Článek
„Návštěvníci se tady seznámí s řadou tradičních, dnes už často polozapomenutých historických postupů,“ řekla ČTK průvodkyně ze statku Eliška Velová. Mezi ně podle ní patří například vrapování, řasení u krajek. „V podstatě to je prkénko, jemně rýhované. Na to se položil proužek látky a stejně vrapovaným, rýhovaným, válečkem se to přejíždělo,“ uvedla Velová. Z nové expozice ji nejvíc nadchla ukázka paličkování používaná pro vytváření krajek. „Pamatuji si to od své babičky, bohužel jsem se tomu nenaučila,“ řekla průvodkyně.
Dlaskův statek s typickou pojizerskou skládanou lomenicí a pavlačí patří k nejvýznačnějším a nejzachovalejším památkám lidové architektury na severu Čech. Každoročně ho navštíví zhruba 20.000 lidí, sezonu obvykle zahajuje na začátku dubna. Letos kvůli vládním opatřením, jež měla zamezit šíření koronaviru, mohl otevřít až dnes. „Na návštěvníky jsme se hodně těšili,“ uvedla Velová.
Novou celoroční expozici připravily Michaela Havelková a Vladimíra Jakouběová. Cílem je seznámit návštěvníky s různorodostí textilií a součástí tradičního lidového oděvu používaného v Pojizeří od konce 18. do počátku 20. století. „Turnovsko, které leží ve střední části Pojizeří na přechodu úrodné roviny v hornatém podhůří, tak v odívání ve vesnickém prostředí nese prvky bohatosti a nákladnosti kroje sousedního Boleslavska, ale i prostotu a jednoduchost, kterou se vyznačují kroje podhorských krajů,“ uvedla Jakouběová. V expozici jsou nejen hotové oděvy, ale i ukázky všech pracovních procesů, kterým se věnovali hospodář i hospodyně a podomáčtí výrobci v každém stavení. Konkrétně šlo o pěstování a zpracování lnu a konopí, činění kůží, spřádání příze, česání vlny, tkaní plátna, bělení a barvení látek i šití oděvních součástek a jejich zdobení krajkou či výšivkou. Část expozice je věnována také údržbě tkanin a oděvů - praní, mandlování a žehlení.
