouštět zdrojový kód (a to čím dál lépe a samostatněji) je totiž v kruhu „AI zasvěcenců“ především podmínkou nutnou pro zažehnutí smyčky neustálého a nezastavitelného sebezlepšování.
„Každá verze modelu Claude pomáhá stavět tu další,“ uvádějí zakladatelé Anthropicu v úvodu prospektu. „Zkracuje se tak doba vývoje a toto zrychlování se nabaluje. Této rekurzivní dynamice říkáme uzavření smyčky a věříme, že je to jedna z největších strukturálních výhod ve vývoji špičkové AI.“
Ve chvíli, kdy se nějaké firmě podaří tuto smyčku uzavřít – tedy kdy lidský podíl na vývoji nového modelu klesne na minimum –, končí veškerá legrace. Nastává totiž teoretický jev, který britský matematik Irvin John Good už před více než půl stoletím pojmenoval inteligenční exploze. Dnes odborníci používají častěji pojem rekurzivní sebezlepšování.
Právě toto explozivní zlepšování – někdy je nazýváno metaforou „odletová rychlost“ – je od začátku hlavním cílem Anthropicu. A také deklarovaným cílem firmy OpenAI, ze které zakladatelé Anthropicu koncem roku 2020 odešli kvůli neshodám. Trnem v oku byl klíčové zakladatelské dvojici (Dario Amodei a jeho sestra Daniela Amodei) především laxní přístup vedení OpenAI k otázkám ohledně AI bezpečnosti.
Anthropic se od začátku staví do pozice „těch zodpovědných“. Šéf Dario Amodei například v září vyzval ke společné koordinaci vývoje AI, aby nedošlo k situaci, kdy jsou AI modely pokročilejší než schopnost výzkumníků vetknout jim „pro-lidské hodnoty“.
Tomu odpovídají i důrazná – často až dystopicky znějící – varování v prospektu: „Naši výzkumníci vysvětlují, že AI modely jsou vypěstované, nikoli zkonstruované. Vývojáři mohou nastavit výchozí podmínky a některá omezení, ale nemohou plně řídit žádný konkrétní výstup ani chování.“
Přibývá případů, kdy AI modely uniknou z testovacího prostředí nebo skrývají své cíle před obsluhou. I před tím dokument varuje: „Používání AI ke stavbě schopnější AI může také představovat značné bezpečnostní riziko, zvlášť pokud prudce zrychlí tempo pokroku.“
Příklady rizikového chování AI modelů
Podvádění
Když model o1-preview dostal za úkol porazit šachový simulátor, zjistil, že férově to nepůjde. Šachový program Stockfish je zkrátka moc dobrý. A tak AI přepsalo soubor, ve kterém byl záznam probíhající hry, a donutilo soupeře uznat „porážku“.
„Naše modely AI mohou samy způsobit škodu tím, že vytvoří nežádoucí výstupy, nebo se budou chovat nezamýšleným, nesladěným či autonomním způsobem,“ varuje dále dokument. „Včetně nezamýšlených nebo škodlivých kroků, které nenařídil žádný uživatel ani třetí strana.“ Jinými slovy: může se to vymknout z rukou a neříkejte, že jsme vás nevarovali.
Anthropic popsal některé mechanismy, kterými chce předejít katastrofickým scénářům. Tím nejsilnějším by mohla být speciální „akcie typu F“ pro sedm zakladatelů. Ti založili vlastní nezávislou firmu, která bude disponovat 50,1 % všech hlasů. Cílem má být jakési odříznutí firmy od toho, aby se soustředila jen na krátkodobé zájmy akcionářů. Další speciální akcie (třída T) pak drží rada nezávislých expertů. Zakladatelé doufají, že tím zabrání, aby zájem investorů převážil nad zatažením za záchrannou brzdu, jako se to stalo v OpenAI.
Smlouvy na astronomické částky
Jedině ve stínu očekávaného explozivního zlepšení AI pak dávají smysl smlouvy, které má Anthropic uzavřené s poskytovateli výpočetního výkonu.
„Anthropic bude často dělat investice do budoucna, hlavně do výpočetního výkonu, které se na první pohled mohou zdát nezodpovědně velké,“ varují zakladatelé případné investory. „Vychází to z našeho přesvědčení, opřeného o zákony škálování, že ekonomická hodnota AI leží na exponenciální křivce, a očekávaná hodnota našich produktů v blízké budoucnosti bude tím pádem mnohem vyšší než dnešní.“
Firma má už nyní nasmlouvaný odběr počítačového výkonu až do roku 2045. Celkově jde o neuvěřitelnou částku těsně pod hranicí 900 miliard dolarů (skoro 20 bilionů korun – což je dvacítka a za ní dvanáct nul).
Datová centra by byla k ničemu bez ohromného množství elektřiny. Právě to roztočilo novodobou zlatou horečku, v níž všechny velké firmy shánějí smlouvy na odběr elektrického proudu. Dokument mluví o 50 gigawattech, což odpovídá přibližně dvaceti Temelínům. To samozřejmě znamená nápor na elektrickou síť a často i tlak na zvýšení ceny. Anthropic se dokonce zavázal, že spotřebitelům uhradí zdražení elektřiny, které jejich datacentra způsobí.
Veřejnost si chce firma naklonit i dalšími způsoby: slibuje převést 5 % akcií do Fondu pro veřejný prospěch (Public Benefit Fund). Z něj by měly prostředky plynout neziskovkám a výzkumníkům. Sami zakladatelé také slíbili, že 80 % svého majetku získaného z firmy Anthropic věnují na dobročinné účely.
Nabídka pro věřící
Je jednoduché to označit za PR nebo za chladný kalkul. Každá druhá firma ostatně svým investorům „prodává příběh“, a tohle tak může být jen vyladěná, AI bublinou vyšponovaná verze pohádky o exponenciálním růstu, kterému nikdo nemůže dlouhodobě věřit.
Navíc se situace v posledních dnech vyvinula dost nepříjemně pro vstup AI firem na burzu: politická situace v USA není nakloněná datovým centrům a pád akcií Nvidie s sebou táhne i další tituly, které jsou na AI navázány.
V kontextu aktuální situace v Sillicon Valley je ale téměř jasné, že Anthropic věří tomu, že je „inteligenční exploze“ na dosah, a této víře podřizuje vše. Z pohledu firmy je tržní kapitalizace, na kterou míří (mluví se o 1,1 až 1,5 bilionu dolarů), jen nepatrný zlomek skutečného potenciálu v případě, že se jim povede roztočit sebeposilující smyčku AI.
Anthropic by tak totiž nebyl jen dodavatelem „nástroje pro programátory“, ale dodavatelem „superinteligence na objednávku“. Podle jejich vlastních odhadů by pak byl případný trh výrazně větší: „Domníváme se, že práce, kterou vykonávají znalostní pracovníci, představovala v roce 2025 celosvětově ekonomickou hodnotu přes 40 bilionů dolarů.“ Jinými slovy, firma si brousí zuby na veškeré kancelářské práce na celém světě.
Ani to ale není hlavním cílem. Zakladatelé věří, že ani toto není strop možností, které pokročilá AI přinese. Dario Amodei v roce 2024 vizi popsal jako „miliony géniů v datacentru“. Tehdy mluvil o láskyplné milosti pokročilé umělé inteligence. Nyní prospekt popisuje věk zázraků: „Věříme, že tato hojnost AI rychle promění každé odvětví světové ekonomiky, a to víc, než to dokázala industrializace, elektřina, polovodiče a internet.“
„Vás, kdo zvažujete koupi našich akcií, vybízíme, abyste na investici nehleděli čistě transakčně,“ připomínají zakladatelé v závěru svého dopisu investorům. „Doufáme, že v investici místo toho uvidíte příležitost stát se součástí něčeho většího.“
„Je to nabídka pro věřící,“ shrnul to investor Thomas Hayes. Anthropic jasně ukázal, že umí vydělat na „obyčejném programovacím asistentovi“. Ale z pohledu firmy je to málo. Svými již podepsanými sázkami – nevypověditelnými smlouvami na stovky miliard dolarů – jasně odmítla možnost dělat klasické podnikání.
Nemožné na počkání, zázraky do několika let, slibuje místo toho. Anthropic vsadil vše, co má – a ještě mnohem více – na to, že AI změní svět. A že to bude právě jejich AI.
Z pohledu šéfů Anthropicu není jiná cesta, protože „oni to se světem myslí lépe než jejich konkurence“. Proto musí udělat vše, aby zázračná superinteligence sestoupila právě k nim.
