Hlavní obsah

Koronavirus v číslech: Nakažení, reinfekce, hospitalizace i úmrtí

Článek

Data jsou denně automaticky aktualizována z otevřených dat ÚZIS.

Koronavirus v České republice výrazně přispěl v roce 2021 k nejvyššímu ročnímu počtu zemřelých od konce války. Kvůli pandemii se omezovalo zdravotnictví i cestování, zavíraly se obchody a restaurace.

Podívejte se na všechny důležité epidemiologické údaje v interaktivních mapách a grafech.

Mapa ukazuje incidenční číslo v jednotlivých krajích, neboli počet potvrzených případů covidu na 100 000 obyvatel za posledních sedm dní. Pro podrobnější mapu šíření nákazy klikněte zde.

Následující graf ukazuje přírůstky nakažených za poslední měsíc.

Celkový vývoj pozitivních případů od začátku epidemie je pak možné sledovat v tomto grafu:

Denní a kumulativní počty nových případů ale nejsou jediným ukazatelem vývoje situace. Graf níže ukazuje situaci z dlouhodobého hlediska na klouzavém průměru. Ten není tolik ovlivněn možným výrazným výkyvem v jednom dni.

Opakovaná nákaza covidem-19

Ministerstvo zdravotnictví sleduje také počet takzvaných reinfekcí, tedy opakovaně potvrzených nákaz, kdy od předchozího pozitivního testu uplynulo minimálně 60 dní. Tyto případy nepočítá do celkového počtu potvrzených nakažených, ale vykazuje je zvlášť jako podezření na reinfekci. Zda se jedná o opakovanou nákazu, pak zpětně potvrzuje Státní zdravotní ústav.

V datech ÚZIS se poprvé opakovaná nákaza objevila v červenci 2020. Celkový vývoj těchto případů od začátku epidemie je pak možné sledovat v tomto grafu:

Testování

Grafy níže ukazují počty pozitivních a negativních testů denně, jejich poměr a také to, jak se tento poměr vyvíjí v klouzavém sedmidenním průměru. Pozitivita testů je důležitá statistika. Například WHO považuje pozitivitu nižší než 4 % jako takovou, kdy je šíření nákazy pod kontrolou.

Od září 2021 se kvůli zapojení antigenních testů rozdělují výstupy testování do čtyř kategorií. Mezi těmi si můžete přepínat šipkami ve spodní části, pod grafem klouzavého průměru.

Sedmidenní poměr pozitivních testů na grafu výše ukazuje, jak se v čase pohybuje průměrné zastoupení pozitivních testů v denním počtu. Nehraje tedy roli, kolik testů bylo provedeno, a jde pouze o poměr těch pozitivních.

Kolik je hospitalizovaných

Jednou z nejdůležitějších statistik je počet hospitalizovaných a jejich podíl v těžkém stavu. Když tyto počty rapidně stoupají, hrozí zahlcení zdravotnického systému.

Česko má v EU nadprůměrný počet nemocničních lůžek v přepočtu na obyvatelstvo. Podle Eurostatu země disponuje 411 lůžky na 100 tisíc obyvatel, zatímco průměr EU je 372,2.

Pro aktuální volné kapacity nemocnic v krajích klikněte zde.

Počet úmrtí a statistická smrtnost

Grafy níže ukazují klouzavý průměr (stejně jako u počtu případů) všech úmrtí v souvislosti s nákazou covidem-19. Stav klouzavého průměru tak ukazuje, kolik lidí denně v Česku podlehne nemoci v průměru.

Druhý graf ukazuje absolutní hodnoty úmrtí.

Údaje o smrtnosti se vždy vypočítávají ze známého počtu případů a známého počtu úmrtí. Smrtnost onemocnění covid-19 v České republice se ale s časem mění, jak ukazuje graf níže.

Smrtnost se může měnit z více důvodů. Statisticky na ni má velký vliv počet testů, protože rychlé a početné testování navýší počet známých případů a tím může snížit číslo udávající smrtnost. Vliv na ni má ale také například medián věku nakažených osob. Tedy pokud se během určité doby nakazí mladí a zdraví lidé, smrtnost se v čase sníží. A naopak se může zvýšit, když virus zasáhne ohrožené skupiny, jako jsou například pečovatelské domy.

Na skutečnou smrtnost může mít dále vliv mnoho faktorů. Patří mezi ně například kapacity a úroveň zdravotnictví.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované