Hlavní obsah

Destinace venkov: Reportáž z vesnic, které našly elixír mladí

Foto: Anita Mejzrová

I kdyby tam chtěli žít, neměli se tam jak dostat. Rapšach zachránila až oprava silnice.

Reklama

Do Rapšachu na Třeboňsku vede silnice tak úzká, že se sem jen těžko vejdou dvě auta najednou. Není to ale potřeba, jezdí tu prakticky jen místní a těch není moc.

Článek

V poslední české vesnici na hranicích s Rakouskem dříve bydlely dvě tisícovky lidí, dnes se počet obyvatel scvrkl na několik stovek. V poslední dekádě se ale radnici daří lákat nové obyvatele – podle dat Českého statistického úřadu jich tady za deset let přibylo více než sedm desítek.

Vzestup vesnice začal i díky rekonstrukci přístupové silnice, na kterou se dlouho nedařilo sehnat peníze. A nikomu se nechtělo stěhovat do obce, do které se téměř nedá dostat. „Kvůli neblahým historickým událostem neexistuje žádné propojení s Rakouskem. Přístupová cesta proto byla v úplně příšerném stavu,“ popisuje na malé radnici starostka Lenka Cvrčková.

Na příhraniční vesničku narazili reportéři Seznamu, když v rámci minisérie Destinace venkov pátrali po obcích, kterým se daří zvrátit trend vylidňování českého venkova.

Život v Rapšachu v posledních letech kromě silnice zatraktivnily i další navazující investice – průtah obcí, chodníky a parkoviště. Z vlastního rozpočtu by to ale radnice nikdy nezaplatila.

Na investice dosáhla až díky Regionálnímu rozvojovému fondu, což je speciální úvěrový titul pro obce a města od Českomoravské záruční a rozvojové banky. Jde o rozvojovou banku, jejímž jediným akcionářem je stát. Obce si v něm mohou půjčit částku na celý projekt bez ručení a za výhodných podmínek.

„Líbilo se nám to už jen kvůli myšlence, že se peníze vrací zpět do fondu a dál se půjčují obcím. Banka totiž není komerční,” popisuje starostka. I tak ale musel obci pomoci Jihomoravský kraj a na splacení úvěru jí přidat.

O podobné možnosti financování ale obce často vůbec nevědí – i Rapšachu ji doporučili až úředníci z kraje. „Popravdě řečeno, úvěr si vezme tak čtyři až pět obcí za rok,” říká za banku Luděk Šrein.

Přijďte. Máme pozemky

Foto: Hana Grohová

Vesnice Krasová přilákala mladé rodiny s dětmi.

Václav Vágner, starosta obce Krasová, hrdě ukazuje řadu novostaveb a zdraví se s okolo pobíhajícími dětmi. Vesnice nedaleko známé propasti Macocha je další z obcí, které se po revoluci povedlo lidi nejen udržet, ale dokonce přilákat nové.

Za poslední dvě dekády se přistěhovalo téměř dvě stě nových obyvatel, což je skoro polovina aktuálního počtu. A to díky tomu, že obec ve velkém nakoupila pozemky, zasíťovala je a prodala zájemcům.

Krasová zúročila výhodu, kterou však ne každá obec má – výhodně prodala akcie plynárenské společnosti, které vlastnila z dřívějška. „Celkově to vyšlo dobře, je tady teď spousta mladých,” říká starosta. Průměrný věk v Krasové je necelých 37 let.

Jednou z nových rodin jsou Jeníčkovi, kteří si zde dům právě staví. Do Krasové se přistěhovali z nedalekých Jedovnic. „Bydleli jsme tam devět let. Tam je sice lepší zázemí, ale nejsou tam pozemky,” popisuje Marcela Jeníčková na zahradě budoucího domku.

Popisuje tak častý problém malých vesnic, které – i když třeba penězi disponují – vlastní pozemky nemají a sehnat nějaké k odkupu nedokážou.

To je případ třeba Míčova-Sušice, kde obec marně přemlouvá místní starousedlíky, aby nevyužitá místa prodali. „Máme tu dost církevních pozemků a s církví není zrovna nejjednodušší jednání. A je tu i dost těch, co takříkajíc sedí na pozemcích,” říká starosta Milan Šimon.

Životně důležitá škola

Kromě pozemků navíc Krasová dokázala vyřešit i další problém, který trápí spoustu malých obcí. Základní školu nemá vůbec a mateřská má nedostačující kapacitu. Do nedalekého Ostrova u Macochy proto děti jezdí speciálním autobusem. „Je tam dozor, který děti převezme a předá je paní učitelce, odpoledne je potom odvede zase zpátky,” vysvětluje ředitel mateřské a základní školy v Ostrově Karel Hasoň.

A v obci pro rodiče funguje i relativní novinka v českých zákonech – dětská skupina. „Podle ohlasů pomáhá nám i okolním obcím,” pochvaluje si starosta. Školy a školky jsou životně důležité i pro starostku Rapšachu, i přestože obec musí místní základku výrazně dotovat. Z 12milionového rozpočtu na ni padne 2,5 milionu.

„Vesnické školy mají těžké postavení. Zapomíná se na to, že kromě vzdělávací funkce plní i funkci komunitní, která je absolutně nenahraditelná. Například žádná kulturní akce, která se tady v Rapšachu koná, by se bez té školy nemohla uskutečnit. Do Rapšachu také díky ní jezdí autobus,“ popisuje Cvrčková.

Že je školství pro život v obci klíčové, si potvrdili reportéři Seznamu, když v rámci projektu Destinace venkov mapovali vylidňování českého venkova. Jak se dá vyřešit situace, kdy si radnice už školu nemůže finančně dovolit, popíšeme v dalším díle minisérie.

Projekt vznikl ve spolupráci s organizací Transitions v rámci programu na podporu žurnalistiky zaměřené na řešení (solutions journalism).

Reklama

Doporučované