Článek
Hnědého bezpečnostního tlačítka u vstupních dveří si nově mohou všimnout studenti, kteří přicházejí do učebny na přednášku. Zdánlivý „vypínač“ umí okamžitě uzamknout dveře a znemožnit přístup do místnosti.
Tímto krokem se nejen Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity snaží od nového semestru přispět k větší bezpečnosti v případě potenciálního útoku. „V současné době jsou takto vybaveny téměř všechny fakulty. Na filozofické bude hotovo v tomto týdnu. Univerzitní bohunický kampus bude s ohledem na jeho rozsáhlost zabezpečen asi do měsíce,“ říká univerzitní bezpečnostní manažer Pavel Bojanovský.
Bezpečnostní tlačítko, které deaktivuje čtečku ISIC karty a uzamkne učebnu příchozím, je další reakcí na střelbu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v prosinci roku 2023, při které zemřelo 14 lidí a 25 utrpělo zranění. „Tragická událost všem ukázala, jak zranitelný může být měkký cíl, i když nebyla jediným útokem svého druhu v Česku. Pro Masarykovu univerzitu je bezpečnost jejích studentů a zaměstnanců jednou z priorit,“ dodává Bojanovský, který koordinuje bezpečnost na univerzitě od loňského dubna.
Všechny učebny na fakultě sociálních studií jsou opatřeny bezpečnostním tlačítkem k uzavření dveří.
Hnědého vypínače si všimla i studentka Pavlína Benešová. Na své škole se cítí bezpečně. „Na druhou stranu si ale uvědomuji, že univerzitní areál nelze úplně uzavřít, zvlášť pokud by byl útočníkem někdo ze studentů,“ dodává studentka historie.
Bezpečnost školy řeší napříč republikou
Postupné rozšiřování bezpečnostních opatření se netýká pouze Brna, přistupuje k nim i Západočeská univerzita v Plzni. Většina budov školy je přístupná pouze s univerzitní JIS kartou. „V budovách, kde momentálně sídlí čtyři fakulty, máme vstup přes turnikety, v dalším objektu je teď přidáváme. Jinde řešíme hlídání vstupů přes vrátnice. V kampusu máme také kamerový systém a detektory zvukových událostí, které jsou napojené na městský kamerový systém,“ říká mluvčí univerzity Andrea Čandová.
Bezpečnostní turnikety na Západočeské univerzitě v Plzni.
Přístupová čtecí zařízení zavedou i na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava. „V nových objektech jsou tato opatření implementována standardně. Na starších objektech jsou zařízení zaváděna postupně po etapách,“ říká mluvčí Jana Dronská. „Byl jsem zatím na jedné budově, kde turnikety vyžadovaly ISIC. Ale už jsem také viděl, jak je studenti přeskakují či podlézají,“ popisuje student fyziky Michal Hrbáček. Sám říká, že mu bezpečnostní opatření nejsou úplně komfortní a upřednostnil by volnější přístup do budov.
Na zlínské Univerzitě Tomáše Bati jsou už teď velké učebny vybavené elektronickým zámkem, jenž umožňuje rychle a efektivně mechanicky zabezpečit dveře proti vstupu nežádoucí osoby. „Menší učebny a výukové místnosti budou tímto zařízením vybaveny v nejbližší době,“ potvrzuje mluvčí Petra Svěráková.
Systém SMS varování
Šest oslovených vysokých škol má momentálně k dispozici systém varování – ať už pomocí SMS zpráv, či přes Krizový informační a svolávací systém KISS. Ten dle univerzit dokáže zalarmovat studenty i zaměstnance podle připravených scénářů. „Informační systém po studentech žádá aktualizované krizové telefonní číslo. Už jednou mi přišla upozorňující SMS, takže vidím, že systém opravdu funguje,“ říká Pavlína Benešová z Masarykovy univerzity.
„Momentálně připravujeme nový bezpečnostní dispečink, který propojí všechny prvky zabezpečení a umožní rychlou reakci v krizové situaci,“ dodává mluvčí Čandová ze Západočeské univerzity.
Na zvýšení bezpečnosti budov se po tragické události zaměřila i Univerzita Karlova. Fakulta sociálních věd, pod kterou spadá jak moderní objekt v pražských Jinonicích, tak historické budovy v centru města, jako první zavedla „safe havens“ – místnosti, kde lze v případě ohrožení přečkat i několik hodin. Vzniknout mají i na dalších fakultách. „V těchto prostorách budou emergency kity s lékárničkou, hasicím přístrojem, vodou, hroznovým cukrem i vybavením pro zastavení masivního krvácení,“ upřesňuje mluvčí univerzity Jan Bumba.
Univerzita Karlova spravuje několik desítek budov, a to nejen v Praze, Plzni či Hradci Králové. Objekty jsou různého stáří, některé dokonce pod památkovou ochranou. „Pevné bezpečnostní prvky proto vždy univerzita přizpůsobuje konkrétním podmínkám přímo v objektu,“ dodává Bumba.
Cvičení a spolupráce s policií
Samozřejmostí se po střelbě na filozofické fakultě pro univerzity stala výraznější spolupráce s bezpečnostními složkami. „Pro nás policisty je důležitá dobrá orientace v objektech a areálech, takže nám pomohou takzvané zásahové karty budov. To nám umožní zrychlit naši činnost a eliminovat rizika,“ řekl už v minulosti ředitel jihomoravské policie Leoš Tržil.
Příkladem je Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, která u vybraných budov postupně zavádí systém generálního klíče a generálních přístupových karet. „Tento krok má usnadnit zásah Policie ČR, která tak může v případě potřeby provést rychlou kontrolu všech místností, kde každá minuta může být rozhodující,“ dodává mluvčí Dronská.
Princip Uteč – Schovej se – Bojuj si mohli vyzkoušet i studenti Vysokého učení technického v Brně při cvičném útoku.
Velmi cennou zkušenost z krizového cvičení, tedy simulovaného útoku střelce, už má za sebou Západočeská univerzita v Plzni. Princip tří základních pouček Uteč – Schovej se – Bojuj si v praktické rovině zkouší také Univerzita Karlova. S vedením pražských fakult tak cvičí chod krizového štábu. Za tímto účelem se chystá nové online školení i pro studenty Masarykovy univerzity.
Kultura bezpečí a vzdělávání
Právě na vzdělávání studentů i zaměstnanců, například formou školení, se univerzity rovněž zaměřily. „Chceme, aby lidé byli připraveni v krizových situacích správně reagovat, a to nejen v prostředí univerzity, ale i v osobním životě,“ říká mluvčí Univerzity Karlovy.
Na obdobný přístup sází také Univerzita Tomáše Bati (UTB) ve Zlíně. „Mezi důležitá opatření patří i vzdělávání a kultivace bezpečnostní kultury,“ vysvětluje manažer fyzické bezpečnosti UTB Lukáš Kotek.
I Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava se zaměřuje především na zaměstnance, kteří mají být v případě krizové situace schopni poskytnout studentům potřebnou pomoc, podporu a profesionální vedení.
Pozice manažerů bezpečnosti na jednotlivých fakultách i centrálního koordinátora poté vznikly na Vysokém učení technickém v Brně (VUT). „Koordinátor bezpečnosti i manažeři mají plnou podporu vedení univerzity. Pro studenty i zaměstnance jsou nastaveny funkční komunikační kanály, kudy je možné nahlásit obavy, incidenty i vlastní pocity,“ říká mluvčí VUT Kamila Šmídková.
Další plány univerzit
Vesměs všechny oslovené univerzity potvrzují, že bezpečností opatření chtějí rozšiřovat i do budoucna. Univerzita Karlova připravuje operační centrum, kam by se scházely informace z celé školy. Západočeská univerzita v Plzni plánuje dál rozšiřovat elektronické zámky v nově zrekonstruovaných prostorách největší budovy v kampusu v Plzni na Borech.
Ve Zlíně se stále dotváří rozšíření elektronického systému kontroly vstupu. „Pro učebny, kde se dosud nenachází, je nastaven systém vydávání fyzických klíčů oprávněným osobám a postupně se realizuje projekt rozšíření elektronického systému,“ potvrzuje mluvčí Univerzity Tomáše Bati Petra Svěráková.
„Odborný tým v současnosti připravuje podklady pro vybudování centrálního dispečinku, ze kterého bude možné koordinovaně ovládat všechny bezpečnostní technologie a zabezpečovací systémy v učebnách i dalších objektech našeho kampusu,“ dodává za Vysokou školu báňskou – Technickou univerzitu Ostrava mluvčí Jana Dronská.
Masarykova univerzita v Brně je ve fázi projektové dokumentace zamýšleného rozhlasu. Konkrétní opatření však nechce zmiňovat. „Bezpečnost je oblast, kterou je třeba neustále rozvíjet, doplňovat a vyhodnocovat,“ uzavírá Bojanovský.
