Babišova vláda přichází. „Zásadní bude i jedna žena v pozadí,“ říká Šídlo

Premiér Andrej Babiš v pondělí opět vstoupí do Strakovy akademie hlavním vchodem. Po jmenování členů nastupujícího kabinetu na Hradě povede celkově už svou třetí vládu, v české politice jde o rekordní počin. Co od jeho vládnutí očekávat? Rozebíráme s komentátorem Jindřichem Šídlem.

Bez dvou dnů přesně po čtyřech letech se politická moc v Česku vrací do rukou šéfa hnutí ANO Andreje Babiše. V pondělí v devět hodin ráno členy Babišova kabinetu jmenuje prezident Petr Pavel, po prvním technickém zasedání následně staronový premiér započne kolečko uvádění ministrů a ministryň do jejich resortů. Koaliční vláda ANO, SPD a Motoristů sobě se tím stává realitou.

Jednasedmdesátiletý miliardář povede už svou třetí vládu, kdy v letech 2017 až 2021 řídil dvojici menšinových kabinetů (důvěru Sněmovny tehdy získal až ten druhý díky podpoře KSČM). Teď je situace odlišná, koaliční strany disponují 108 poslanci. A zároveň je Babiš rekordmanem, protože žádný jiný tuzemský politik nebyl tolikrát premiérem. Snad by se proto chtělo říct, že právě nastupuje někdo, jehož styl a způsoby Česko dobře zná.

„Přichází vláda, kdy ani z těch předchozích zkušeností nemůžeme odhadovat, jak se bude chovat,“ upozorňuje však komentátor Seznam Zpráv Jindřich Šídlo. V pondělním vydání podcastu 5:59 dodává, že důvodů k nejistotě je hned několik. Například se od dob předchozí Babišovy premiérské etapy, do níž vstoupila pandemie, značně proměnily mezinárodní kulisy. Podle Šídla veřejnosti chybí „autentický zážitek“ s Andrejem Babišem v době jiné krize, než byla právě ta covidová.

Jak bude vypadat Babišovo úřadování v čele vlády v nové realitě světa, kterou v Evropě určuje především ruská válka proti Ukrajině, zůstává otázkou. A to i proto, že svou komunikaci si Babiš pečlivě aranžuje do podoby formátů na sociálních sítích a otázkám novinářů se až na výjimky vyhýbá. „O spoustě věcí, které před volbami slíbil a které teď opakuje, vlastně vůbec nevíme, jak to má promyšlené, jak moc tomu věří nebo jak je to vyargumentované,“ zdůrazňuje novinář.

Klíčovou okolností je pak samozřejmě také to, s kým chce Babiš vládnout. Hnutí SPD se přes svou parlamentní historii ujímá moci vůbec poprvé, stejně jako sněmovní nováčci Motoristé sobě. „To je kombinace, která tady ještě nikdy nebyla, a proto se nad tou vládou vznášejí opravdu velké otazníky,“ říká o účasti dvou mocenských nováčků Šídlo, který je také autorem satirického pořadu Šťastné pondělí a Šťastného podcastu.

Vedle noviců z SPD a Motoristů sobě nicméně Babišova vláda obsahuje řadu bývalých ministrů z řad hnutí ANO. Například v čele Ministerstva financí bude opět sedět Alena Schillerová, na zdravotnictví Adam Vojtěch a ministrem průmyslu a obchodu se stává Karel Havlíček. A pak je tu ještě jedna osoba, která se po čtyřleté pauze vrací do vlivné funkce, byť nejde přímo o resortní křeslo.

Úřad vlády totiž znovu povede Babišova dlouholetá spolupracovnice Tünde Bartha. Tato manažerka slovensko-maďarského původu měla podle Šídla na šéfa ANO vždy zásadní vliv a mimo jiné byla jeho „spojkou“ na maďarské politické kruhy. Při využití marketingového slovníku hnutí ANO by se dalo říct, že Bartha „má číslo“ na maďarského premiéra Viktora Orbána.

„Tünde Bartha je pro Andreje Babiše třeba jedna ze tří lidí, kteří jsou pro něj absolutně nezbytní. (…) Jestli někdo bude mít vliv na zahraniční politiku této země, tak to může být ona,“ míní Jindřich Šídlo s tím, že tento vliv může být dokonce větší, než jaký bude reálně náležet třeba i ministru zahraničí Petru Macinkovi.

Předseda Motoristů sobě Macinka na druhou stranu dostane zpočátku na starost hned dva resorty, nejspíš dočasně povede také Ministerstvo životního prostředí. Do jeho čela Motoristé původně nominovali poslance Filipa Turka, a to poté, co prezident Petr Pavel dal najevo svůj odpor vůči tomu, aby se Turek - nejdříve možný kandidát na šéfa české diplomacie - stal členem vlády. V závěrečné „soupisce“ jeho jméno není, Motoristé však stále avizují snahu Turka do kabinetu prosadit.

Vedle blokování kandidáta Turka pak prezident Pavel zatlačil také na Andreje Babiše, kdy ho donutil ještě před jmenováním premiérem veřejně oznámit, jak hodlá řešit svůj střet zájmů. „Samozřejmě prezident to hrál tvrdě, chvílemi velmi tvrdě, včetně jeho požadavku na střet zájmů. Ale myslím, že z toho (ze svých pravomocí - pozn. red.) úplně nevystoupil,“ komentuje Šídlo prezidentské angažmá v povolebním dění. Po jmenování kabinetu se už však podle novináře dostává Pavel do slabšího postavení, protože v případných konfliktech s Hradem se vláda může opřít o svou většinu ve Sněmovně.

Zároveň je ale z pohledu Jindřicha Šídla patrné, že si Babiš a Pavel, kteří se utkali jako soupeři v prezidentské volbě v roce 2023, k sobě v poslední době vybudovali alespoň základní respekt. Zdá se, že do období, kdy se spolu budou muset potýkat ohledně řady důležitých záležitostí, nevstupují jako nepřátelé, ale naopak s poměrně korektními vztahy.

„Kdyby se z Andreje Babiše a Petra Pavla stali - vlastně i kvůli obsazení zbytku té vlády - do jisté míry takoví ‚spojenci z nouze‘, tak by to pro Česko nakonec nemusela být až tak úplně špatná zpráva,“ dodává politický komentátor Seznam Zpráv.

V podcastu 5:59 také uslyšíte, kdo z nových ministrů by podle Jindřicha Šídla nemusel mít u premiéra Babiše úplně jistou pozici. Anebo o tom, jak je to s „životností“ nastupujícího kabinetu. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.