Článek
Žhavý víkend s aférou způsobenou možným podílem státu na porušování vlastních pravidel obrany proti praní špinavých peněz vyvolal mnoho pochybností a mizerných pocitů z naší vnitřní situace. Velmi bych ale doporučil vzít rozum do hrsti a dát celou věc do rámce a kompetencí, kam patří. Vnímat i další děje a kontext. Pár poznámek právě k tomu:
Je na premiérovi, jak velkou část vlády vymění s plynoucím časem a novými informacemi. Ale zdržování může vést i k méně kontrolovanému vývoji.
Tento měsíc máme významný summit NATO, kde se bude projednávat nejen podstatné navýšení obranných výdajů, ale nepřímo řešit i budoucnost Aliance v jejím transatlantickém rozměru. Kvůli rostoucímu nezájmu Američanů o Evropu a Ukrajinu. Vidíme to v reálném ději. USA jsou také v prohlubující se vnitropolitické krizi. Otřásá se jim právní stát i demokratické vládnutí. Navíc je prostě nutně zajímá stále více Čína, která jim technologicky a mocensky dýchá na záda, pokud jim neroste přes hlavu. To samozřejmě nemohou ignorovat.
Jsme tedy připraveni? Máme své plány navyšování výdajů hotové? Srovnali jsme se s vlastními problémy čínského vniknutí do vládní komunikace ministerstva zahraničí?
Myslím, že připraveni nejsme. Již loňský rozpočet stál na vratkých a chybně spočítaných nohou. Z hlediska obranných výdajů máme leccos nedořešeno, zejména vstup nových technologií, způsobů vedení války a v našem případě mrzutá personální situace a neexistující kvalitní personalistika Armády ČR indikují, že nemáme doma hotovo. Přesto platí, že jsme a musíme být platnými členy Aliance a silnou součástí jejího evropského pilíře. A mimochodem, nevidím na straně opozice jakýkoli náznak návrhu kvalitnějšího řešení. Naopak, bohužel vidím snahy destabilizovat hlouběji včetně zpravodajských služeb. Tedy opatrně, prosím.
Více k tématu:
Až dosud jsme v našem regionu představovali pevný bod z hlediska vnitřní stability, demokracie a právního státu, včetně pozitivních vztahů s EU. Na rozdíl od Maďarska a Slovenska. Nejen s výhledem na volby si musíme klást otázku, zda se nám toto období neuzavírá. Zda nemíříme do nestability srovnatelné se zmíněnými zeměmi. Chaos, překřikování, nedůvěra a podvádění. Chceme to? Samozřejmě že 35 let od prvních svobodných voleb si nemůžeme dovolit spadnout do populismu. Ve středoevropském regionu.
Zde je třeba vrátit se k BTC aféře. Ta má již nyní velmi nepříznivý vliv na důvěru občanů v samotnou schopnost voleb naši situaci posunout k lepšímu. Čísla potenciálních nevoličů rostou zcela prokazatelně. Indikují nárůst znechucení a nedůvěry. To je hlavní daň za celou věc. Není to důvod cokoli zametat pod koberec, naopak. Ale musíme postupovat tak, aby se důvěra v demokracii zvyšovala bez ohledu na vlastní mandát a politické benefity aktérů.
Zde je přesně ten důvod, proč si aktéři BTC aféry zaslouží vynadat a potrestat. Jejich netransparentní postup, kterým prostě občanům vnucují pocit, že jsou v tomto státě a pro některé politické strany postradatelní. Netvrdím, že s celou věcí měl ministr financí jít na rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny, ale při pohledu na rýsující se ústavní většinu s účastí populistů jsem ochoten připustit, že porušení pravidel proti praní špinavých peněz (AML) je především porušením veřejného zájmu, za který by měl přijít trest.
Při velikosti našeho státu a jeho geopolitické poloze jsem zastáncem toho, že by se vnitřní politika měla podřizovat vnější a dbát přednostně o bezpečnost země posilováním vnitřní stability. Dnes bych toto pravidlo rád zopakoval a doporučil koalici Spolu opsat to stokrát a pak konat způsobem, který tento požadavek splní.
