Politolog Kopeček odhaduje, jaký bude nový prezident

Nově zvolený prezident Petr Pavel nastiňuje první plány, jak chce pojmout svůj budoucí úřad. V rozhovoru pro Seznam Zprávy i další česká média bývalý vysoce postavený voják zopakoval svůj předvolební slib, že se bude snažit o stmelení společnosti. Zároveň varoval, že očekávání spojená s jeho zvolením se nemusí naplnit tak rychle, jak někteří voliči doufají. Jaký bude Petr Pavel prezident?

Skoro tři miliony a čtyři sta tisíc Čechů si zvolilo za prezidenta generála ve výslužbě Petra Pavla. Dali mu tak nejsilnější mandát, jaký kdy v přímé volbě hlava státu dostala. Má díky tomu potenciál ke stmelování rozdělené české společnosti, jak před volbami sliboval.

V nedělním rozhovoru pro Seznam Zprávy Pavel ostatně znovu zopakoval, že se o klidnění vášní bude snažit. Některé změny ale prý mohou trvat déle. „Změna Česka na zemi, která bude pohodová a která bude orientovaná spíš pozitivně než negativně, bude asi chtít delší dobu,“ podotkl.

Silný mandát se podle politologa z Masarykovy univerzity a institutu SYRI Lubomíra Kopečka nicméně dá využít i negativně. To jsme třeba viděli u dosavadní hlavy státu Miloše Zemana, který s odkazem na podporu voličů často prolamoval hranice Ústavy.

„Možnost zneužití je tady i nyní, ale nic neukazuje, že by to minimálně v nejbližší době chtěl Pavel dělat,“ myslí si Kopeček.

Pavel navíc daleko více než Zeman sympatizuje se současnou vládou, která mu dokonce během kampaně vyjádřila podporu. Nedá se tak podle politologa předpokládat, že by se post prezidenta za jeho působení stal „třetí komorou Parlamentu“.

„Nebude to prezident, který by blokoval jmenování ministrů a dělal okolo toho obstrukce, jako jsme viděli v případě Miloše Zemana. (…) Nebude provádět ty zemanovské kličky.“

Shodu s kabinetem Petra Fialy (ODS) nejspíš Pavel najde v otázce zahraniční politiky a setrvání Česka v mezinárodních uskupeních, jako je NATO nebo Evropská unie. Podle Kopečka by tak Češi mohli časem ustoupit z euroskeptických tendencí a v hodnocení sedmadvacítky být „součástí hlavního proudu Evropské unie“.

Pavel také bude mít v dalších letech možnost zásadně ovlivnit podobu Ústavního soudu, kde se za jeho působení vystřídá sedm soudců. „Myslím, že v tomto velkou iniciativu vyvíjet nebude a bude to hodně poradní akce,“ popisuje politolog.

Nově zvolený prezident v nedělních Otázkách Václava Moravce na České televizi už zmínil, že by rád konzultoval ústavní soudce třeba s ústavními právníky nebo Soudcovskou unií. „Možná by bylo možné udělat i něco jako veřejné slyšení nebo ‚grilování‘ adeptů, aby si každý mohl udělat obrázek,“ vysvětloval Pavel.

Naopak může vzniknout rozkol mezi novou hlavou státu a sněmovní opozicí. Během prezidentské kampaně totiž mezi Pavlem a jeho protikandidátem, šéfem ANO Andrejem Babišem, vznikla averze, která se bude jen těžko odstraňovat.

Expremiér a poslanec dokonce na povolební tiskové konferenci řekl, že by se mu nyní měl ozvat Pavel, a ne naopak. „To podle mě není rozumné, protože ten, kdo bude v příštích letech něco potřebovat, nebude nový prezident, ale bude to Andrej Babiš,“ zdůrazňuje Kopeček.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jak může Pavlovo působení na Hradě ovlivňovat jeho kariéra v armádě nebo jestli je realistické, aby měl prezident podporu celého národa. Poslechněte si v audiu na začátku článku.