Hlavní obsah

Co se děje po smrti s covidem. Od povinné kremace Prymula ustoupil

Ilustrační foto.

Reklama

Zemřelí s koronavirem mohou být nadále pohřbíváni do země. Bylo by to za velmi přísných hygienických podmínek možné i v případě, že by šlo o vysoce infekční chorobu, nicméně covid-19 mezi takové řazen není.

Článek

Ministr zdravotnictví Roman Prymula v minulých dnech vzbudil menší pozdvižení svými slovy o tom, že zemřelí s covidem by se neměli pohřbívat do země.

„V našich podmínkách to je opravdu striktně doporučováno, až je to téměř závazné. My k tomu vydáme nějaké dobrozdání, aby každý nemusel chodit za pohřební službou a individuálně se tam domáhat nějakého opatření,“ řekl Prymula 10. října televizi Prima.

Později svá vlastní slova vzal na Twitteru zpět, když napsal, že pro zákaz pohřbívání do země není důvod. I Ministerstvo pro místní rozvoj, pod které oblast pohřebnictví spadá, ujišťuje, že k žádným změnám v této oblasti nedochází. Mluvčí Vilém Frček upozorňuje, že už v březnu, při první vlně pandemie, ministerstvo publikovalo dokument doporučující při nakládání s tělem osoby zemřelé v důsledku covidu-19 nebo komplikací jím způsobených postupovat shodně jako při manipulaci s těly zemřelých na jiné respirační infekce.

Seznam Zprávy oslovily Ministerstvo zdravotnictví s dotazem, zda se v této oblasti opravdu nechystá nějaké nové doporučení, jak to původně naznačoval šéf resortu Prymula. Odpovědí byl pouze odkaz na ministrův Twitter.

Nevíme, jak dlouho je ještě tělo infekční

Patologové, kteří pracují s těly lidí, kterým byl testem v těle virus SARS-CoV-2 prokázán, každopádně používají úplně stejné ochranné pomůcky jako ostatní lékaři, kteří přicházejí do styku s nakaženými. Jak dlouho je tělo infekční, sami přesně nevědí. Čerstvě to na dotaz Seznam Zpráv potvrdila primářka Patologicko-anatomického oddělení Nemocnice na Bulovce Zuzana Špůrková.

Především ale ani infekční tělo nemusí být překážkou pro tradiční pohřeb do hrobu. Ministerstvo zdravotnictví vydalo už na konci března manuál, který práci s těly infikovanými koronavirem detailně popisuje, a to včetně tradičního pohřbu. Několik velkých nemocnic redakci potvrdilo, že se zemřelými s covidem-19 nakládají přesně podle pokynů ministerstva, tedy že ukládají těla do vaků a v tomto stavu je takto chráněné předávají pohřební službě.

Vedle této současné praxe byla v červnu Ministerstvem pro místní rozvoj přijata nová směrnice pro nakládání s tělem zemřelého s vysoce nakažlivou nemocí. Jako vysoce nakažlivé je definováno takové infekční onemocnění, které je schopné se šířit velmi rychle mezi lidmi, ohrožuje populaci a má vysokou smrtnost. Například mor, cholera, žlutá zimnice, antrax a ebola. Nemoc covid-19 ale do této nejrizikovější skupiny řazena není.

Případné nakládání s tělem při vysoce nakažlivé infekci ilustrují tři schémata, která k tomu ministerstvo vydalo jako přílohu. Jednoznačně z nich vyplývá, že i za této situace by byl pohřeb do hrobu stále možný, ovšem za velmi přísných podmínek. Zavakuované tělo zemřelého v rakvi by muselo být uloženo na neveřejné části hřbitova v minimální hloubce dva metry. Ve směrnici se mluví i o zákazu exhumace, tlecí době 100 let a nutnosti přikrytí hrobu krycí deskou.

Nakládání s těly zesnulých s nákazou covidem-19

- Při manipulaci s tělem zemřelého se musí používat osobní ochranné prostředky, aby se předešlo přenosu prostřednictvím přímého kontaktu. Minimálně je vyžadováno použití rukavic a voděodolného oděvu s dlouhými rukávy.

- Standardní a poslední služby, jako je česání a mytí, se neprovádí. Tělo se neobléká.

- Tělo se vkládá do určeného obalu (pytel s krytým zipem ze silnostěnného plastu), provede se dezinfekce spoje a okolí dezinfekčním přípravkem s virucidním účinkem.

- Tělo s obalem se vloží do rakve.

Ale stále platí, že nemoc covid-19 za vysoce nakažlivou infekční chorobu považována není, tudíž tak striktní podmínky pohřbívání pro ni neplatí. Že k pohřbům do země stále dochází, potvrdil redakci i předseda Sdružení pohřebnictví Ladislav Kopal.

„Pohřební služba ze zákona nemá přístup k úmrtní zprávě, a nemá tedy ani informaci o příčině úmrtí. Někdy ale přebíráme infekční tělo,“ uvádí.

Při tradičním pohřbu člověka s covidem-19 je rozdíl oproti běžné praxi v tom, že rakev není otevřená a pozůstalí do ní nemohou nahlédnout. Tělo se navíc nepřevléká, musí zůstat tak, jak ho pohřební služba od lékařů převezme.

„Všechno ostatní zůstává tak, jak má být, včetně zdobení a polstrování rakve,“ ujišťuje Kopal.

Pohřbů do hrobu ubývá

Pohřeb do hrobu se ale stal v Česku spíše okrajovou záležitostí, přetrvává hlavně na Moravě, v menších obcích a především mezi věřícími. „Ve velkých městech, jako je Plzeň nebo Praha, dává odhadem 80 % lidí přednost žehu, například v Liberci je to 92 %,“ popisuje předseda Sdružení pohřebnictví.

Důvodů je několik. Od začátku 20. století propagovaly kremaci zemřelých spolky Společnost pro spalování mrtvol a Krematorium, které pokračují dodnes pod názvem Společnost přátel žehu. Komunistický režim navíc podporoval civilní obřady v krematoriích jako alternativu náboženským pohřbům. A v neposlední řadě je tato varianta levnější.

Koronavirus se podle názoru Kopala ale zatím znatelně nepromítl do celkového počtu mrtvých. Každý měsíc zemře v České republice přibližně 9000 lidí, z toho od začátku roku evidují statistiky asi 1300 mrtvých s virem SARS-CoV-2. Přesná čísla ale dodá až výroční zpráva Českého statistického úřadu.

Vaky v Olomouci

Ani v případě, že by zemřelých bylo v krátkém čase kvůli rozšíření infekce víc, se ale není třeba obávat, že by se jim nedostalo řádné péče. I výrobci rakví situaci bedlivě sledují a koordinují spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj, říká Kopal. A možnosti krematorií jsou potom přímo naddimenzované.

„Kapacita je obrovská. V České republice máme 27 krematorií, která jedou pouze na polovinu, nebo i jen třetinu svých možností,“ uklidňuje předseda Sdružení pohřebnictví ČR.

Ačkoliv se o tom veřejně příliš nemluví – jde o velmi citlivé téma –, i tato oblast se připravuje na případné krizové situace.

Ministerstvo zajistilo celkem 13 500 různých typů vaků pro zemřelé. Ty jsou nyní uloženy ve skladu Národního centra zásob humanitární pomoci v Olomouci.

O použití těchto pohotovostních zásob případně žádá starosta obce s rozšířenou působností prostřednictvím příslušného kraje. A to přes informační systém KRIZKOM provozovaný Správou státních hmotných rezerv. „Na každé obci s rozšířenou působností jsou určené osoby, které disponují přístupovými údaji k tomuto informačnímu systému. Žádost se schválí a správa hmotných rezerv vydá pokyn k vyskladnění,“ popsal redakci Seznam Zprávy postup mluvčí Frček.

„Ministryně pro místní rozvoj založila stálou pracovní skupinu pro pohřebnictví složenou ze zástupců krajů a vybraných pohřebních služeb včetně krematorií. V době pandemie se scházíme prostřednictvím videokonferencí. Jejich jménem tlumočíme na Ústřední epidemiologické komisi a Ústředním krizovém štábu jejich požadavky, kterými aktuálně jsou například přednostní očkování proti chřipce nebo výjimky z karantény pro pracovníky v pohřebnictví. Další jednání pracovní skupiny je naplánováno na 11. listopad,“ upozorňuje mluvčí Ministerstva pro místní rozvoj Vilém Frček.

Reklama

Doporučované