Hlavní obsah

Agrofert platil Čapímu hnízdu za reklamu půl roku před tím, než otevřelo

Bez reklamy od Agrofertu by Čapí hnízdo nebylo schopné vykazovat příjmy, které potřebovalo na svůj provoz a splácení úvěrů.

28. 11. 2019 11:55
aktualizováno • 28. 11. 2019 11:57

Farma Čapí hnízdo se po rozsáhlé rekonstrukci a stavbě nových objektů otevřela návštěvníkům v červnu 2010. Už před tím však dostala od firem Agrofertu přes 36 milionů korun za reklamu.

Článek

Už skoro rok se policie zabývá trestním oznámením, že firmy ze skupiny Agrofert v minulosti platily Farmě Čapí hnízdo tučné částky za reklamu jen proto, aby jí zajistily dostatečné příjmy a zároveň sobě odlehčily na daních.

Seznam Zprávy nyní přicházejí se zjištěním, které podezření z účelovosti těchto transakcí prohlubuje.

Dosud neznámý přípis Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), který zveřejnilo ministerstvo financí, totiž zdokumentoval, že společnosti z Agrofertu platily Farmě Čapí hnízdo za reklamu ještě v době, kdy byl areál na Benešovsku ještě ve výstavbě.

V prosinci 2009 byly stavební práce na Čapím hnízdě ještě v plném proudu. Přesto si Farma už tehdy naúčtovala od podniků z holdingu zhruba osm a půl milionu korun za reklamní služby.

Nejvyšší částku poslala vlajková chemička skupiny, německá SKW Stickstoffwerke Piesteritz. Podle faktury z 15. prosince 2009 měla zaplatit 200 tisíc eur, tedy asi pět milionů korun. Další tři miliony korun přidal mateřský Agrofert Holding a půl milionu přerovská Precheza.

Ještě před otevřením zrekonstruovaného Čapího hnízda v polovině následujícího roku pak do areálu připluly další peníze. V polovině dubna 2010 Farma vystavila fakturu za reklamu Agrofertu Holding na 20 milionů korun a firmě SKW Piesteritz na 300 tisíc eur.

Do června 2010, kdy Čapí hnízdo teprve zahájilo zkušební provoz, tak na jeho účty připlulo více než 36 „reklamních“ milionů korun. V té době se přitom teprve rozbíhala normální činnost kongresového centra, která měla být podle původního projektu založená na tržbách z firemních akcí a cestovního ruchu.

Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam.cz

Německá chemička SKW Piesteritz nalila do Čapího hnízda ještě před jeho otevřením půl milionu eur.

Jaký smysl mělo pro firmy z Agrofertu platit za reklamu v ještě rozestavěném centru ve středních Čechách? A zvlášť v případě německé firmy, která vyrábí čpavek, močovinu a zemědělská hnojiva a takový druh propagace v zásadě nepoužívá?

Půl milionu eur sice tvořilo jen zlomek jejích tržeb, podle zásady řádného hospodaření však i takový výdaj žádá rozumné opodstatnění.

Zástupci Agrofertu ani tehdejší vedení Farmy Čapí hnízdo opodstatněnost takových služeb dosud nevysvětlili. Na otázky Seznam Zpráv, zda pro ně byla reklama efektivní, nebo zda si kontrolovali plnění dohodnutých služeb, neodpověděl ani šéf SKW Piesteritz Rüdiger Geserick.

Mluvčí koncernu Karel Hanzelka už dříve na otázky Seznamu k reklamě odpověděl, že společnost postupovala správně. „To platí i pro reklamní zakázky, na které se dotazujete. Jsme přesvědčeni, že se prokáže, že jsme postupovali plně v souladu se zákonem,” uvedl mluvčí.

Účetní výkazy SKW Piesteritz přitom pravidelně kontrolují auditoři z firem velké poradenské čtyřky, jako jsou PwC nebo KPMG. Firma své účty nechávala prověřovat také německou centrální bankou, což jí umožnilo čerpat levnější úvěry od komerčních bank.

Seznam faktur vystavených Čapím hnízdem z období, kdy se areál teprve stavěl a opravoval. Vyšetřovatelka OLAF na tento výčet v roce 2017 upozornila vedení společnosti Imoba, pod které nyní Čapí hnízdo patří.

Jaký mohl být skutečný důvod hromadného objednávání reklamy v Čapím hnízdě, se ukázalo po loňském zveřejnění závěrečné vyšetřovací zprávy OLAF.

Ta zdůraznila, že Farma Čapí hnízdo, která kvůli získání padesátimilionové dotace z fondů EU v letech 2008 až 2013 vystupovala jako malý nezávislý podnik, nebyla schopná zajistit dostatek normálních příjmů a peníze za údajnou reklamu nakonec tvořily naprostou většinu jejích tržeb.

Kromě provozních výdajů z nich Čapí hnízdo muselo hlavně splácet úvěry bance HSBC. Za tyto půjčky ručil Agrofert. V přípisu ke zprávě OLAF, který už loni zveřejnilo ministerstvo financí, pak tento evropský úřad poukázal také na faktury, které Farma vystavila ještě během své rekonstrukce.

Přímo v závěrečné zprávě OLAF jmenoval také další firmy z Agrofertu, které takto Čapímu hnízdu pomohly k vyšším příjmům. A opět nešlo jen o české společnosti, z Německa se k SKW Piesteritz přidala firma Agrofert Deutschland (tomuto případu se v redakci Seznam Zpráv budeme věnovat zvlášť), ze Slovenska zase poslala peníze chemička Duslo Šaľa.

„Reklamní“ transakce probíhaly ještě v době, kdy Andrej Babiš nepůsobil ve vládě a přímo vlastnil a řídil Agrofert.

Smysluplnost reklamních smluv mezi firmami Agrofertu a Čapím hnízdem zpochybňují nejen Babišovi političtí oponenti, ale také někteří ekonomičtí experti a podnikatelé.

Bývalý finanční ředitel SKW Piesteritz Rastislav Jansík si myslí, že takové výdaje byly pro společnost zbytečné, protože firma dodávala hnojiva a další produkty většinou dlouhodobým německým zákazníkům. Fabrice se navíc osvědčil přímý marketing – svolává si zemědělce na své testovací pozemky v Cunnersdorfu u Lipska a tam jim ukazuje přímé účinky hnojiv na úrodu. „Nějaké reklamní poutače na Čapím hnízdě postrádají z hlediska SKW jakýkoli smysl,” řekl Jansík Seznamu.

Firmy z Agrofertu sice na jednu stranu platily, na druhou stranu si ale o vykázané platby snížily daňový základ, a následně tak poslaly státu méně na daních. Ve skutečnosti investovaly tak trochu „do svého“ – Čapí hnízdo se po vypršení dotační lhůty přesunulo pod společnost Imoba, která dnes stejně jako Agrofert spadá do Babišových svěřenských fondů.

Vyšetřovatelé z hospodářské kriminálky nyní prověřují, zda si firmy Agrofertu výše popsaným způsobem nelegálně krátily daně. Nikdo však zatím nebyl obviněn. Podrobnosti nechce sdělit policie ani dozorující státní zastupitelství. „Přípravné řízení je ze zákona neveřejné,” uvedl na dotaz Seznamu mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala.

Němečtí kriminalisté se možným porušením zákona ze strany SKW Piesteritz nezabývají. „Na Zemském kriminálním úřadě Saska-Anhaltska není v této souvislosti vedeno žádné vyšetřování,“ odpověděl Seznamu mluvčí kriminální policie v uvedené spolkové zemi Michael Klocke.

Právě z Německa přitom přišlo už před pěti lety upozornění na podezřelou smlouvu mezi Čapím hnízdem a tehdy v Sasku sídlící společností Agrofert Deutschland. Pražský finanční úřad, který měl záležitost na starosti, ale nezahájil v této věci daňové řízení ani nepředal záležitost policii.

V následujících dnech přineseme další zjištění o reklamě na Čapím hnízdě a německých firmách Agrofertu.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené