Trumpova moc nad republikány dostala trhlinu, říká zpravodajka z USA

Nebývalá jednota republikánů a demokratů v Kongresu přinesla průlom v jedné z nejdiskutovanějších kauz současné Ameriky. Rozhodnutí zveřejnit spisy v případu Epstein je ale zároveň nezvyklým políčkem pro Donalda Trumpa, který až donedávna takový krok zdržoval. Jak došlo k republikánské revoltě vůči jejich prezidentovi?

Republikáni v Kongresu udělali přesně to, k čemu je Donald Trump vyzval, přesto teď v Bílém domě jejich rozhodnutí nejspíš velké nadšení nevyvolalo. Po schválení v obou komorách federálního parlamentu totiž prezidentovi na stole v Oválné pracovně ve středu přistál návrh zákona, který nařizuje zveřejnění spisů k případu odsouzeného a zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Večer ho pak Trump podepsal.

Na tématu odtajnění těchto dokumentů – a tím také možných Epsteinových kompliců, snad údajně z řad bohaté americké elity – přitom Donald Trump částečně postavil svou předvolební kampaň. Poté však otočil a začal kauzu označovat za „podvod“ živený opozičními demokraty, čímž popudil značnou část svých příznivců soustředěných pod heslem MAGA (Učiňme Ameriku opět skvělou), kteří získali podezření, že se vláda snaží podrobnosti případu ututlat. V neděli ale přišel další obrat – Trump vybídl republikánské kongresmany, aby dali návrhu zelenou. A to se také stalo.

„Je to poprvé, co se Kongres většinově vedený republikány Trumpovi vzepřel. Poprvé se karty přehodily,“ říká ze Spojených států tamní zpravodajka Deníku N Jana Ciglerová. V rozhovoru pro podcast 5:59 přidává, že je to zároveň poprvé, co republikánští zákonodárci skutečně naplnili úlohu Kongresu coby složky, která kontroluje a vyvažuje prezidentovu moc. A zároveň podle novinářky dostala vážné trhliny Trumpova image muže, jemuž je Republikánská strana téměř absolutně poslušná.

Donaldu Trumpovi se totiž na jeho poměry až nezvykle zúžil manévrovací prostor. Ciglerová popisuje, že proti němu vyvstala tak silná opozice, že měl v podstatě jen dvě možnosti: Dál odrážet volání po zveřejnění spisů a schytat jasnou porážku ve chvíli, kdy by o tom Kongres stejně rozhodl, anebo se pokusit ještě naskočit na nezastavitelnou vlnu. Devětasedmdesátiletý prezident se rozhodl pro to druhé, zřejmě s nadějí, že si alespoň opticky zachrání tvář.

Jak se stalo, že Trump ztratil kontrolu nad situací? Podle české novinářky se mu poté, co začal prosazovat tezi o podvodu inscenovaném demokraty, nepodařilo dostatečný počet svých stoupenců přesvědčit, že věc skutečně postrádá důležitost. Velký zájem ze strany veřejnosti zkrátka neotupil. „Ta kauza splňuje všechny parametry, které potřebujete pro lákavou kauzu – je plná tajemství, sexu, peněz, vlivu a mocných lidí,“ popisuje Jana Ciglerová.

Roli ale mohl sehrát také důraz, s jakým ještě nedávno Trump a jeho okolí do svých voličů „pumpovali“ zvěsti a konspirace nejen kolem zločinů Jeffreyho Epsteina, ale i kolem jeho smrti ve vazbě, kde v roce 2019 čekal na soudní proces kvůli sexuálnímu zneužívání nezletilých dívek. Úřady tehdy potvrdily, že spáchal sebevraždu, přesto se však i kvůli vazbám tohoto finančníka na vlivné osobnosti stala smrt okamžitě předmětem konspiračních teorií.

Právě bagáž dohadů a konspirací navěšená na Epsteinův případ je pak podle Ciglerové dalším dílkem do skládačky, proč se Donaldu Trumpovi nepodařilo kauzu setřást. „Ke konspiracím mají sklon spíše Trumpovi voliči. Takže to má (vzhledem ke všem zmíněným okolnostem) takovou kombinaci síly, která nakonec Trumpovi neumožnila tu kauzu ututlat,“ dodává americká zpravodajka Deníku N.

A zároveň prý platí, že si prezident zavařil tak trochu sám. „Chování Donalda Trumpa v té kauze vlastně přimělo mnohé věnovat daleko větší pozornost tomu, jakou roli v ní hraje,“ dodává Jana Ciglerová s tím, že ačkoliv se o dřívějším vztahu mezi Trumpem a Epsteinem vědělo, téměř nikdo si prý nemyslel, že by mohl být tak blízký, aby teď měl šéf Bílého domu důvod jeho povahu tajit před veřejností.

Newyorský obchodník Epstein čelil obvinění kvůli zneužívání nezletilých dívek, přičemž podle odhadů mohly být obětí nejméně stovky. Mladé dívky také měly figurovat při cestách Jeffreyho Epsteina soukromým Boeingem 727, mediálně známým jako Lolita Express. Mimochodem, už dříve zveřejněné záznamy podle novinářky Ciglerové ukázaly, že tímto letadlem s Epsteinem několikrát cestoval i Donald Trump nebo také bývalý demokratický prezident Bill Clinton.

Už v roce 2008 byl Epstein v rámci kontroverzní tajné dohody s prokuraturou odsouzen za sexuální zneužívání na 18 měsíců. Nový proces měl začít v roce 2020, už se ho však nedožil. Soud následně vzhledem k Epsteinově smrti nařídil kauzu odložit, vyšetřování jejího pozadí nicméně pokračovalo.

Některé z údajných obětí Jeffreyho Epsteina a jím vytvořené sítě teď patří mezi hlasy volající po zveřejnění spisů. Na úterní rozhodnutí amerických zákonodárců pak tyto ženy reagovaly pro americká média s patrnými emocemi. „Vnímají to jako velké vítězství. Jako vítězství, které snad už ani nečekaly,“ podotýká Jana Ciglerová s tím, že tlak ze strany obětí na zveřejnění Epsteinových složek a také průběhu vyšetřování započal už záhy po jeho smrti v roce 2019.

„Doufaly, že se toho dne někdy dočkají, setkávaly se ale s velkým odporem. A ten odpor byl v úterý provalen,“ zdůrazňuje zpravodajka Deníku N.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, že do čela tažení za zveřejnění spisů z Epsteinova případu se postavily i některé republikánské političky, které dosud patřily k předním spojencům Donalda Trumpa. Nebo také v jak silné politické pozici se teď prezident nachází. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.