Hlavní obsah

Čeští žáci rozumějí textu jako před 18 lety. Svět nám utíká, varuje školní inspektor

Foto: Profimedia.cz

Ve čtenářské gramotnosti zůstali čeští žáci na úrovni roku 2000.

3. 12. 11:27

Čeští žáci rozumí textu stejně jako před 18 lety. Vychází to z výsledků mezinárodního šetření PISA. Ten se po devíti letech opět podrobně věnoval čtenářské gramotnosti patnáctiletých žáků.

Článek

Česká republika dosáhla v mezinárodním srovnání čtenářské gramotnosti 490 bodů. Před 18 lety, kdy se výzkumu zúčastnila poprvé, získala 492 bodů. Třeba polští, dánští nebo němečtí žáci měli tehdy podobný nebo horší výsledek než ti čeští. V roce 2018 ale v šetření vystřelili nahoru. Mezi zeměmi OECD a Evropské unie Česko skončilo na 20. místě, Polsko ale na 6., Dánsko na 13. a Německo na 15. příčce.

„Tyto země na vývoj nějakým způsobem reagovaly nebo spíše využily příležitost, kterou proměna společnosti i technologické změny nabízí,“ vysvětluje rozdíl mezi Českem a státy, které tuzemské školství přeskočily, ústřední školský inspektor Tomáš Zatloukal.

„Je důležité připomenout, že v důsledku vývoje výsledků v zemích OECD se od roku 2000 snížila hodnota průměru OECD. Díky tomu se Česká republika v roce 2018 dostala do průměrného pásma, ačkoli její výsledek má prakticky stejnou hodnotu jako v roce 2000, kdy byl podprůměrný,“ upozorňuje také národní zpráva mezinárodního šetření PISA.

Co je to čtenářská gramotnost

Čtenářská gramotnost je schopnost porozumět textu, přemýšlet o něm, posuzovat ho, zabývat se jím a používat ho k dosažení vlastních cílů, k rozvoji vlastních vědomostí a potenciálu a k aktivní účasti ve společnosti. (Zdroj: PISA)

Nejlépe ve čtenářské gramotnosti dopadly Estonsko, Kanada a Finsko. Nejhůře pak Bulharsko, Mexiko a Kypr. Srovnatelný výsledek jako Česko měly Slovinsko, Belgie, Francie nebo Rakousko.

Celkem 79 procent českých žáků získalo ve čtenářské gramotnosti alespoň druhou úroveň. Tato skupina dětí rozklíčuje hlavní myšlenku středně dlouhého textu, pozná jeho záměr a nalezne informaci na základě jasně daných pokynů.

Z tohoto výsledku ale také vyplývá, že více než pětina žáků na tuto úroveň nedosáhla. U těchto dětí existuje do budoucna vyšší riziko, že opustí vzdělávací systém předčasně. Nedostudují tak třeba střední školu. Zároveň budou mít problémy v dalším vzdělávání nebo vůbec v uplatnění na pracovním trhu.

Největší problémy dělá českým žákům porozumění samostatnému textu a zpracování souboru textů, například porovnání různých článků na stejné téma.

„Měli bychom si brát příklad z evropských zemí, nefunguje ale prosté kopírování. Funguje to, když se podíváte, v čem spočívá úspěch těchto zemí. Dobrým příkladem je třeba Estonsko, které se nebálo udělat změny, inspirativní je pro nás změna obsahu vzdělávání,“ říká ministr školství Robert Plaga (ANO) s tím, že tento bod je zároveň druhým cílem dokumentu Strategie 2030+, který ministerstvo školství bude dokončovat v příštím roce.

Stejně jako ve čtenářské i v ostatních testovaných gramotnostech dosáhli čeští žáci lepšího výsledku než při posledním šetření v roce 2015.

V matematice se čeští žáci umístili významně nad průměrem zemí OECD. Získali 499 bodů, průměr OECD i států Evropské unie byl 489 bodů. Nejlépe dopadly Japonsko, Korejská republika a Estonsko. Česká republika skončila na 22. místě ze 79.

Mezinárodní šetření PISA

Testování PISA platí za nejdůležitější srovnání v oblasti vzdělávání. Testovaní žáci na konci povinné školní docházky ukazují, jaké dovednosti a vědomosti si ze základního vzdělávání odnesli. Výzkum PISA probíhá vždy ve tříletých cyklech. Každé šetření se podrobně věnuje jedné ze tří funkčních gramotností – čtenářské, přírodovědné, matematické. V roce 2018 se PISA soustředila na testování čtenářské gramotnosti.

Stejně jako v matematické i v přírodovědné gramotnosti byli čeští žáci nadprůměrní. Dosáhli 497 bodů, od roku 2006 ale jejich výsledky stále klesají. První skončily děti z Estonska, Japonska a Finska. Čeští žáci byli 21.

Výsledky šetření PISA 2018 potvrdily, že v Česku panuje obrovský rozdíl mezi jednotlivými druhy škol. Výsledky žáků gymnázií jsou diametrálně odlišné od těch, kteří navštěvují střední odborné školy bez maturity.

„Rozdíl mezi výsledkem žáků víceletých gymnázií a středních odborných škol bez maturity je ve všech oblastech větší než dvě gramotnostní úrovně,“ varuje zpráva PISA.

Z pohledu českého žáka není důležité jen to, na kterou školu chodí, ale také ve kterém kraji. Co se týče čtenářské gramotnosti, ani základní úrovně nedosáhlo 36 procent žáků v Ústeckém kraji a 32 procent v Jihomoravském a Moravskoslezském kraji. Nejméně takových žáků bylo v Plzeňském kraji (18 %), Praze (19 %) a Zlínském kraji (20 %).

„Mezi Ústeckým krajem a Prahou je rozdíl dvou školních roků,“ varuje ústřední inspektor Zatloukal.

Šetření PISA se v minulém roce zúčastnilo 79 zemí a ekonomických regionů. Celkem bylo testováno 600 tisíc žáků. V České republice se do šetření zapojilo přes 7 tisíc žáků v 333 školách.