Skopeček v ohrožení. Ve Sněmovně se rozjíždí zákulisní boj

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Boj o státní rozpočet skončil, klání o sněmovní posty ale pokračuje. Odmítavý postoj trojkoalice ANO, SPD a Motoristů zažívají zejména Piráti. A vedle nich nyní i ODS. Členové bezpečnostního výboru ve čtvrtek odpoledne opět nezvolili jediného kandidáta na předsedu – občanského demokrata Pavla Žáčka.

Podle dohod mezi parlamentními subjekty má toto místo náležet ODS. „Respektuji hlasování. Ale platí, že my dohody držíme,“ řekl po druhém neúspěšném pokusu vést důležitý výbor. Alespoň tedy na přechodnou dobu. Místo by totiž mělo ve finále připadnout jeho kolegyni a ministryni obrany v demisi Janě Černochové. Ta se ale o post bude moci ucházet až po skončení ve vládní funkci.

Volba předsedy bezpečnostního výboru se tak bude muset opakovat. Žáček ale není jediný občanský demokrat, který zatím nemá „straně přislíbený“ post. V podobné situaci se nachází i Jan Skopeček (ODS).

Poslanci mají v totiž pátek volit – rovněž podruhé – místopředsedy Sněmovny. A z kuloárů zaznívá, že podobně jako Žáček ani Skopeček nemá zvolení ve druhém kole jisté.

Minulý týden poslanci zvolili pouze zástupce tvořící se koalice – Patrika Nachera (ANO) a Jiřího Bartáka (Motoristé sobě). Další dvě místa mají obsadit kandidáti STAN a ODS. Nominant Starostů, předseda a končící ministr Vít Rakušan, se zatím o zvolení neuchází – stejně jako Černochová musí počkat, až skončí ve funkci.

Skopečka by ale nemělo „nic brzdit“, v minulosti už byl místopředsedou a navíc platí za jednoho z členů ODS, kteří umí najít společnou řeč i s politickými konkurenty z hnutí ANO. I tak ho ale poslanci nezvolili.

Sám nominant občanských demokratů k tomu řekl, že v tom sehrálo roli několik faktorů. „Byla v tom podle mě kombinace rozpočtu, že jsme ten den dlouze řečnili vůči Okamurovi a také oni chtěli ukázat, že už tu většinu mají,“ sdělil v reakci na své nezvolení Seznam Zprávám.

Osobně se ale Skopeček nedomnívá, že by byl pro vznikající vládu problematický. ODS tak ani nezvažuje, že by nominovala někoho jiného. „Pokud by ANO přišlo s tím, že má problém přímo se mnou, tak se můžeme bavit o jiné variantě, ale to se neděje. Třeba žiju v nějaké naivitě, ale nemám náznaky, že by to bylo přímo o mém jméně,“ dodal Skopeček.

Návrh státního rozpočtu Fialův končící kabinet sice zaslal, Skopečkovo zvolení v pátek ale opět nemusí vyjít. Od některých členů budoucích vládních subjektů totiž v posledním týdnu zaznívalo, že problém by skutečně do jisté míry mohl tkvět přímo ve Skopečkovi, který se nezamlouvá ANO, především kvůli svým výrokům vůči Babišovu hnutí.

„Já nezastírám, že když to vedl v minulém období, tak byl profesionální a vedl to v pohodě. Ale na druhé straně je tu ta jeho útočnost, spojoval nás s Ruskem a Putinem. I proto od našich poslanců zaznívalo, že patří mezi radikály, kteří nám dávají tuhle nálepku, a proto ho nechceme volit,“ poznamenává zdroj z hnutí ANO.

V podobném duchu ostatně mluví i další zdroje z Babišova hnutí. Dodávají, že místo sice náleží ODS, což prý respektují, Skopeček ale nepřesvědčil celý poslanecký klub o tom, že by ho měl volit.

„V debatách je zbytečně tvrdý, a když mluví, musí si asi ťukat pomyslným kladívkem do ruky, protože neříká pravdu. A ano, je zkušený, ale já osobně bych při jeho volbě váhal,“ zmínil ještě ve čtvrtek další, výše postavený zdroj z hnutí ANO.

Že mají členové hnutí ANO se Skopečkem problém, pak ostatně uvedli i další politici, tentokrát z řad Motoristů či SPD.

I oni prý vnímají, že vedle rozpočtu byly problémy právě ve Skopečkově rétorice směrem k tvořící se vládě a tím pádem je pro některé „nehlasovatelný“. Zároveň podobně jako kolegové z ANO popisují, že místo se „přislíbilo ODS, nikoliv Skopečkovi“.

Část poslanců z budoucího vládního tábora proto očekává, že ani druhé kolo volby místopředsedy nedopadne pro kandidáta občanských demokratů úspěšně.

Část navíc zmiňuje, že jde o politickou hru – hnutí ANO chce nechat ODS takzvaně „vycukat“ a případně ji přitlačit k tomu, aby se objevil jiný, údajně snesitelnější kandidát.

To nicméně podle několika občanských demokratů nehrozí. Šéf poslanců Marek Benda na dotaz, zda v ODS neuvažují o novém nominantovi, odvětil razantní „ne“.

Podobně pak mluví i poslanec Jiří Havránek. „Jan Skopeček je jediný kandidát ODS na tuto pozici, na tom se nic nemění a není k tomu důvod. Navíc v rámci nově vznikajícího vedení Sněmovny bude jediným již zkušeným místopředsedou,“ sdělil.

Skopeček ostatně není jediným nominantem na místopředsedu, který by mohl čelit složité volbě. Podobné problémy mohou čekat i Rakušana, na kterého se „zatím čeká“. Některé zdroje redakce však mluví o tom, že se jim právě tento přístup nelíbí. Jiným zase vadí přímo osoba Rakušana.

Podle některých poslanců má STAN jasné indicie, že o Rakušana poslanci budoucí vládní koalice příliš nestojí. Někteří naopak mluví o tom, že pro ANO, Motoristy či SPD je obecně přijatelnější třeba Věra Kovářová, která má s postem místopředsedkyně zkušenosti – opoziční politici ji navíc chválili i během ustavující schůze, které předsedala.

Postoj Starostů a ODS je ale v tomto ohledu stejný, jiný kandidát na místopředsedu se nerýsuje. To redakci ostatně potvrdila i sama Kovářová.

Byť členové hnutí ANO a jejich partneři od Motoristů či SPD shodně odhadují, že volba místopředsedy bude pokračovat i třetím kolem, vše se ještě může změnit na poslaneckých klubech, které se budou scházet před ranním zahájením schůze Sněmovny.

Volba místopředsedů je sice tajná, v případě prvního kola ale někteří zpětně potvrdili, že právě na klubech padaly směrem ke Skopečkovi výhrady nebo doporučení pro jeho nehlasování, což mohlo samotnou volbu ovlivnit.

Hlavní záminka pro nezvolení, tedy návrh státního rozpočtu, navíc už ve středu odpadla. Z oficiálních vyjádření tvořící se vlády by tak nic nemělo bránit tomu, aby byl Skopeček zvolený. Prodlužování zvolení místopředsedů by navíc mohlo v konečném důsledku dopadnout na ty, kteří už zvoleni byli – Nachera a Bartáka, již budou kvůli absenci kolegů čelit pravděpodobně vyššímu vytížení.