Hlavní obsah

Daňová revoluce se Babišovi a Schillerové drolí. Zbývá z ní zvyšování odvodů

Foto: vlada.cz

Velká daňová revoluce, kterou slibují Andrej Babiš a Alena Schillerová už roky, přijde nejdříve až v roce 2021.

Sněmovna bude ve středu řešit vyšší zdanění tvrdého alkoholu, hazardu nebo tabáku. Původně měla přitom vláda ambice daně výrazně zjednodušit.

Článek

Jedním z taháků vlády Andreje Babiše je modernizace daňového systému v České republice. Moderní a jednoduché má ve svém jméně zakódovaný i připravovaný elektronický portál finanční správy Moje daně, který má ke konci příštího roku sloužit k online komunikaci občanů se správcem daně.

Namísto daňové revoluce, o které se ještě začátkem letošního roku hodně diskutovalo, ale do třetího čtení ve sněmovně zamířil daňový balíček, který místo ucelené vize nabízí jednotlivosti. Definitivně o něm zákonodárci budou rozhodovat ve středu, kdy vládní poslanci prosadili závazný čas hlasování o balíčku, který opozice kritizuje.

Poslanci tak například budou hlasovat o vyšším zdanění tabáku, tvrdého alkoholu a hazardu, ale i o zdanění technických rezerv pojišťoven nebo výher. Všechny změny jsou klíčové pro rozpočet na příští rok, který počítá se štědrým přidáváním státním zaměstnancům, důchodcům či udržení slev v dopravě pro studenty a důchodce.

Jde o zdánlivé drobnosti v porovnáním s dřívějšími ambicemi. Například na začátku roku 2017, ještě v pozici ministra financí, Andrej Babiš tvrdil, že pracuje na zcela novém zákonu o dani z příjmu. Nesmírně složitý zákon se měl zjednodušit a navíc měl být napsaný natolik osvíceným způsobem, že by ho případné změny nekomplikovaly.

„Ten bude napsaný tak, aby ho politici znovu jen nekomplikovali, ale případně jen měnili daňové sazby, výše odpočtů apod.,“ napsal tehdejší ministr financí pro server Expres.cz.

Jenže příprava této daňové revoluce se zadrhává. Ministryně to mimo jiné potvrdila začátkem října v České televizi, kde popsala, že změny by naopak zkomplikovaly plátcům život.

„Radši jít dál cestou balíčku. K tomu se kloním,“ vysvětlila Alena Schillerová.

Problematická se ukazuje i další daňová převratná změna, kterou si současná vláda přímo dala do svého programu.

„Zrušíme superhrubou mzdu u daně z příjmů fyzických osob a navrhneme novou sníženou sazbu 19 % z hrubé mzdy,“ přímo stojí v programovém prohlášení.

Ještě na začátku letošního roku se zdálo, že složitý koncept zdanění mzdy, který zavedla v době krize v roce 2008 vláda Mirka Topolánka, skutečně skončí. Ostatně měla ze zákona skončit už v roce 2015, ale tehdejší vláda Bohuslava Sobotky s ministrem financí Andrejem Babišem její trvání prodloužila.

„Podstata daňové reformy, která určitě nebude mít obdoby, spočívá v tom, že bychom zrušili superhrubou mzdu, to znamená dnešní zdanění zaměstnanců 20,1 procenta. Dali bychom daň na 15 procent,“ vysvětlovala na konci února Alena Schillerová pro Českou televizi.

Jenomže výpadek příjmu chtěla kompenzovat vyšším odvodem zaměstnanců na zdravotní pojištění v kombinaci s tím, že by stát přestal platit zdravotní pojištění za státní pojištěnce. To ale vyvolalo velkou nevoli.

„Zrušení takzvané superhrubé mzdy je v tuto chvíli ohroženo, i když konečné rozhodnutí ještě nepadlo,“ řekla ministryně o týden později v poslanecké sněmovně.

Nejaktuálnější informací je, že by Alena Schillerová chtěla zrušení superhrubé mzdy probrat v rámci koalice do konce roku.

„Je to téma, které musím zvednout na koaliční radě. Připravuji si podklady. Musím znát názor koaličního partnera,“ řekla ministryně Seznamu.

Přitom už dříve připustil i premiér Andrej Babiš, že jestli ke změně dojde, tak nejspíš až v roce 2021.

I na další změny by mohlo dojít nejdříve až právě v roce, kdy budou občané volit nové zástupce do Poslanecké sněmovny. V tomto roce by nejdřív také mohli malí živnostnicí přestat odevzdávat daňové přiznání. Namísto toho by si mohli vybrat paušální odvod.

„Podnikatel nebo živnostník s příjmem do jednoho milionu si bude moct vybrat, jestli chce podávat daňové přiznání a uplatňovat různé slevy jako doposud, nebo zda chce zaplatit jednou částkou daň, sociální i zdravotní, a tím pádem pro něj jakákoliv další povinnost končí,“ vysvětlovala v srpnu na Seznamu svou novinku ministryně financí Alena Schillerová.

Odvod by měl představovat 500 korun na daň a k tomu minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění.

Nejdříve koncem roku 2020 je také plánované spuštění už dříve zmiňovaného portálu Moje daně. Ten by měl fungovat podobně jako internetové bankovnictví. I zde jsou ovšem překážky. Namísto výběrového řízení se vytvoření portálu přilepilo k zakázce na provoz daňového systému. Aby se vůbec stihlo systém včas zprovoznit.

Doporučované