V gravitačním poli slovenských dezinformátorů: Proč se v Česku řeší větrníky?

Jen málokterého tématu se politici nové vlády od svého nástupu chopili tak, jako je tomu v případě větrných elektráren. Před zaplavením krajiny „větrníky“ varují premiér Andrej Babiš nebo vládní zmocněnec Filip Turek. Je to opodstatněné volání?

Z výroků politiků vládní koalice by člověk mohl dojít k přesvědčení, že Česko čelí akutní hrozbě přívalu větrných elektráren. Například vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy) se na sociálních sítích varovně táže, jestli si veřejnost dokáže představit „tisíce větrníků“ v malebné české krajině. A premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš mluví o tom, že jeho vláda větrníky nepodporuje. „Občané žádné větrníky nechtějí, my tady nejsme na moři,“ říká.

Vládní špičky, včetně Babiše nebo také ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO), zároveň slibují úpravu systému tzv. akceleračních zón. Tyto oblasti mají do budoucna umožňovat rychlejší a jednodušší povolování obnovitelných zdrojů energie. Teď si nicméně akcelerační zóny stanovil za svou „první starost“ i nový motoristický ministr životního prostředí Igor Červený.

„Buduje se tady nějaká morální panika před něčím, co ještě vůbec není hotové,“ říká však v podcastu 5:59 publicista a analytik Petr Vidomus z projektu evidence.ninja (patřícího pod Asociaci pro mezinárodní otázky) zaměřeného na ověřování tvrzení, která se v souvislosti s klimatem ve veřejném prostoru objevují. Podle Vidomuse totiž akcelerační zóny zatím vůbec nejsou vymezeny.

A zároveň prý příprava akceleračních zón i jejich definování v legislativě vypadají „velmi konzervativně“, kdy se zohledňuje řada faktorů – od vlivů na krajinný ráz až po zdravotní dopady na místní obyvatele. „Takže si myslím, že situace, kterou tady vykreslují populisté, rozhodně není tak horká a vážná,“ podotýká expert, který se také na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy coby sociolog zabývá fenoménem klimatického skepticismu.

V neposlední řadě je pak z pohledu Petra Vidomuse nutné připomenout, že s růstem podílu elektřiny z větrných elektráren počítá platná energetická koncepce Česka. Nicméně i když to v praxi skutečně znamená budování nových „větrníků“, nebudou podle něj vznikat na celé ploše vymezených akceleračních zón, ale pouze v jejich částech. Záležet by v tomto ohledu mělo i na dalším vyjednávání s dotčenými obcemi.

Větrné elektrárny se každopádně v posledních měsících nestaly citlivým tématem pouze ve vrcholné politice. Emotivní debata se mnohdy objevuje i na lokální úrovni poté, co investor oznámí záměr vztyčit v blízkosti konkrétní obce nové stožáry. Následovat může petice a konání místního referenda. Například loni v říjnu se jich spolu s volbami do Sněmovny po celé republice odehrálo ohledně této otázky hned 18 – v osmi obcích lidé větrníky schválili, v deseti odmítli.

Analytik Vidomus přitom zdůrazňuje, že námitky zaznívající ze strany odpůrců a jimi vytvořených spolků jsou často relevantní. Obavy o podobu krajiny nebo pocit, že lidé nedostávají dostatek jasných informací, se u podobných staveb skutečně objevují. Zároveň je ale podle experta možné pozorovat narůstající „vliv populistických politiků“ na tyto lokální iniciativy.

Navíc nejde jen o „populisty“. Roli prý hrají také některé spolky nebo aktivisté ze Slovenska. Petr Vidomus ve své nedávné analýze zveřejněné pod hlavičkou Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) upozornil například na spolupráci některých českých iniciativ s Katarínou Ondrušovou ze slovenského spolku Pokojný vietor nebo také s jejím krajanem Danielem Máčovským, který provozuje server Za pravdu o veterných parkoch. Podle experta jde přitom o postavu slovenské dezinformační a antisystémové scény.

„Ty české spolky byly ze začátku fragmentarizované, místně vymezené a svým způsobem omezené. Tolik spolu nekomunikovaly. Nicméně dostaly se do něčeho, čemu já říkám ‚gravitační pole‘ slovenské dezinformační scény,“ říká sociolog s tím, že výsledkem působení zmíněných vlivů se debata o větrných elektrárnách překlápí do „populistického konfliktu“, v němž zaznívá systémová kritika obnovitelných zdrojů a dochází k hodnotovému střetu.

Díl odpovědnosti za tento vývoj nicméně podle Vidomuse náleží i bývalé vládě pod vedením Petra Fialy (ODS), která sice zákon o akceleračních zónách připravila, už prý ale jeho důsledky nedostatečně přiblížila veřejnosti. „Nepřipravila nějakou informační kampaň a vlastně toto podcenila. A (vzniklé) vakuum vyplnily jak ty slovenské spolky, tak později také populističtí politici,“ dodává Petr Vidomus.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, které obavy zaznívající v debatě o stavbě větrných elektráren mají podle Petra Vidomuse větší či menší opodstatnění. Nebo jak silné jsou „protivětrné“ spolky v sousedním Německu. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.