Článek
Zatímco počátky epidemie vyvolaly v obyvatelích Česka poměrně silnou vlnu sebekontroly, po letním rozvolnění se více lidí rozhodlo pokračovat ve společenském životě. Průměrný počet kontaktů sice na podzim ve sledovaných kategoriích klesl, stále však u všech ukazoval vyšší hodnoty než na jaře 2020. Vyplývá to ze studie think tanku IDEA.
Počet společenských kontaktů je přitom jedním ze zásadních faktorů ovlivňujících rychlost šíření epidemie. Čím více lidí se potkává, tím větší pravděpodobnost je, že některý z nich bude nakažený a že nemoc rozšíří i mezi ostatní.
Kdybychom však na situaci nahlíželi pohledem denních přírůstků, větší důvod k opatrnosti dávala podzimní vlna. Zatímco na jaře nakažení přibývali v řádech desítek, maximálně stovek, na podzim přírůstky pravidelně přesahovaly hranici deseti tisíc.
„Během června a srpna se ukázaly jako nejvýraznější zdroj nárůstu počtu aktivit volnočasové aktivity, návštěvy restaurací a změna ve využívání možnosti práce z domova,“ popisují změny ve sledovaných obdobích autoři výzkumu. V říjnu a listopadu pak podle nich hrály zásadnější roli pouze návštěvy restaurací a (ne)využívání práce z domova.
Nejvíce kontaktů mají dlouhodobě domácnosti s dětmi, zejména ty, jejichž příjem je vyšší, než je medián.
V rozdělení podle věku jsou zase nejaktivnější lidé od 18 do 54 let. Za touto hranicí pak s rostoucím věkem klesá i počet kontaktů. Jak však sami badatelé uvádějí, u respondentů starších 65 let je třeba počítat s tím, že výsledek nemusí být zcela reprezentativní. Výzkum totiž probíhá online.
Jedním z častých témat v rámci debaty o rozvolňování je možné otevírání restaurací. I zde je však třeba počítat s rizikem šíření. U lidí, kteří gastronomické služby využívají, je vidět vyšší počet společenských kontaktů za týden.
Nejvyšší návštěvnost restaurací byla podle výzkumu na přelomu srpna a září, kdy alespoň jednou do nich zavítalo přes 40 % respondentů.
Menší oblibě se těšila také práce z domova. Po letním propadu se v průběhu podzimní eskalace hodnoty z jara již nevrátily.
S tím se také zvýšil počet průměrných kontaktů. I zde je vidět rozdíl mezi jednotlivými vlnami. Na podzim každý člověk chodící do práce potkal průměrně o tři lidi týdně více než na jaře a o 19 lidí více než jeho kolega na home office.
Sociálně aktivní lidé, kteří navštěvovali rodinu a přátele, jezdili na dovolenou nebo na výlety, měli v průměru téměř dvojnásobek kontaktů.
Na přelomu října a listopadu byl podíl lidí, kteří jsou sociálně aktivní, vyšší o zhruba 12 procentních bodů než v březnu a dubnu. Na podzim přitom bylo jasné, že se Česká republika potýká s velkým náporem nakažených a hrozí přetížení nemocnic.
Ani desetitisícové přírůstky neodradily zhruba každého desátého Čecha od sportovních a kulturních aktivit. Dopřával si je o tři procentní body větší podíl populace než na jaře.
Aktivní lidé přitom mají větší počet týdenních kontaktů. Například na podzim člověk, který sportoval nebo chodil za kulturou, potkal týdně téměř dvojnásobek lidí oproti těm, kteří se izolovali.
Češi se také přestali bát chodit do obchodů. Stejně jako u ostatních ukazatelů i v této statistice došlo k poklesu oproti létu, přibližně každý pátý člověk však změnil své chování z jara a na podzim nakupoval osobně.
Na podzim tak v obchodech bylo více lidí, což znamená, že zatímco na přelomu března a dubna potkal nakupující týdně 13 lidí, v říjnu a listopadu to bylo 18.
Graf níže ukazuje dvě skupiny lidí. Jako vysoce rizikové označili autoři výzkumu ty, kteří dodržují jen málo protektivních opatření, jako jsou roušky, mytí rukou a podobně. U těch lze očekávat, že jejich kontakty jsou z hlediska přenosu viru nebezpečnější. Za méně rizikové jsou považováni ti, kteří opatření dodržují.
„Z grafu je zřejmé, že hlavní nárůst kontaktů oproti jarnímu lockdownu je zapříčiněn vyšší sociální aktivitou více rizikových osob,“ vysvětlují autoři výstup. „To bohužel implikuje, že nárůst kontaktů byl doprovázen i větším rizikem přenosu nákazy na jeden kontakt,“ upozorňují.
