Článek
Šéf hnutí SPD Tomio Okamura opakovaně prohlásil, že by se nebránil dovozu ropy a plynu z Ruska. Před nedávnem například navrhl, že by Česko mohlo reagovat na rostoucí ceny pohonných hmot „zrušením sankcí na dovoz levnější ropy z Ruska“. O víkendu pak opět řekl, že by se mu nákup surovin z Ruska zamlouval. Chtěl by tím docílit nižších cen pro české občany a firmy. Inspiraci prý vidí u sousedů.
„Mimochodem, rakouská vláda už loni řekla, že by klidně brala energie z Ruska, pakliže budou nejlevnější. A řekli, že to udělají po ukončení konfliktu (ruské invaze na Ukrajinu, pozn. red.),“ řekl Okamura v pořadu Za pět minut dvanáct.
Okamura naráží na výrok státní tajemnice pro energetiku, startupy a turismus Elisabeth Zehetnerové pro Financial Times. Ta nicméně v červnu 2025 neřekla, že by „klidně brala energie z Ruska“. Nadnesla ale, že pokud válka na Ukrajině skončí, Brusel by měl být otevřený diskuzi o možném obnovení odběru surovin z Ruska.
Rakousko odmítlo, že by chtělo dovážet ruský plyn
Rakouská státní tajemnice mluvila v podobném duchu i na zasedání evropské Rady pro dopravu, telekomunikace a energetiku. S unijními kolegy ale na dané téma shodu nenašla. Poté, co se začaly objevovat v médiích titulky o tom, že Rakousko uvažuje o odběru plynu a ropy z Ruska, ale ministerstvo energetiky vydalo stanovisko, ve kterém sice připouští, že by si Evropská unie měla ponechat „otevřené možnosti“, resort nicméně odmítl, že by sousední země chtěla obnovit dovoz plynu.
„Tvrzení, že Rakousko chce po válce, natož v současné době, opět dovážet ruský plyn, je prostě nepravdivé. Takové tvrzení zkresluje fakta a poškozuje seriózní debatu o energetické politice,“ stojí v dokumentu, kde Rakousko mimo jiné uvádí, že podporuje zákaz dovozu ruského plynu.
Pro kontext je nutné dodat, že Rakousko bylo historicky v rámci Evropy jednou z nejzávislejších zemí na dovozu z Ruska. I tak se ale od začátku války – do jisté míry i vlivem evropských sankcí – import do Rakouska snížil, země totiž spoléhá více na západní spojence.
Levnější by to nebylo, reaguje Havlíček
Když pak přijde řeč na české prostředí, Okamurův návrh se vládním činitelům příliš nezamlouvá. Například premiér Andrej Babiš k nákupu ropy a plynu dodal, že šéf SPD zřejmě neví, kdo nakupuje ropu a plyn.
„Pan Okamura pravděpodobně uvěřil lžím pana Fialy, který stále tady tvrdil, že něco nakupoval. Plyn nakupuje ČEZ, innogy, EPH a další soukromé firmy. Ropu nakupují rafinerie, jako je Unipetrol, ten patří Polákům. Takže my o tom nerozhodujeme a samozřejmě v rámci Evropské unie máme nějaké závazky a dohody, které respektujeme,“ odpověděl Babiš v pondělí na dotaz, jak vnímá Okamurova doporučení.
Vicepremiér Karel Havlíček (ANO) navíc rozporuje Okamurovu tezi, že by dovoz z Ruska finančně ulevil peněženkám Čechů. „V současné situaci by dovoz, byť levnějších komodit, v koncových cenách nepomohl. Nakupují soukromé společnosti, v případě ropy to jde ještě přes rafinerie a koncová cena se neurčuje v národním prostředí, ale na principu nabídky a poptávky na evropském nebo středoevropském trhu,“ řekl Havlíček redakci.
Ke zlevnění by podle něj mohlo teoreticky dojít, ale pouze za předpokladu, že by byl importérem přímo stát, který by vlastnil celou infrastrukturu a ještě by ovládal maloobchodní trh. „Což je nereálné,“ dodal.
Mapa ropovodů v Evropě. Ačkoliv ruská Družba Jih „dosáhne“ až do Česka, zhruba od poloviny roku 2025 jím k nám žádná ropa neproudí.
Co se dovozu ruských komodit do Evropské unie týče, Havlíček připomíná, že celkový objem se výrazně zmenšil. K situaci, kdy některé evropské státy – například Slovensko, Maďarsko, ale také zmíněné Rakousko či Francie – stále do jisté míry využívají ruské suroviny, sdělil, že důvodem je jejich infrastruktura.
„Ta ukončení zatím neumožňuje. Primárním důvodem, proč do EU proudí ruská komodita, ať již přímo, či nepřímo, není cena pro koncového zákazníka, ale zajištění nutného objemu energií nebo výhodnější cena pro velkoobchod či rafinerie,“ přiblížil. Obecně pak zmiňuje, že debata o obnovení importu po skončení války je „plně v kompetenci EU“.
V souvislosti s tím je nutné připomenout, že některé státy získaly od Bruselu či Spojených států výjimku na dovoz plynu a ropy z Ruska. Unie nicméně rozhodla, že do roku 2027 by se měly všechny členské státy zbavit závislosti na zmíněných ruských komoditách.
„Jasné ne“ pak směrem k dovozu plynu a ropy z Ruska řekla už v březnu ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podobně jako Babiš dodala, že česká vláda ctí postoj Evropské unie. „V EU se dohodly nějaké protiruské sankce a v tomto směru naše vláda tu politiku žádným způsobem nezměnila,“ vymezila se proti svému koaličnímu partnerovi.
Do Česka proudí ropa přes Německo skrze ropovod TAL/IKL. Naopak přes ruskou Družbu k nám už prakticky rok žádná ropa neproudí. I v případě zkapalněného zemního plynu je Česko na Rusku nezávislé, primárně sem proudí ze Spojených států a Nizozemska.
