Článek
Zhruba měsíc po komunálních a senátních volbách čeká hnutí SPD vyhodnocení vlastního neúspěchu. V porovnání s rokem 2022 totiž ze všech sněmovních subjektů zaznamenalo největší propad. Oslabilo i v oblastech, ve kterých se mu dříve dařilo, včetně Ústeckého či Moravskoslezského kraje. V případě senátních voleb se pak hnutí nepovedlo prosadit jediného kandidáta.
„Podle mě SPD neuspěla, protože to se jinak nedá nazvat, a musíme SPD připravit na další období, kdy budeme chtít uspět,“ řekl už dříve k výsledku voleb první místopředseda hnutí Radim Fiala.
Když přijde na krajská města, hnutí se nedokázalo dostat do sedmi zastupitelstev. Konkrétně jde o Prahu, Brno, Ostravu, Liberec, České Budějovice, Hradec Králové a Plzeň. Letošní volby tak do jisté míry navázaly na ty loňské: přestože se SPD podílí na vládě, samotný výsledek sněmovních voleb samo označilo za neúspěch. Nyní předsednictvo svolalo na neděli grémium, které se má zabývat oslabením v komunálních volbách.
„Je potřeba být víc radikální“
Členové si klesající přízeň do jisté míry vysvětlují třeba pomalým prosazováním programu a slibů, které svým voličům dali.
„Volby pro nás nedopadly dobře. Voličům se nelíbí, že jsme neprosazovali program. Je proto potřeba být víc radikální. Jedním z problémů byly třeba koncesionářské poplatky, řešilo se, proč jsme změnu neotevřeli ještě před volbami,“ přibližuje poslankyně Marie Pošarová s tím, že i proto začala koalice na změnu financování veřejnoprávních médií po volbách více tlačit.
„Máme nějaké interní analýzy, které si musíme vyhodnotit,“ říká k neděli první místopředseda Radim Fiala. Připustil, že na grémiu dojde k obecnému zhodnocení průběhu voleb a debatě, kam by se mělo hnutí ubírat.
Podle poslance Tomáše Doležala by si SPD měla zodpovědět hned několik otázek. „Mít jen nestranické ministry, nebo aspoň část stranických? Jaké dát naší účasti ve vládě mantinely? Jaké klíčové věci musíme mít povinnost ve vládě prosadit a dát to partnerům najevo? Pro co nikdy hlasovat nesmíme? Jak refreshovat náš program a jeho priority, jaká témata akcentovat jako hlavní do budoucna? Jak oslovit mladší voliče,“ nastiňuje oblasti, které je nutné definovat.
Dodává, že právě na tyto klíčové otázky by hnutí mělo najít odpovědi ideálně do roka. „Abychom měli v dalších sněmovních i krajských volbách šanci zůstat relevantní politickou silou,“ myslí si. Z nejnovějšího průzkumu agentury NMS vyplývá, že SPD je „na svém“ – hnutí by ve sněmovních volbách podpořilo sedm procent respondentů.
Sami za sebe, nebo s partnery?
Hnutí se podle něj musí také rozhodnout, v jaké formě chce pokračovat: zda „samo za sebe“, nebo společně s ostatními subjekty. V loňských sněmovních volbách se totiž spojilo s dalšími, ideově podobnými uskupeními. Konkrétně jde o Trikoloru, Svobodné a PRO, jejichž představitelé získali poslanecké mandáty právě díky společné kandidatuře.
A právě „sólo dráha“ se v letošních komunálních a senátních volbách podle Doležala ne vždy vyplatila. „Velmi důležitým faktorem bylo, zda jsme kandidovali sami, nebo v koalicích. Přičemž platí, že prakticky všude, kde jsme nekandidovali s parlamentními partnery – PRO, Trikolora, Svobodní – a oni kandidovali vedle nás nebo proti nám, jsme se do zastupitelstev nedostali. A nejlépe jsme dopadli tam, kde byly ještě širší koalice, včetně Motoristů, někde i včetně Stačilo!,“ naznačuje Doležal svůj postoj.
Ne všichni členové se ale chtějí spojovat s ostatními. To ostatně potvrdil redakci i místopředseda Fiala s tím, že většina členské základny by ráda budovala čistě značku SPD. Největší šanci na spojení má Trikolora, která má podle členů k SPD nejblíže a zároveň sama o sobě nemá tak širokou podporu. U Svobodných, stejně jako u PRO, ale členové váhají.
Jak sám Doležal poznamenal, někteří členové řeší i účast ve vládě. Koaliční vládnutí totiž nutí jednotlivé strany k ústupkům, přičemž je dělají spíše menší uskupení, což se může projevit i na nižší důvěře voličů. „Musíme se snažit více tlačit vlastní program,“ říká k tomu Pošarová.
Nabízí se tak otázka, zda se hnutí účast na vládě vyplácí a zda ho chce „dotáhnout“ i za cenu možného propadu. Že má hnutí SPD větší zodpovědnost směrem k voličům, připouštějí i oslovení poslanci. Polemizování o odchodu z vlády ale zatím není na místě.
„Kdybychom odešli třeba rok před sněmovními volbami z vlády, působili bychom nedůvěryhodně. Jak na voliče, tak na koaliční partnery,“ dodává Pošarová s tím, že by tento krok hnutí do budoucna mohl poškodit. I ona ale připouští, že se na grémiu musí hnutí zaměřit na budoucí postup a případné změny.
Větší změny v předsednictvu zřejmě až příští rok
Poslanec Jaroslav Foldyna například po volbách popsal, že ke změnám může dojít i ve vedení. Směrem k šéfovi SPD Tomio Okamurovi řekl, že by mohl být „doživotním čestným předsedou“, vedení by se ale mohl ujmout někdo jiný.
S tím nicméně nesouhlasí třeba poslankyně Lucie Šafránková. Podle ní by nedávalo smysl, aby Okamura skončil ve vedení v momentě, kdy je hnutí ve vládě a on v čele Poslanecké sněmovny. Podobně pak mluví i Doležal či Pošarová.
K možnému „řezu“ a změnám v předsednictvu nicméně nedojde dříve než příští rok. Na grémiu se má totiž rozhodnout, kdy dojde k celostátní volební konferenci. Tu hnutí pořádá většinou na jaře. „Očekávám, že se odehraje někdy v první polovině roku,“ potvrdil Fiala.
Členové od konference očekávají změny v předsednictvu. Ze zdrojů redakce vyplývá, že k nim dojde, týkat se ale prozatím budou spíše širšího vedení než samotného Okamury. Ten zároveň ve sněmovních kuloárech už několik měsíců novinářům naznačuje, že až vyprší současné volební období, mohl by v politice skončit.
Nejisté je i to, zda bude ve vedení pokračovat Radim Fiala. Ten totiž doposud nepotvrdil ani nevyvrátil, zda bude chtít pokračovat v roli prvního místopředsedy. V předsednictvu jsou pak mimo něj a šéfa hnutí Okamury také europoslanec Ivan David, někdejší poslanec Radek Rozvoral či náměstek ministra obrany Radovan Vích. Z kuloárních informací pak vyplývá, že právě jich by se změny mohly dotknout.
