Kontrola superdávky neexistuje, všichni se odevzdali Jendovi, říká novinář

Největší změna českého sociálního systému za poslední desítky let se už brzy rozjede naplno. Roky připravovaná superdávka má podle ministerstva práce a sociálních věcí zjednodušit žádosti o pomoc státu a zároveň motivovat lidi k práci. Přesto však otazníků nad revizí dávek zůstává víc než dost. Rozebíráme je v podcastu 5:59.

Oficiálně šlo o tzv. superdávku, která v sobě slučuje čtyři jiné existující (a nyní rušené) dávky, konkrétně příspěvek na bydlení, přídavek na dítě, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení, žádat už od 1. října loňského roku, reálně ji však naprostá většina klientů začne pobírat až s příchodem letošního srpna.

V čele ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), které revizi dávkového systému připravilo, mezitím Mariana Jurečku (KDU-ČSL) vystřídal Aleš Juchelka (ANO). A i když se některé mouchy v systému podařilo vychytat ještě za úřadování jeho předchůdce, i tak nad revizí přetrvává řada otazníků.

„Velká výhoda nebo něco, co přineslo komfort, je, že to celé probíhá pro většinu lidí velmi pohodlně v online prostředí skrze klientskou zónu Jenda,“ představuje v podcastu 5:59 digitalizaci dávek Petr Švihel, který systém sociální pomoci i jeho probíhající proměnu sleduje v domácí redakci Seznam Zpráv dlouhodobě.

Jak novinář připomíná, byl to náhlý příval uprchlíků před válkou po ruském napadení Ukrajiny a nutnost je zaopatřit humanitární dávkou, co postavilo MPSV před nebývalou výzvu: „Najednou si vyzkoušelo, že umí udělat velmi rychle a efektivně moderní dávku, která je celá spravována digitálně,“ říká Švihel.

S nově nabytým sebevědomím se pak MPSV ještě za Mariana Jurečky odhodlalo ke komplexnímu přepracování dávkového systému, v němž se kumulovaly různé problémy, a jeho zkomfortnění pro žadatele cestou digitalizace.

Redaktor, který proces sledoval od začátku, ale není přesvědčen, že zavedení superdávky zcela naplnilo to, co exministr sliboval - tedy, že se systém podpory zpřehlední, že bude pro lidi dosažitelnější a pochopitelnější.

„Ten pomyslný ďábel je klasicky schovaný v detailu. Superdávka rozhodně navenek působí jednodušeji, najednou lidé jednou žádostí můžou dosáhnout na širší spektrum podpory. Je to i komfortnější, dá se zažádat přes telefon nebo počítač. (…) Ale výpočet té dávky se strašně zkomplikoval,“ popisuje novinář.

Zatímco dříve podle něj například příspěvek na bydlení spočítal i laik a on sám si pro potřeby svých článků běžně dělal výpočty různých dávek, u superdávky to už prý „nedokáže nikdo“.

„Nedokážou to podle mě ani úředníci, ani experti. Je to tak komplikované, že si najednou lidé nemůžou udělat zpětnou kontrolu toho, jestli jim to stát správně spočítal. Všichni se odevzdali tomu systému, tomu Jendovi. (Věří,) že to nějak spočítá, a nad tou částkou už se vůbec nediskutuje,“ upozorňuje Švihel na jeden z problematičtějších aspektů provedené dávkové revize.

Za další, neméně klíčový fakt lze považovat i to, že si v novém systému reálně pohorší více lidí, než se předpokládalo. Zatímco exministr Jurečka v minulosti opakovaně prohlašoval, že superdávka bude pro třetinu lidí znamenat vyšší podporu, pro třetinu lidí stejnou a pro třetinu méně peněz, realita je poněkud jiná.

„Z interních dokumentů, které už vycházely z napočítaných dávek konkrétních žadatelů, se najednou ukázalo, že si pohorší zhruba 160 tisíc. Že to není takhle vyvážené a že ve skutečnosti 57 % žadatelů na nové dávce tratí, a to včetně těch zranitelnějších, jako jsou seniorské domácnosti nebo samoživitelky,“ říká novinář.

Ministr Aleš Juchelka proto ještě přistoupil k dodatečným úpravám, např. zahrnul do systému samoživitelky s dětmi do 15 let věku (místo do sedmi let) nebo přepracoval pásma pro příspěvek na bydlení, aby sítem státní sociální pomoci nepropadalo tolik lidí. Změny ale podle interního dokumentu z ministerstva, na který se novinář v podcastu 5:59 odkazuje, nakonec vyruší předpokládané úspory, takže systém bude stejně drahý jako před revizí.

Co tedy několikaleté plánování přineslo? „Řekl bych, že jsme získali komfortnější, modernější dávku. Ovšem někteří lidé na tom budou tratit,“ říká Petr Švihel. „Může dojít k tomu, že namísto nějaké slušné částky v řádu tisíce nebo tisíců korun najednou dostanou stokoruny nebo i desítky korun, a může to být pro ně velmi překvapivé, bolestné,“ uzavírá redaktor Seznam Zpráv, který ale zároveň připomíná, že se proti novému výměru lze odvolat a požádat o jeho opravu.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jestli vlastnictví více než jedné nemovitosti nebo více než jednoho automobilu v rodině automaticky znamená vyřazení z nového systému sociálních dávek. Anebo jestli mají po revizi systému výhodu ti, kdo pracují nebo si práci aktivně hledají. Poslechněte si v přehrávači na začátku článku.