Článek
Když v roce 2017 vstoupil v platnost takzvaný Lex Babiš zapovídající firmám politiků veřejné zakázky, přepnula státní firma Čepro režim. Biosložky do pohonných hmot začala od holdingu Agrofert nakupovat bez soutěže.
Zákaz střetu zájmů obešla s argumentem, že se na ni zákon o veřejných zakázkách nevztahuje a tedy ho nemusí dodržovat. Tato praxe pokračuje dodnes.
Do konce loňského roku díky tomu firmám z holdingu Agrofert přiteklo bez soutěže a bez možnosti veřejné kontroly už více než 19 miliard korun. Z toho 10,4 miliardy spadá do období, kdy byl Andrej Babiš poprvé premiérem a podle pravomocných soudních rozhodnutí i ve střetu zájmů.
Kvůli „přepnutí“ v Čepru nenajde veřejnost jeho kontrakty s Agrofertem ve věstníku veřejných zakázek ani v registru smluv. A nákupy, které organizuje Čepro samo podle vlastních pravidel, nekontroluje ani antimonopolní úřad.
Z pátrání Seznam Zpráv plyne, že tento postup legitimizovalo dobrozdání tehdejší místopředsedkyně antimonopolního úřadu Evy Kubišové. A že podklady k němu Kubišová dostala od ministerstev vedených Karlem Havlíčkem a Alenou Schillerovou z hnutí ANO.
Kubišová musela z ÚOHS odejít kvůli podezření, že se podílela na zmanipulovaných rozhodnutích ve prospěch lidí z hnutí ANO. Antimonopolní úřad pod vedením Petra Mlsny, o jehož mandátu na dalších 6 let bude vláda Andreje Babiše rozhodovat, přesto nehodlá záležitost se zakázkami pro Agrofert znovu prozkoumávat.
Ze státní firmy, která je pod stoprocentní kontrolou Ministerstva financí a jehož ředitele Jana Duspěvu může ministryně financí Alena Schillerová (ANO) kdykoliv nechat odvolat, tak do Agrofertu nadále tečou státní miliardy bez veřejné kontroly.
Kličkování státní firmy
Firmy z holdingu Agrofert jako Primagra, Preol, Ethanol Energy či GreenChem jsou největšími domácími výrobci biosložek, které Čepro přimíchává do pohonných hmot.
Jaký objem peněz jim bez veřejných soutěží státní firma zaplatila - od doby, kdy se nynější vláda Andreje Babiše ujala moci a kdy ji Alena Schillerová jako ministryně financí opět kontroluje - Čepro odmítlo sdělit.
„Aktuální informace, které požadujete, není společnost Čepro povinna poskytovat, a učiní tak případně dobrovolně a zpětně po ukončení účetního období,“ uvedl mluvčí Čepra Marek Roll. Čepro totiž dlouhodobě tvrdí i to, že na něj nedopadá ani zákon o svobodném přístupu k informacím - že totiž není veřejnou institucí, ale běžnou obchodní společností.
Tuto konstrukci však Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) nepřijal. Když na podnět analytického týmu Pirátů zkoumal, zda má Čepro o svých obchodech s Agrofertem informace podle informačního zákona vydat, sdělil, že musí.
Údaje o vyplacených miliardách firmám z holdingu Agrofert za poslední roky, které Čepro nakonec pod tlakem zveřejnilo.
„Úřad konstatuje, že společnost Čepro je jako obchodní společnost, jejímž jediným akcionářem je Česká republika – Ministerstvo financí ČR, povinným subjektem dle informačního zákona,“ píše v rozhodnutí, které mají Seznam Zprávy k dispozici, vedoucí oddělení rozhodování ÚOOÚ Lenka Kopřivová.
Čepro: Informace snad, zakázky ne
Formální příkaz k vydání informací ale Lenka Kopřivová nakonec nevydala.
Čepro totiž ještě před pravomocným rozhodnutím informace samo dobrovolně zveřejnilo na webu. A dále trvá na tom, že se na něj ani jeden z dvojice zákonů dopadajících na veřejné instituce nevztahuje.
„Rozhodnutím ÚOOÚ bylo správní řízení z procesních důvodů zastaveno, a to aniž by byly jakkoliv posuzovány otázky postavení společnosti Čepro coby povinného subjektu,“ tvrdí mluvčí Roll navzdory tomu, co ÚOOÚ napsal.
Zároveň dodává, že i kdyby na Čepro dopadal informační zákon, ještě to prý neznamená, že je veřejný zadavatel a že musí pořádat tendry podle zákona. „Skutečnost nemá žádný vliv na postavení Čepra dle zákona o zadávání veřejných zakázek,“ uvedl mluvčí Čepra.
Čepro argumentuje, že jediný, kdo to může změnit a rozhodnout o opaku, je antimonopolní úřad (ÚOHS).
Dobrozdání od podezřelé místopředsedkyně
Konstrukci, že se na miliardy pro Agrofert zákon o veřejných zakázkách nevztahuje, Čepro staví právě na jeho dobrozdání z roku 2021, jímž antimonopolní úřad tehdy zamítl podnět protikorupčního sdružení Oživení.
Stalo se tak půl roku po tom, co se předsedou ÚOHS stal Petr Mlsna, po výběrovém řízení, které protikorupční experti označují za neprůhledné. Andrej Babiš se totiž na Mlsnovi dohodl s tehdejším prezidentem Milošem Zemanem, který už před tendrem označil jmenovaného předsedu za svého favorita.
Listinu ÚOHS datovanou květnem 2021, k níž Čepro odkajuje, mají Seznam Zprávy k dispozici. Autorkou je někdejší místopředsedkyně úřadu Eva Kubišová, a to přesto, že měsíc a půl předtím, než ji vypracovala, oznámil předseda Mlsna její konec ve funkci.
Reportéři totiž upozornili, že Kubišovou policie podezřívala, že společně s tehdejším politikem ANO Jiřím Švachulou (hlavní postavou korupční kauzy Stoka a spolupracovníkem Babišova tehdejšího pobočníka Jaroslava Faltýnka) manipuluje některá rozhodnutí úřadu.
Policejní podezření z manipulací
- Kauza, v níž policisté Jaroslava Faltýnka podezřívali, že se společně s Mlsnovým předchůdcem Petrem Rafajem pokusil ovlivnit miliardový tendr na mýto, pro nedostatek důkazů nikdy ke stíhání aktérů nedospěla. Seznam Zprávy ale loni získaly policejní dokumenty, které shrnují mimo jiné i to, jak policie viděla roli Kubišové.
Jedním z dalších rozhodnutí vydaných Kubišovou a konvenujících lidem z ANO je to z listopadu 2020, kdy shodila ze stolu podnět, že kvůli prokázanému střetu zájmů Andreje Babiše neměly firmy z holdingu Agrofert dostávat miliardové zakázky ani od Lesů ČR. V tomto případě ani nezahájila řízení bez zdůvodnění.
Argumenty od Havlíčka a Schillerové
Ohledně Čepra Kubišová podepsala závěr, že podle ní státní firma znaky veřejného zadavatele nesplňuje, protože není pro stát nenahraditelnou společností veřejného zájmu.
„Vzhledem k tomu, že úřad dospěl k závěru, že společnost Čepro není veřejným zadavatelem, neboť nenaplňuje definiční znaky veřejného zadavatele, nebyla tedy povinna při poptávání předmětných plnění (mimo režim zákona) dodržovat zákonná ustanovení,“ uzavřela Kubišová.
V argumentaci si vypomohla stanovisky dodanými z Ministerstva financí, které tehdy jako dnes řídila Alena Schillerová (ANO), a z Ministerstva průmyslu a obchodu vedeného Karlem Havlíčkem (ANO). Tato stanoviska relativizovala právě to, že by Čepro pro stát klíčovou firmou veřejného zájmu bylo.
Stát: Vlastně to pro nás není důležitá firma
- Finance ve vyjádření pro ÚOHS tvrdily, že stát by v případě úpadku údajně Čepro nezachránil. „Úřad nepovažuje uvedené tvrzení za a priori nevěrohodné, neboť v průběhu šetření také zjistil, že stát nemá k zachraňování společnosti ČEPRO ‚za jakoukoliv cenu‘ důvod v tom smyslu, že by ke službám poskytovaným státu společností ČEPRO neexistovala alternativa,“ dovodila Kubišová.
- Ministerstvo průmyslu totiž ÚOHS zase napsalo, že Čepro mu poskytuje v podstatě komerční služby, protože skladování státních hmotných rezerv by jinak mohly dělat i soukromé subjekty. Když přitom v minulosti stát objednal skladování nafty u soukromé firmy Viktoriagruppe, skončilo to jejím zmizením a skandálem, který soudy řeší dodnes.
- Evropský soudní dvůr přitom ve svém rozsudku už v roce 1998 rozhodl, že právě plnění strategických úloh, které si stát přeje zajistit, je významným argumentem pro status veřejného zadavatele.
Oba resorty tím šly proti dlouhodobým strategickým dokumentům. Ministerstvo financí i v posledním zveřejněném dokumentu z roku 2024 charakterizuje Čepro jako strategický podnik. Stejně tak platná státní energetická koncepce, za niž je zodpovědné Ministerstvo průmyslu, Čepro jmenuje mezi klíčovými podniky.
Babiš znovu spolurozhodne o Mlsnovi
Postup zaběhlý v transakcích mezi Čeprem a Agrofertem za éry první Babišovy vlády nijak nerevidovala ani následná vláda Petra Fialy z ODS. Reportéři mají k dispozici dobou e-mailovou komunikaci. Plyne z ní, že věc chtělo otevřít ministerstvo pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) jako gestor veřejných zakázek. Ministerstvo financí Zbyňka Stanjury (ODS) to ale neudělalo.
Seznam Zprávy se ministerstev financí i průmyslu nyní pokoušely zeptat, zda na své konstrukci, kterou předložila antimonopolnímu úřadu, trvají.
„Společnost Čepro nespadá pod Ministerstvo průmyslu a obchodu, ale pod Ministerstvo financí, své dotazy tedy prosím směřujte na tento resort,“ reagoval mluvčí Ministerstva průmyslu Tadeáš Provazník.
„Nadále platí naše vyjádření. Čepro není veřejným zadavatelem ve smyslu zákona o zadávání veřejných zakázek a nemá proto povinnost poptávat své dodavatele prostřednictvím zadávacích řízení vedených dle tohoto zákona. K této otázce se v minulosti vyjádřil i ÚOHS,“ reagoval mluvčí ministerstva financí Filip Běhal.
Podle Ministerstva financí je Čepro strategický podnik státu.
Zda na svém stanovisku trvá, nebo bude Čepro znovu zkoumat, reportéři zjišťovali také u antimonopolního úřadu.
„Po úřadu nelze, a to i s ohledem na jeho personální a kapacitní možnosti, požadovat soustavné monitorování a průběžné přehodnocování statusu všech subjektů, u nichž by mohlo přicházet v úvahu postavení veřejného zadavatele. K posouzení této otázky dochází zpravidla tehdy, je-li v konkrétním případě zpochybněn postup daného subjektu vůči konkrétnímu nákupu mimo režim zákona o zadávání veřejných zakázek,“ uvedl mluvčí antimonopolního úřadu Martin Švanda.
O budoucnosti předsedy ÚOHS nyní znovu spolurozhodne premiér Andrej Babiš. Mlsnovi končí šestiletý mandát na začátku prosince. Protikorupční organizace už vládu vyzvaly, aby na post nejmocnějšího úředníka v Česku vypsala otevřené výběrové řízení.
Andrej Babiš na dotaz, zda to plánuje, nebo chce, aby Mlsna pokračoval dalším mandátem, od středy redakci neodpověděl. Podle zákona se ale vláda musí na jméně shodnout s prezidentem, který šéfa ÚOHS jmenuje.
Mluvčí prezidenta jednání komentovat nechce. „Prezident republiky s předsedou vlády průběžně konzultují otázky týkající se jejich sdílených pravomocí, obsah těchto jednání v tuto chvíli nebudeme veřejně komentovat,“ řekl mluvčí Hradu Vojtěch Šeliga.
