Článek
„Na zajištění veřejné služby se podle návrhu budou Českému rozhlasu a České televizi poskytovat pravidelné roční příspěvky ze státního rozpočtu,“ píše se v návrhu zákona z dílny Ministerstva kultury, který má redakce k dispozici.
Vláda počítá s účinností od 1. ledna 2027, jak předem avizovala.
V případě České televize návrh stanovuje příspěvek ve výši zhruba pěti miliard a 700 milionů. V roce 2024 ČT hospodařila s částkou necelých osm miliard korun, z koncesionářských poplatků bylo zhruba 5,7 miliardy. Oproti letošnímu příjmu z poplatků bude rozdíl činit zhruba miliardu.
O tom, že chce koalice vrátit financování obou médií k roku 2024, tedy před zvýšení poplatků minulou vládou, mluvil nedávno Patrik Nacher z ANO. Příspěvek rozhlasu bude podle návrhu něco málo přes dvě miliardy. Pro srovnání: V roce 2024 rozhlas hospodařil s rozpočtem 2,36 miliardy, z toho lehce přes dvě miliardy tvořily peníze z poplatků.
Výše příspěvku se pak bude počínaje rokem 2028 každoročně zvyšovat vždy k 1. lednu kalendářního roku o průměrnou roční míru inflace vyhlášenou Českým statistickým úřadem pro období kalendářního roku dva roky předcházejícího, nejvýše však o pět procent.
Dobrovolné příspěvky od lidí
Obě média pak budou financována i z dalších zdrojů, například z příjmů z reklamy a sponzoringu, ale také z dobrovolných příspěvků fyzických osob a podnikajících fyzických či právnických osob s bydlištěm nebo sídlem na území Česka.
Jak ministr Oto Klempíř popsal na tiskové konferenci k představení návrhu, obě instituce budou procházet kontrolou Nejvyššího kontrolního úřadu. „Návrh důsledně zaručuje nezávislost médií. ČT a ČRo zůstávají ukotveny jako samostatné právnické osoby nepodřízené ministerstvu ani státnímu úřadu,“ řekl. Ministr pak popsal, že všechny parametry garantují nezávislost obou institucí.
Zároveň se nebude měnit postavení generálních ředitelů a mediálních rad. „Rušíme zastaralý systém poplatků a zavádíme systém přímého příspěvku z rozpočtu. Zákon garantuje příspěvek na činnost, jehož výše je stanovena pevnou částkou a stává se samostatnou kapitolou státního rozpočtu,“ upřesnil Klempíř.
Poslanec hnutí ANO Patrik Nacher zároveň oznámil, že poslanci i nadále počítají s předložením poslaneckého návrhu, který má být „mezikrokem“ před tím, než začne platit mediální novela. Jeho součástí je třeba odpuštění platby poplatků pro některé skupiny obyvatel.
Doposud ohledně přesných parametrů ministr mlžil, detailnější informace nastínil v pátek po jednání s řediteli obou veřejnoprávních médií - Hynkem Chudárkem z ČT a Reném Zavoralem z rozhlasu.
„Zákon zavádí mechanismus, který zajistí valorizaci financování a dostatečnou předvídatelnost. Kontrolu nad fungováním médií budou i nadále vykonávat mediální rady,“ uvedl už v pátek ministr. Popsal také, že jakmile návrh schválí koaliční rada, nahraje jej do systému a projde standardní legislativní cestou.
Vedle toho ujistil, že vláda nepočítá se sloučením Českého rozhlasu a České televize. O tom totiž v minulosti mluvili někteří koaliční představitelé.
O tom, že jsou zákony týkající se zrušení poplatků hotové, mluvil v pondělí večer šéf SPD Tomio Okamura (SPD). Zatím prý ale není jisté, jestli začnou platit již od ledna příštího roku, jak koaliční politici slibovali.
Proti vládnímu návrhu na zrušení poplatků hlasitě vystupuje opozice. „Pro média samotná to není výhodné v ničem. Pro kvalitu demokracie je to pak doslova devastační,“ kritizoval návrh před pár dny například šéf STAN Vít Rakušan. Za změnou vidí zestátnění obou médií, čemuž chtějí opoziční politici bránit všemi prostředky, včetně obstrukcí a podání k Ústavnímu soudu.
Pirátská poslankyně Andrea Hoffmannová na sociální síti X označila návrat k rozpočtu veřejnoprávních médií do roku 2024 za překotný. „Ředitelé ČRo i ČT již dříve avizovali, že s těmito penězi nepokryjí ani současné závazky. Podívejte se pořádně na likvidátory českých veřejnoprávních médií,“ napsala.
Ke kritice koaličních plánů s médii chtějí opoziční strany využít i mimořádnou schůzi Sněmovny svolanou na čtvrtek.
