Po operaci domů a rychlé zotavení. S lékařem o trendu, který mění životy

Ráno na operaci kolene či ramene a odpoledne už se léčit v pohodlí domova. Jde o čím dál častější praxi, za kterou stojí artroskopie. Elegantní metoda, která zažívá boom a při které si ortopedi vystačí s několika vstupy v těle, přes které operují. Jak náročný takový zákrok je a co vše dokáže?

Méně krve, více pohodlí pro pacienta a rychlý návrat k aktivitám. Artroskopie je v ortopedii jednoznačným trendem. I díky čím dál lepší technice je dnes paleta zákroků, které lze provést jen přes pár malých otvorů v těle, široká. A výhody pro pacienty bývají obrovské. O artroskopiích mluvil v podcastu MUDrování s Danielou zkušený ortoped Martin Hanus.

Poraněná kolena z fotbalu, vyčištění kloubu při artróze, oprava přetržených vazů nebo poškozených menisků - to jsou některé z potíží, se kterými si artroskopie dovede poměrně elegantní cestou poradit. Jak zmiňuje lékař Martin Hanus, v ortopedii je občas stále třeba „hrubá síla“, miniinvazivní zákroky dnes ale zažívají jednoznačný boom.

„Je to významně šetrnější pro pacienty. Zkracuje se doba hospitalizace a zrychluje se rekonvalescence. Má to samozřejmě i obrovský ekonomický dopad, protože se pacient rychleji vrátí tzv. do provozu,“ upřesňuje Martin Hanus.

Artroskopie je tak součástí trendu jednodenní chirurgie, která si své místo našla i v ortopedii. Pokud například pacient nastoupí k zákroku ráno, může se po celkové stabilizaci a po odeznění anestezie odebrat domů ještě tentýž den.

„Jedním z průkopníků v jednodenní chirurgii, co se artroskopie týká, byla například Rehabilitační nemocnice v Berouně, kde to Artroskopické centrum v podstatě běží už od roku 2008. A rozhodně musím potvrdit, že ten přínos a to množství pacientů, kteří z toho profitují, je velké a narůstá každým rokem,“ dodává lékař.

Pohled na ortopeda, který provádí artroskopii přitom může být pro člověka neznalého věci trochu matoucí. Nikde ani kapka krve a lékař místo na své ruce kouká na obrazovku. Veškeré zásadní dění se odehrává pod kůží pacienta - právě tam je přes pár vstupů zavedená trubička s kamerou (artroskopem) a potřebné nástroje.

Lékař musí umět veškeré zákroky provádět oběma rukama stejně bez ohledu na to, zda je levák, nebo pravák. Výzvou je i zmíněná práce „přes obrazovku“.

„Pracujete podle pohybu nástrojů na monitoru. Není to pro každého. Je to otázka cviku - samozřejmě se to dá naučit, ale ty předpoklady prostě někde musíte získat. Určitý dar tam být musí,“ míní Martin Hanus. Některým lékařům podle něj taková metoda vyhovuje více a jiným méně. Vše každopádně kromě talentu vyžaduje roky precizní práce.

„Jeden z mých starších kolegů mi kdysi říkal: než se pustíš do větších operací, měl bys vyzkoušet minimálně 100 artroskopií kolen, abys to dostal do rukou. Nedovedete si představit, jak to množství trvá dlouho, když jste začátečník,“ dodává.

Doba samotné operace se může lišit podle daného výkonu - jednodušší záležitosti, jako třeba ošetření menisku, zvládají zkušení lékaři během několika minut. Složitější rekonstrukce ale zaberou i hodinu nebo dvě.

Doba, za kterou se pacient vrací k aktivitám, je různá. Obvykle je třeba s pár týdny počítat, ale i tak je podle odborníka vše mnohem rychlejší než dříve. Vděční jsou za to zejména sportovci, kteří se po operaci mohou snáze dostat zpět k tréninkům.