Hlavní obsah

Čína vyhošťuje americké novináře. Možná i kvůli Trumpovu „čínskému viru“

Foto: Profimedia.cz

Mluvčí čínské diplomacie Keng Šuang oznamuje na tiskové konferenci vypovězení amerických novinářů.

18. 3. 15:50

Komunistická Čína vypověděla ze země novináře z tří velkých amerických deníků. Listy New York Times, Washington Post a Wall Street Journal nebudou smět působit ani v Hongkongu a Macau. Čína a Spojené státy se v posledních měsících přou v řadě oblastí, mimo jiné i kvůli šíření koronaviru. Americký prezident Donald Trump o něm mluví jako o „čínském viru“.

Článek

Peking oznámil, že vypovězení 13 amerických novinářů je odvetou za americké rozhodnutí omezit počet čínských občanů pracujících pro čínská státní média na území USA. „Je to legitimní a ospravedlnitelná sebeobrana v každém slova smyslu,“ citoval z prohlášení čínského ministerstva zahraničí server Deutsche Welle.

Americký prezident Donald Trump totiž druhého března omezil počet čínských občanů pracujících pro pětici státních médií na stovku. Dosud mohly čínské sdělovací prostředky v USA zaměstnávat 160 lidí.

Zasáhli jsme proti propagandě, hájí se USA

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo řekl, že v případě čínské odvety nejde o to samé, protože USA jen zasahovaly proti orgánům propagandy. Mezi onu pětici státem kontrolovaných médií řadí agentury Nová Čína (Xinhua), CGTN, stanici China Radio a deníky China Daily a People's Daily.

Čína sice tvrdí, že vítá zahraniční média a novináře, zároveň ale odmítá, aby „vyráběli fake news ve jménu svobody slova“.

„Odmítáme jakoukoliv snahu čínské nebo jiné vlády vyhošťovat reportéry nebo zastrašovat ty, jejichž prací je přinášet pravdivé informace, zvláště během tohoto pro svět klíčového období,“ citovala agentura Reuters Edwarda Felsenthala, šéfredaktora amerického týdeníku Time.

Právě kvůli svobodě tisku se v minulých týdnech Spojené státy s Čínou opakovaně střetávaly. Odborníci se nicméně domnívají, že čínské opatření není jen reakcí na krok USA, ale i důsledkem sporu mezi oběma mocnostmi kvůli pandemii koronaviru.

„Je jasné, že se Čína snaží upevnit si kontrolu nad veřejným projevem a svobodou tisku doma. Pomocí propagandy a vyhoštění zahraničních novinářů umlčuje své kritiky a lépe kontroluje světovou komunikaci,“ myslí si Chiaoning Su, profesor žurnalistiky ze státní univerzity v americkém Oaklandu.

„Podobně agresivní výměny můžeme očekávat v blízké budoucnosti častěji,“ odhaduje s tím, že v době boje proti pandemii se hlavy obou států snaží ukázat jako silní vůdci.

Mnozí zahraniční dopisovatelé působí právě v Macau a Hongkongu, odkud pokrývají dění z pevninské Číny. Jejich zákaz může být porušením hongkongské ústavy, jejíž článek 27 zaručuje svobodu tisku, tvrdí Lokman Tsui, profesor žurnalistiky na Čínské univerzitě v Hongkongu.

Rozhodnutí čínské vlády může představovat novou taktiku ve snaze o kontrolu médií - až dosud Číňané vypovídali jen jednotlivé zahraniční novináře, pokud se jim znelíbili. Pod tlakem čínské vlády musela Říši středu opustit například Francouzka Ursula Gauthierová, která pracovala pro časopis Le Nouvel Observateur. Klub zahraničních dopisovatelů v Číně na začátku měsíce pekingskou vládu obvinil, že využívá vydávání novinářských víz jako zbraň proti zahraničním médiím.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené