Článek
Hormony nás ovlivňují celý život a pro zdravé dětství i dospívání jsou naprosto klíčové. Někdy ale vše nefunguje tak, jak má. Dětští endokrinologové se kromě poruch růstu či dospívání čím dál častěji setkávají i s problémy kolem dětské obezity.
V ordinacích dětských endokrinologů je rušno. Jak poznat potíže se štítnou žlázou, proč ani předčasná puberta nemusí znamenat vážný problém a jak na děti dopadá obezita? O tom všem mluvila v podcastu MUDrování s Danielou dětská endokrinoložka Veronika Plasová z pražského centra DIAvize.
Paleta potíží, se kterými pomáhají dětští endokrinologové, je široká. Řeší problémy s růstem, ať už příliš pomalým, nebo rychlým, ale třeba i pubertu, která se nedostaví v ten správný čas.
Jak nicméně potvrzuje dětská endokrinoložka Veronika Plasová, čím dál častěji se i v jejím oboru řeší obezita. „Převážná většina případů obezity není endokrinně podmíněná, ale může být. Úkolem endokrinologa je hormonální poruchu vyloučit. Ale dá se říct, že 99 procent dětí s obezitou nebude mít hormonální poruchu,“ míní odbornice.
Časté naopak je, že obezita dopadá na vývoj dětí. S přibývajícími lety může stát i za různými hormonálními změnami – třeba za předčasným, nebo naopak opožděným nástupem puberty.
S kým jsme si povídali?
MUDr. Veronika Plasová je specialistka v oboru dětské endokrinologie. Nyní působí v pražském centru DIAvize a zaměřuje se na diagnostiku a léčbu hormonálních poruch u dětí, onemocnění nadledvin, obezitu či nemoci štítné žlázy.
Endokrinoložka Veronika Plasová (vpravo) mluvila v MUDrování s Danielou o hormonálních problémech, které mohou postihnout děti a dospívající.
„Například u chlapců jde i o to, že v tukových buňkách je enzym, který mění testosteron na estrogen. Tudíž čím víc má chlapec podkožních tukových buněk, tím víc si vlastně vyrábí ženských hormonů, což mu neprospívá ze spousty důvodů. Samozřejmě se mu to nebude líbit ani esteticky, protože mu porostou prsní žlázy,“ vysvětluje lékařka.
Běh na dlouhou trať
Obvyklé podle ní u pacientů bývají i další zdravotní potíže, které nesouvisí s hormony, jako například zvýšený cholesterol. Vše se ale zpravidla odráží i na psychice.
„Jsou způsoby, co dětem můžeme nabídnout. Ale nejvíc to stejně musí odmakat samy. Už nějakou dobu jsou na trhu léky na obezitu pro děti od 12 let. Ty pomáhají, ale nelze je dávat bez úpravy jídelníčku a tak dále, nejsou to zázračné pilulky,“ dodává Veronika Plasová.
Klíčová je podle ní i podpora celé rodiny, která musí být v léčbě i úpravě životního stylu spolu s malým pacientem. „Nemůžete říct: Pepíčku, ty odteď budeš jíst jinak. Je třeba být v tom s tím dítětem, a pokud je to nutné, změnit trochu i návyky celé rodiny. A to je těžké, to naprosto chápu,“ dodává.
Puberta až moc brzy?
Stejně tak bývá citlivou záležitostí, pokud se u dítěte objeví například známky puberty mnohem dřív, než by měla přijít. U dívek by se podle lékařky stran dospívání nic nemělo dít před osmými narozeninami, u chlapců před devátými. Horní hranice bývá, pokud by se u dívky žádné znaky dospívání neobjevily ještě o 13. narozeninách, u chlapců o 14.
Podle lékařky ale ani výjimky z takového rozpětí ještě nemusí znamenat žádnou závažnou nemoc. „Je třeba dítě komplexně vyšetřit. Někdy jsou to stavy, kdy zasahovat nemusíme. Například u děvčátek se někdy vytvoří cysta na vaječníku, která může produkovat malé množství hormonů, a začnou rychleji růst. Po pár měsících ale často praskne a není třeba to léčit,“ vysvětluje lékařka.
