Hlavní obsah

Destinace venkov: Reportáž z vesnic, které našly elixír mladí

Foto: Anita Mejzrová

I kdyby tam chtěli žít, neměli se tam jak dostat. Rapšach zachránila až oprava silnice.

Reklama

3. 1. 2020 21:16

Do Rapšachu na Třeboňsku vede silnice tak úzká, že se sem jen těžko vejdou dvě auta najednou. Není to ale potřeba, jezdí tu prakticky jen místní a těch není moc.

Článek

V poslední české vesnici na hranicích s Rakouskem dříve bydlely dvě tisícovky lidí, dnes se počet obyvatel scvrkl na několik stovek. V poslední dekádě se ale radnici daří lákat nové obyvatele – podle dat Českého statistického úřadu jich tady za deset let přibylo více než sedm desítek.

Vzestup vesnice začal i díky rekonstrukci přístupové silnice, na kterou se dlouho nedařilo sehnat peníze. A nikomu se nechtělo stěhovat do obce, do které se téměř nedá dostat. „Kvůli neblahým historickým událostem neexistuje žádné propojení s Rakouskem. Přístupová cesta proto byla v úplně příšerném stavu,“ popisuje na malé radnici starostka Lenka Cvrčková.

Na příhraniční vesničku narazili reportéři Seznamu, když v rámci minisérie Destinace venkov pátrali po obcích, kterým se daří zvrátit trend vylidňování českého venkova.

Život v Rapšachu v posledních letech kromě silnice zatraktivnily i další navazující investice – průtah obcí, chodníky a parkoviště. Z vlastního rozpočtu by to ale radnice nikdy nezaplatila.

Na investice dosáhla až díky Regionálnímu rozvojovému fondu, což je speciální úvěrový titul pro obce a města od Českomoravské záruční a rozvojové banky. Jde o rozvojovou banku, jejímž jediným akcionářem je stát. Obce si v něm mohou půjčit částku na celý projekt bez ručení a za výhodných podmínek.

„Líbilo se nám to už jen kvůli myšlence, že se peníze vrací zpět do fondu a dál se půjčují obcím. Banka totiž není komerční,” popisuje starostka. I tak ale musel obci pomoci Jihomoravský kraj a na splacení úvěru jí přidat.

O podobné možnosti financování ale obce často vůbec nevědí – i Rapšachu ji doporučili až úředníci z kraje. „Popravdě řečeno, úvěr si vezme tak čtyři až pět obcí za rok,” říká za banku Luděk Šrein.

Přijďte. Máme pozemky

Foto: Hana Grohová

Vesnice Krasová přilákala mladé rodiny s dětmi.

Václav Vágner, starosta obce Krasová, hrdě ukazuje řadu novostaveb a zdraví se s okolo pobíhajícími dětmi. Vesnice nedaleko známé propasti Macocha je další z obcí, které se po revoluci povedlo lidi nejen udržet, ale dokonce přilákat nové.

Za poslední dvě dekády se přistěhovalo téměř dvě stě nových obyvatel, což je skoro polovina aktuálního počtu. A to díky tomu, že obec ve velkém nakoupila pozemky, zasíťovala je a prodala zájemcům.

Krasová zúročila výhodu, kterou však ne každá obec má – výhodně prodala akcie plynárenské společnosti, které vlastnila z dřívějška. „Celkově to vyšlo dobře, je tady teď spousta mladých,” říká starosta. Průměrný věk v Krasové je necelých 37 let.

Jednou z nových rodin jsou Jeníčkovi, kteří si zde dům právě staví. Do Krasové se přistěhovali z nedalekých Jedovnic. „Bydleli jsme tam devět let. Tam je sice lepší zázemí, ale nejsou tam pozemky,” popisuje Marcela Jeníčková na zahradě budoucího domku.

Popisuje tak častý problém malých vesnic, které – i když třeba penězi disponují – vlastní pozemky nemají a sehnat nějaké k odkupu nedokážou.

To je případ třeba Míčova-Sušice, kde obec marně přemlouvá místní starousedlíky, aby nevyužitá místa prodali. „Máme tu dost církevních pozemků a s církví není zrovna nejjednodušší jednání. A je tu i dost těch, co takříkajíc sedí na pozemcích,” říká starosta Milan Šimon.

Životně důležitá škola

Kromě pozemků navíc Krasová dokázala vyřešit i další problém, který trápí spoustu malých obcí. Základní školu nemá vůbec a mateřská má nedostačující kapacitu. Do nedalekého Ostrova u Macochy proto děti jezdí speciálním autobusem. „Je tam dozor, který děti převezme a předá je paní učitelce, odpoledne je potom odvede zase zpátky,” vysvětluje ředitel mateřské a základní školy v Ostrově Karel Hasoň.

A v obci pro rodiče funguje i relativní novinka v českých zákonech – dětská skupina. „Podle ohlasů pomáhá nám i okolním obcím,” pochvaluje si starosta. Školy a školky jsou životně důležité i pro starostku Rapšachu, i přestože obec musí místní základku výrazně dotovat. Z 12milionového rozpočtu na ni padne 2,5 milionu.

„Vesnické školy mají těžké postavení. Zapomíná se na to, že kromě vzdělávací funkce plní i funkci komunitní, která je absolutně nenahraditelná. Například žádná kulturní akce, která se tady v Rapšachu koná, by se bez té školy nemohla uskutečnit. Do Rapšachu také díky ní jezdí autobus,“ popisuje Cvrčková.

Že je školství pro život v obci klíčové, si potvrdili reportéři Seznamu, když v rámci projektu Destinace venkov mapovali vylidňování českého venkova. Jak se dá vyřešit situace, kdy si radnice už školu nemůže finančně dovolit, popíšeme v dalším díle minisérie.

Projekt vznikl ve spolupráci s organizací Transitions v rámci programu na podporu žurnalistiky zaměřené na řešení (solutions journalism).

Reklama

Doporučované