Útočník ze Chřibské se připravil: helma, neprůstřelná vesta a 200 nábojů

Naskákali do auta a za pět minut se už dívali do hlavně střelcovy pušky.

A hned tyhle první vteřiny zásahu málem skončily tragicky: Kulka prostřelila jednomu z policistů bundu.

Dva týdny po útoku ve Chřibské na Děčínsku, při němž střelec zavraždil jednoho člověka a dalších šest zranil, se podařilo rekonstruovat zásadní chvíle osudného pondělí 19. ledna.

Tehdy místní obyvatel a narkoman, který předtím přišel o řidičák kvůli kokainu a opiátům, vzal pušku, revolver a dvě pistole – a šel střílet do budovy místního obecního úřadu.

Seznam Zprávy mluvily s několika důvěryhodnými zdroji, které mají o pozadí a průběhu střelby velmi dobré informace. A shodují se v detailech, jak se útok odehrál.

Někteří z těchto lidí také viděli videozáznam z kamery umístěné na výstroji jednoho z policistů. Zhlédli například, že pachatel, který se nakonec v jedné z kanceláří radnice zastřelil, byl dobře připravený: Na akci si vzal helmu a balistickou (neprůstřelnou) vestu.

Tvrdí také, že jakkoli policisté zásah zvládli, projevila se ve Chřibské chronická bolest české policie, že dlouhodobě nejsou lidé a že je tedy obrovské štěstí, když hlídky přijely do městečka ve Šluknovském výběžku rychle a zásah neskončil masakrem.

Prvním, kdo 19. ledna alarmoval policii, byl místostarosta Jaromír Nepovím. Nevolá na linku 158, ale na přímý mobil, který mají obce pro řešení nenadálých událostí. Později se to ukáže jako prozíravé, protože dva policisté z osm kilometrů vzdálené Krásné Lípy tak mohou vyrazit o chvíli dřív, než by k nim dorazila hláška z tísňové linky.

Podle zdrojů mluví místostarosta Nepovím na policisty naprosto klidně, vlastně až flegmaticky - na to, že jim oznamuje tak vyhrocenou situaci.

Nedlouho předtím střelec dvakrát zasahuje na náměstí starostu Jana Machače. A přesunuje se do budovy obecního úřadu. Starosta, krvácející z nohy, se s další ženou ještě stačí schovat v kotelně.

„Tam jsme přečkali nejhorší chvíle toho běsnění,“ popsal následně starosta vypjaté chvíle na radničním webu.

Místostarosta Nepovím se k nim ještě nechce vracet. „Ne, teď ne,“ opakoval, když ho Seznam Zprávy minulý týden žádaly o rozhovor.

Dvoučlenná hlídka z Krásné Lípy, ta první na místě v Chřibské, je složená z policistů, kteří jezdí k běžným událostem: od rvaček po ukradené mobily. Taková hlídka nemá žádné speciální zbraně ani výstroj proti střelcům podobným tomu, jakému teď čelí, anebo tomu z filozofické fakulty v Praze.

Jakmile policisté z Krásné Lípy vkročí do přízemí budovy městského úřadu, útočník na ně začne střílet z útočné pušky. Stojí nahoře na schodech. Na chodbě, odkud vedou dveře do kanceláří.

Jeden z policistů unikl o vlásek zranění a možná smrti, když rána prolétla volnou boční částí jeho služební uniformy a jen o centimetry minula tělo. „Pro mě je to nepředstavitelná věc. Ukázali obrovskou odvahu,“ říká jeden ze zdrojů, s nimiž Seznam Zprávy hovořily.

Policisté se ukryjí za nejbližší roh a křičí na muže obvyklé předepsané služební výzvy: Aby přestal a vzdal se.

Od příjezdu první hlídky z Krásné Lípy uběhne pět minut a na radnici se vřítí další dva policisté – muž a žena. Takzvaná prvosledová hlídka dorazila v rekordním čase (v normálním provozu by běžnému řidiči trvala cesta něco přes čtvrthodinu) z Rumburka.

Takové hlídky se od tragické střelby v Uherském Brodě v roce 2015  zřídily v každém okrese. Mají je tvořit policisté vycvičení pro podobné zásahy a  vybavení navíc „dlouhou“ zbraní a balistickým štítem, který odolává střelám.

Podle policejních zdrojů však v této části děčínského okresu, kam spadá Chřibská, občas nedokážou velitelé takovou prvosledovou hlídku sestavit. A to proto, že se - tak jako jinde v Česku - potýkají s nedostatkem lidí. Zdroje Seznam Zpráv odhadují, že je k dispozici zhruba ve 30 procentech času.

V Rumburku, odkud dorazila do Chřibské, je na prvosledovou hlídku vyčleněno šest policistů. Aby se pokryly nepřetržité služby, muselo by jich být alespoň devět.

„Takhle to pak dopadá: Ke střelbě přijede dvoučlenná hlídka bez pořádné výzbroje a bez pořádného výcviku. Je zázrak, že z toho nakonec nebyl masakr,“ říká Martin Červenka, který jako zástupce vedoucího obvodního oddělení policie v Písku a místopředseda Odborové organizace bezpečnostních sborů Praha, vytrvale upozorňuje právě každodenní důsledky nedostatku policistů.

V roce 2024 se stal mluvčím nespokojených policistů tlačících na vládu, aby vytvořila pro službu ve sboru lepší podmínky.

Podle krajského policejního mluvčího Kamila Marka slouží v okrese Děčín prvosledové hlídky dvě. Z jeho odpovědi vyplynulo, že se nestává, že prvosledová hlídka nevyjíždí.

„Můžeme potvrdit, že v minulých letech se okres Děčín potýkal s nedostatkem policistů. Personální situace se za poslední dva roky výrazně zlepšila a dnes Územní odbor policie Děčín patří ke stabilizovaným útvarům. Samozřejmě k naplněnému personálnímu stavu je zapotřebí ještě doplnit 46 policistů,“ řekl mluvčí Marek.

I mluvčí policejního prezidia Jozef Bocán připustil, že se kvůli nedostatku policistů může stát, že v některých regionech může být prvosledových hlídek méně. „Naopak ale vylučujeme, že by nějaké území zůstávalo zcela bez pokrytí,“ dodal.

Protože palba nad schodištěm na radnici ve Chřibské utichá, policisté se jeden za druhým, v takzvaném vláčku, přesouvají do patra.

Jakmile projdou kolem dveří do kanceláří, které se marně pokoušejí otevřít, střelec na ně začne opět pálit. Spouští se krátká přestřelka. Policistovi z prvosledové hlídky, nosiči balistického ochranného štítu, se jedna kulka vypálená skrze zavřené dveře otře o stehno. Předává štít kolegovi, kontroluje si nohu. Když zjistí, že je to jen škrábnutí, bere si štít a jde zase do akce.

Ta nyní trochu zamrzá: Útočník se ukrývá někde za neprostupnými dveřmi a policisté nevědí, jestli je sám, nebo má parťáka. Dvě hlídky stojí na chodbě něco přes dvanáct minut a znovu - a opět spíš formálně - na útočníka volají, ať se vzdá.

Pak se zevnitř z kanceláří ozývá výstřel a ženský křik. Muž se zastřelil, ale to policisté nevědí. Následně se dveře pomalu otvírají a některý z policistů střílí. Rána patrně zasáhla přes dveře ženu a zranila ji. Kdo střílel, není podle zdrojů Seznam Zpráv na videu za zásahu zřetelně vidět.

„K jejímu zasažení došlo při přestřelce s útočníkem krátce poté, co byl jeden z policistů postřelen palbou přes zavřené dveře, a policisté proto střelbu opětovali. Z tohoto důvodu budeme při vyhodnocení služebního zákroku spolupracovat s Generální inspekcí bezpečnostních sborů. S rodinou postřelené ženy jsme také v kontaktu,“ uvedla policie nedlouho po zásahu.

Čtyřem policistům na místě poté pomáhala ještě další hlídka dorazivší z Děčína. A také člen zásahové jednotky, který ve Chřibské bydlí a v době střelcova útoku byl mimo službu.

Policisté pak vtipkují, že měli tuplovanou „kliku“: Zásah přežili a ještě jim pak obrovsky přišly vhod zkušenosti tohoto kolegy ze zásahovky - který se Klika jmenuje.

Seznam Zprávy se toho policistu pokoušely kontaktovat, ale bez úspěchu.

Obětí střelce na radnici ve Chřibské se stal muž, který tam pracoval jako údržbář.

„S Liborem jsme zůstali sami na chodbě. Dvě komody veliký tam jsou. Tak my jsme ty komody přistrčili k těm dveřím. Držel jsem je, dokud jsem mohl, protože ten člověk to tam všechno rozstřílel, jenom střílel a přebíjel,“ vyprávěl o oběti minulý týden místostarosta Jaroslav Nepovím v televizi Nova.

Podle některých svědectví pomohla mužova duchapřítomnost zachránit další lidi na úřadu.

Že v budově na nábřeží říčky Chřibské Kamenice visely na vlásku i další životy, si lze dovodit.

Za celou dobu, co stáli proti střelci, vystřelili zasahující policisté šestkrát nebo sedmkrát - v tom se zdroje neshodují. Střelcova palba byla daleko intenzivnější. Některá média zveřejnila, že vypálil zhruba stokrát, avšak ve skutečnosti se na místě našlo kolem dvou set nábojnic.

Některé zdroje Seznam Zpráv si myslí, že střelba ve Chřibské mohla skončit mnohem tragičtěji. I proto, že policisté nechodí na předepsané střelby tak často, jak by měli. Jeden z policistů (u zásahu nebyl, ale slouží ve Šluknovském výběžku) mluví o tom, že se na střelnici dostane jen jednou za rok.

A takzvané „amokové“ situace, tedy cvičení na útoky na veřejných místech, zdejší policisté podle dalších svědectví absolvují nanejvýš jednou za dva roky.

„Policisté pravidelně absolvují odborný výcvik v souladu s platnými a předem stanovenými předpisy,“ odpověděl mluvčí krajského policejního ředitelství Kamil Marek na dotaz, jestli policisté v regionu, do nějž spadá Chřibská, cvičí střelbu dostatečně často. „Příprava na mimořádné události typu AMOK zahrnuje každoročně minimálně patnáct taktických cvičení v Ústeckém kraji. Jejich součástí je koordinace jednotlivých složek integrovaného záchranného systému a prověřování postupů policistů při zákroku,“ doplnil mluvčí Marek.

Předloni Seznam Zprávy v sérii článků vylíčily, jak se v praxi projevuje, že v Česku chybí přibližně pět tisíc policistů. Uzavírají se služebny, přetížené a špatně placené hlídky pracují na hranici možností a stává se, že nedorazí k případu včas. Policisté si tehdy stěžovali právě i na to, že se necvičí ve střelbě.

Když totiž vedoucí sestavuje plán služeb a má podstav, stojí před volbou: Může poslat pár svých lidí na střelby, ale pak ten den nebude mít kdo vyjet do ulic. Takže raději oželí výcvik. „Z objektivních příčin jsou pak postaveni před složité rozhodnutí, jak všechny tyto potřeby zajistit, a v odůvodněných případech tak zcela jistě může docházet k tomu, že není možné v jeden čas zajistit jak výcvik, tak i výkon služby,“připouští mluvčí policejního prezidia Jozef Bocán.

„Jezdím napříč republikou a tohle dilema řeší všude. Jestli poslat policisty na střelby, a pak je ale nemít ve službě. Vlastně jen náhodou to celé nedopadlo mnohem hůř,“ souhlasí Martin Červenka z Odborové organizace bezpečnostních sborů Praha.

Podle mluvčího policejního prezidia Bocána se důraz na výcvik u policie zvýšil po předloňské masové vraždě na pražské filozofické fakultě. S tím, že důraz je kladen na výcvik prvosledových hlídek a těch policistů, u nichž se předpokládá, že se mohou s podobnými útočníky setkat.

Zároveň policie říká, že jedinou cestou, jak tenhle problém vyřešit, je naplnit stavy policistů. Ovšem není reálné, že pět tisíc nových příslušníků se podaří nabrat ve „střednědobém horizontu“.

S přispěním Tomáše Klézla a Jana Nováka.