Macinka v Africe prolomil diplomatické tabu. Promluvil o „Marocké Sahaře“

/Od naší zvláštní zpravodajky z Rabatu/

Přívlastek „marocká“ z úst evropských státníků nezaznívá, v mezinárodněpolitickém slovníku je zažitý politicky korektní termín Západní Sahara. A právě politickou korektnost český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v Maroku odmítl.

„Je to zkrátka nějaká realita, kterou si všichni uvědomují, ale většina se o tom bojí mluvit z nějakých diplomatických pohnutek nebo proto, že jsou zakleti do politické korektnosti. Realita je ale taková, že jsem nikdy neviděl lepší plán než ten, na kterém pracuje Maroko,“ uvedl šéf české diplomacie po jednání se svým marockým protějškem.

Plány, které Maročané se Saharou mají, jsou podle Macinky jediné realistické. „Myslím, že bychom je všichni měli podpořit,“ dodal s tím, že pozice České republiky by se měla posunout blíže realitě nebo alespoň k nazývání věcí správnými jmény. „Maroko používá termín Marocká Sahara a myslím, že svět se přibližuje k tomu, aby tento termín začal používat také,“ zdůraznil šéf české diplomacie.

Západní Sahara je sporné a na fosfáty bohaté území v severozápadní Africe, které zhruba z osmdesáti procent kontroluje Maroko a zbytek spravuje fronta Polisario podporovaná Alžírskem.

Maroko si oblast nárokuje jako historickou součást svého území, zatímco Polisario usiluje o nezávislost. Konflikt trvající od roku 1975 je zdrojem silného napětí mezi Marokem a Alžírskem.

Od roku 1991 platí příměří pod dohledem OSN. Součástí dohody mělo být referendum o sebeurčení. Nikdy se ale neuskutečnilo. Spor zůstal zmrazený a nevyřešený, ale stále citlivý.

Z pohledu mezinárodního práva je situace relativně jasná: Západní Sahara, území na severozápadním pobřeží Afriky o rozloze asi 252 tisíc km2 s víc než půl milionem obyvatel, není uznána jako součást Maroka. Evropská unie ani většina jejích členských států marockou svrchovanost neuznávají a podporují řešení pod záštitou OSN.

Realita je ale složitější. Řada států v posledních letech postupně posouvá své pozice směrem k marockému návrhu autonomie, který by ponechal území pod marockou svrchovaností, ale poskytl mu omezenou samosprávu. Tento plán označují za „realistický“ či „pragmatický“.

A právě pragmatismus je Macinkovi blízký. Svým vyjádřením o Marocké Sahaře se přiblížil americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, který přistoupil k prvnímu plnému uznání marockého nároku. Učinil tak v roce 2020 v rámci Abrahamovských dohod - marockou svrchovanost nad Západní Saharou uznal výměnou za normalizaci vztahů mezi Marokem a Izraelem. Následně marockou suverenitu nad Západní Saharou uznal i Izrael.

Trump se o konečné vyřešení zamrzlého konfliktu snaží i nyní a tlačí na uzavření dohody mezi Marokem, separatisty z Polisario a Alžírskem.

Macinkův krok tak zapadá do americké strategie, označením Marocká Sahara jde ale ještě dál. Z úst politických představitelů při oficiální příležitosti toto spojení v podstatě nezaznívá, byť Macinka si nemyslí, že je jediným státníkem, který označení používá. „Státy se přidávají. Svět se posouvá k tomu, aby si uvědomil realitu skutečně takovou, jaká je. Přibližujeme se tedy k tomu, že i my budeme říkat Marocká Sahara,“ shrnul vicepremiér.

Z iniciativy Trumpovy administrativy prošla na podzim loňského roku rezoluce v Radě bezpečnosti OSN, která přinesla zatím rozhodující zlom v procesu řešení regionálního sporu kolem Západní Sahary. Tato rezoluce považuje plán Rabatu z roku 2007, který počítá s autonomií pod marockou svrchovaností, za „nejreálnější řešení“ a tedy za „základ“ budoucích jednání o urovnání tohoto 50 let trvajícího konfliktu. Sporná oblast je v ní autonomní, ale pod výhradní suverenitou Maroka. Proti rezoluci hlasovalo Alžírsko, které pokládá toto území za Marokem okupované.

Zmínka o „Marocké Sahaře“ není jen symbolické gesto směrem k Rabatu. Pro Česko by mohlo mít důsledky - zejména ekonomické, věří česká diplomacie i byznys, jehož představitele Macinka do Maroka vyvezl. Podnikatelské mise se spolu s ním zúčastnilo na pětadvacet českých firem z oblasti dopravy, vodního hospodářství, ICT, kyberbezpečnosti, zdravotnictví či kosmických technologií. Součástí programu bylo i česko-marocké ekonomické fórum v Rabatu.

Macinkův výrok o Marocké Sahaře může ale narušit vztahy s Alžírskem, které je nejen regionálním rivalem Maroka, ale i hráčem v oblasti energetiky. Diplomatické ochlazení by tak mohlo mít i praktické dopady.

Naopak vztahy s Marokem, největším obchodním partnerem Česka v Africe, vazby výrazně posílí. Profitovat by z toho mohl český byznys, věří diplomaté.