Článek
Asistenční pes je určen pro tělesně handicapované osoby. Těm pomáhá podávat věci, najít ztracené předměty či otevřít dveře. Výcvik takového psa trvá kolem tři čtvrtě roku. Často ale trénink komplikují věci, které si zdravý člověk ani neuvědomí. Podle trenérky psů ze společnosti Helppes Tatsiany Auramavy nejčastěji naráží na vysoké obrubníky, které se s vozíkem zdolat nedají. „Musíme často z vozíku sesedat, ale to bychom dělat neměli. Handicapovaný se také nezvedne a nepůjde pěšky,“ vysvětluje.
Dalším problémem je nepochopení ze strany veřejnosti, která bere asistenčního či signálního psa jako mazlíčka a požaduje po něm například nošení košíku. To však není možné - pes v tlamě podává předměty, a pokud je jeho pánem třeba osoba s diabetem, signalizuje zvíře pokles hladiny cukru v krvi mimo jiné i olizováním. Kovovým košíkem by tak mohl snadno handicapovaného zranit, plastový mu zase komplikuje možnost zachycení pachu nebezpečné hladiny cukru.
Pokud vás výcvik asistenčního psa, který bude v budoucnu pomáhat vozíčkáři, zajímá, podívejte se na něj ve videu nad článkem.
