Článek
„Nezapomeňte, ještě potřebujeme to konfliktní video,“ upozorňuje kolegy Filip Šafr, mladý politolog a analytik v dodávce, která právě přejíždí z Přerova do Olomouce. Sedí v ní podpůrný tým ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky z KDU-ČSL, lídra kandidátky Spolu v Olomouckém kraji.
Ministr už ví, co se od něj čeká. Jakmile vystoupí, bere si ceduli s otázkou „Chcete vládu komunistů a SPD?“ a jde si na olomoucké Horní náměstí pro požadovaný konflikt mezi lidi. Podává lidem černou fixu, aby udělali čárku u odpovědi ano, nebo ne.
Vše natáčí na mobil Jurečkova asistentka Kateřina Kováříková a brzy se dostaví požadovaný efekt. Paní s vnučkou na autobusové zastávce se představí jako volička hnutí PRO a Jurečkovi radí, ať se radši vrátí na traktor, protože nic jiného neumí a všechno ostatní jen „podělá“.
Opodál zas starší muž pokřikuje, že za komunistů bylo líp, protože všichni měli kde bydlet, zatímco teď vláda kupuje drony pro Ukrajinu, kvůli čemuž je drahý chleba. A své mu naloží i pár sedící na lavičce pod kašnou – ona má luxusní kabelku Louis Vuitton, on oblečení i boty značky Guess: „Všechno jste rozkradli, celou zemi, čekají vás vojenské tribunály, těšíte se!? Nikomu nevěříme, chceme změnu režimu!“
V tu chvíli už je Jurečkův analytik Filip Šafr spokojen. Má dost natočeného „materiálu“, z něhož bude možné sestříhat virální videa na sociální sítě. Ověřený efekt, kdy si vládní politik nechá vulgárně vynadat od rozhořčených lidí, spočívá v tom, že „mobilizuje“ vládní voliče – když na videích vidí slovník, argumentaci nebo agresivitu některých oponentů, tak s nimi podvědomě nechtějí být v jednom táboře.
Tohle kouzlo objevil jako první šéf hnutí STAN Vít Rakušan, když loni vyrážel mezi lidi do zapadlých hospod pod značkou Debaty bez cenzury. A teď to hojně používá i premiér Petr Fiala, lídr Spolu, jehož tým schválně publikuje na sociálních sítích přestřelky s nevybíravými kritiky, jež se odehrály na jeho roadshow.
Nutno dodat, že těžiště Jurečkovy celodenní agitace leží jinde. Dopoledne navštěvuje města, ale nedělá tam klasické mítinky. Společně s dalšími kandidáty chodí po ulicích, každý má ceduli s nějakou otázkou – a debatují s lidmi.
Třeba Lucie Tungul z TOP 09 se ptá, zda má být v politice více žen – všichni bez výjimek čárkují ano, pouze mladí muži do 20 let věku říkají, že ne, že to stačí. Michal Slavík z ODS má na své ceduli otázku, zda je ve školách dostatečná péče o duševní zdraví – což ale jako naléhavé téma nechápou ani starší kolegové v jeho straně. „Tak jasně, v devadesátkách to nebylo, tak to neexistuje. A kdo něco takového řeší, tak je slaboch,“ nešetří Slavík ironií.
Odpoledne pak Jurečkova „company“ vyjíždí do menších obcí na venkov, když už jsou lidé doma z práce, s kampaní door-to-door, tedy od „dveří ke dveřím“, a zvoní na domácnosti.
„Je léto, musí to být přirozené. Kdybychom tady rozdávali letáky s propiskou, jako se to dělalo dřív, tak nás lidi pošlou k šípku,“ říká Jurečka, oblečený v modrém tričku s nápisem „Dotáhnout práci? Beru si to na triko!“ plus obrázkem, jak sedí v traktoru.
Ministr sociálních věcí už dlouhé týdny jede tuhle předvolební kampaň s nasazením, kterým se jako jeden z mála lídrů vládní koalice Spolu může srovnávat s „vražedným tempem“ opozičního lídra Andreje Babiše. Podobnou rychlost zařadil snad už jen ministr dopravy Martin Kupka z ODS, jenž jako lídr středočeské kandidátky jezdí od vesnice k vesnici jako cyklista na kole.
„Nevidím do každého kraje, ale určitě aktivita může být větší. Doufám, že teď ty poslední týdny v srpnu a září se to vzedme,“ odpovídá Jurečka na dotaz, jestli mu přijde, že opravdu všichni kandidáti Spolu dělají kampaň v duchu hesla „Teď jde o všechno“. Už na jaře, kdy agitaci ve svém regionu rozjel, vzkazoval kolegům, ať udělají totéž a nečekají na startovní výstřel.
Během Jurečkových debat na ulici nebo u dveří je patrné, že má podobnou výhodu jako již zmíněný Martin Kupka – může se bavit o konkrétních věcech, jež jako ministr dělal nebo prosadil. Nejčastějším tématem je „revize dávek“, tedy jejich zjednodušení a přijetí pravidla, že lidé je nově budou moci pobírat nejvýš půl roku. Pak musejí přijmout nějakou práci, třeba veřejně prospěšnou.
Kupodivu penzijní reforma, z níž udělalo opoziční hnutí ANO a SPD symboly, jež je potřeba zrušit, lidi tolik netáhne – dokonce ani důchodce. „Ještě jsem nepotkal člověka, který by mi vyčítal zvýšení penzijního věku na 67 let. Jen občas někdo vypálí klišé, že jsme okradli důchodce kvůli zpomalení valorizací,“ říká ministr.
Dělat kampaň v Olomouckém kraji není pro Spolu nic snadného – společně s Moravskoslezským, Ústeckým a Karlovarským krajem tradičně patří mezi nejvíce levicové regiony. Dříve v nich bodovali sociální demokraté a komunisté, dnes jde o bašty Babišova ANO a Okamurovy SPD.
Když Jurečka a spol. v úterý navštívili nepříliš přátelsky naladěný Přerov, žertovali, že jet s kampaní jižněji už nemá cenu. „Jižní Hané, oblasti mezi Přerovem, Prostějovem a Vyškovem, říkáme bermudský trojúhelník. Jsou tam jezedácké vesnice, kde už roky má levice klidně až 80 procent hlasů,“ vysvětluje Petr Sokol z ODS, dvojka na olomoucké kandidátce Spolu.
Celý tým se kvůli tomu snaží hodně pracovat s daty, když vybírá, kam se vyplatí jet a kde je to naopak zbytečné. „Zaměřujeme se na jádrové voličské oblasti, tedy místa, kde jsme v několika minulých volbách měli úspěch. Naším cílem je mobilizovat vlastní příznivce, aby přišli k volbám,“ vysvětluje analytik Filip Šafr. Pokoušet se přetahovat opoziční hlasy by podle něho v této fázi kampaně bylo plýtváním energií i času bez valné šance na úspěch.
Podobně s daty pracuje i opoziční ANO. Třeba Andrej Babiš jezdí po obcích, kde v posledních sněmovních volbách v roce 2021 zaznamenalo jeho hnutí největší propady hlasů ve srovnání s volbami v roce 2017.
Marian Jurečka si v úterý vybral třítisícovou obec Bludov v okrese Šumperk, kde zvonil na dveře. A opravdu na rozdíl od Olomouce nebo Přerova tady nenarazil na odpor. „Vy vypadáte jako jinoch, mladší a hubenější než v televizi,“ zněly některé reakce – po nichž občas následovalo pozvání na domácí pálenku nebo ochutnávku právě otrhaných švestek.
Většinu lidí, když otevřeli vrátka u plotu, zaskočila Jurečkova první otázka, co jim schází, co by se mělo zlepšit. „Ale tak já nevím, jde to, žije se nám pěkně,“ dočkal se ministr například odpovědi po pár vteřinách přemýšlení. Na oplátku od něj lidé dostali balíček semen na zahradu s nápisem „Sázejme spolu na Jurečku“. A také malou brožurku, kde je dokonce i číslo ministrova mobilu. „Kdyby vás ještě něco napadlo, ozvěte se.“
Občas je vidět, že Jurečka má pomalu větší úspěch u skalních voličů ODS než u tradičních sociálně smýšlejících lidovců – pravičáci na něm oceňují, že měl odvahu pustit se aspoň do nějakých reforem. „Budu vás volit, není jiná alternativa. I když mi vadí drahé bydlení a přiznám se, že mi taky úplně nesedí akademický Fiala,“ říká muž opřený o plot u svého domku v Bludově.
Kampaň door-to-door si prosadil olomoucký krajský manažer KDU-ČSL Daniel Tavlaridis, který se její kouzlo snaží naučit lidovce v ostatních krajích. V regionu ji hodně proslavil senátor za ODS Stanislav Balík, jenž mimo jiné právě díky obcházení domů dokázal překvapivě vyhrát volky na levicovém Šumpersku.
„A opravdu to funguje. Třeba v loňských krajských volbách jsme zjistili, že ve vesnicích, kde jsme byli a chodili od dveří ke dveřím, jsme měli o 20 procent lepší výsledky oproti obcím, kde jsme nebyli,“ dodává Tavlaridis.
Podrobné know-how na tuhle agitaci získali lidovci slovenského politického marketéra Michala Novoty, jenž byl poradcem bývalé prezidentky Zuzany Čaputové.
