Článek
Po více než měsíci dopravních komplikací si brněnští řidiči budou moci oddechnout. Pisárecký tunel a tunel Hlinky, jejichž uzavření v polovině října ochromilo dopravu ve městě, se mají znovu otevřít 20. listopadu. Nové vedení Brna už přitom řeší, jak podobným situacím do budoucna předcházet.
Včasné přenastavení semaforů, dočasné vyhrazené pruhy pro autobusy nebo lepší informování řidičů. To jsou některá opatření, která navrhuje nový brněnský radní pro dopravu Adam Zemek. Podle něj se části říjnových komplikací dalo předejít.
„Bohužel některá opatření, která měla zmírnit dopad uzavírky tunelu, byla přijata až dodatečně. Je škoda, že ta opatření nebyla přijata hned,“ říká Zemek.
Oba tunely jsou od 12. října uzavřeny kvůli modernizaci technologického vybavení. Podle Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) jsou jejich systémy propojené, a proto nebylo možné ponechat jeden z nich v provozu. Kritiku mezi řidiči vyvolal mimo jiné souběh uzavírky s dalšími opravami ve městě.
Pětkrát více kolon v obytných ulicích
Jak výrazně se uzavření tunelů promítlo do dopravy v Brně, nyní ukazuje analýza Magdalény Ondruškové, doktorandky Fakulty informačních technologií Vysokého učení technického v Brně (VUT).
V okruhu tří kilometrů od tunelů vznikalo během uzavírky přibližně o třetinu více kolon než v běžném zářijovém týdnu. Prodloužila se také odpolední dopravní špička. Ještě v šest hodin večer bylo kolon téměř dvakrát více než obvykle.
Dopravní komplikace se netýkaly jen hlavních silničních tahů. Zatímco na oficiální objízdné trase vznikalo dvaapůlkrát až třikrát více kolon než běžně, v místních ulicích v Pisárkách a Bohunicích byl nárůst až pětinásobný.
„Řidiči si tedy kromě oficiální objížďky hledali vlastní zkratky, často přes obytné ulice. Ani po měsíci se to nezměnilo,“ popisuje Ondrušková.
Při plánování dalších uzavírek by se podle ní mělo počítat i s neoficiálními trasami, které si řidiči sami zvolí, a připravovat opatření také pro ně. Pomoci by mohlo i průběžné sledování dopravních dat a přizpůsobování řízení dopravy dané situaci.
Na problém s využíváním neoficiálních objízdných tras upozorňuje i mluvčí ŘSD Lucie Trubelíková. Podle ní v tomto ohledu sehrály roli také navigační aplikace.
„Z našich zkušeností vyplývá, že zejména v prvních dnech uzavírky některé z nich naváděly řidiče mimo oficiálně stanovené objízdné trasy, a to i do míst, kde následně docházelo k výraznějším zdržením,“ uvádí Trubelíková.
Případná pochybení při plánování říjnové uzavírky však podle Ondruškové nelze z přístupných dat posoudit. Ta navíc zachycují vznik kolon, nikoliv jejich trvání nebo počet projíždějících aut.
„Uzavření tak důležité části velkého městského okruhu se bez komplikací neobejde,“ upozorňuje doktorandka.
Hlavní problém je v komunikaci
Rozsah dopravních komplikací podle ŘSD odpovídal očekáváním. Ředitelství zároveň tvrdí, že přípravu uzavírek nepodcenilo.
„Dopravní dopady, související opatření i možnosti minimalizace délky uzavírek jsme s dostatečným předstihem projednávali a připravovali ve spolupráci s vedením města Brna, Jihomoravského kraje, Policií ČR, dopravním podnikem a dalšími dotčenými subjekty,“ uvedla Trubelíková.
Právě v komunikaci přitom vidí Zemek největší nedostatek, a to jak mezi jednotlivými institucemi, tak směrem k veřejnosti.
„Ani já jsem nevěděl, že Pisárecké tunely budou zavřené. A to si myslím, že se o dopravu v Brně zajímám dlouhodobě,“ tvrdí Zemek.
Zefektivnění koordinace uzavírek má patřit mezi priority nového vedení města. Zemek se podle svých slov už zúčastnil prvního koordinačního jednání se zástupci městských společností a dotčených státních organizací.
Přestože město plánované uzavírky zveřejňuje v digitální mapě na portálu GIS Brno, podle radního nelze očekávat, že si lidé budou informace sami aktivně vyhledávat. Do budoucna by proto chtěl více využívat sociální sítě, v případě rozsáhlejších uzavírek například i letákové kampaně v dotčených oblastech.
Zda nové vedení přistoupí také k personálním změnám v oblasti koordinace uzavírek, zatím Zemek nekonkretizoval. Nejprve se chce podrobně seznámit s fungováním celého procesu.
Kolapsům se úplně zabránit nedá
Důležitost včasného informování veřejnosti zdůrazňuje také dopravní odborník z VUT Michal Radimský. Pokud lidé o uzavírkách vědí s předstihem, mohou místo auta zvolit hromadnou dopravu nebo se vydat na cestu mimo dopravní špičku.
Důležité je podle něj také správné načasování oprav, ideálně na letní prázdniny, kdy je ve městech méně aut. Úplně se vyhnout podobným dopravním kolapsům ale podle odborníka není možné.
Radimský se zároveň zastává lidí, kteří mají koordinaci uzavírek na starosti. Upozorňuje, že do oprav komunikací ve městě je zapojena řada různých investorů, kteří mají vlastní rozpočty, vysoutěžené stavby a smlouvy se zhotoviteli. Najít ideální termín pro každou z oprav proto není jednoduché.
„Asi by se těžko hledal někdo v týmu lidí, kteří nad těmi uzavírkami sedí a koordinaci dělají, kdo by to ze zlé vůle nebo zlomyslnosti chtěl lidem ztížit,“ míní Radimský.
S plánováním uzavírek by v budoucnu mohly pomoci i nové technologie. Právě Ondrušková v rámci své dizertační práce vyvíjí aplikaci Analyticity, která umožňuje průběžně sledovat dopravní situaci a do budoucna by měla pomoci předvídat dopady uzavírek.
Radimský v podobných nástrojích vidí potenciál. Jejich největším úskalím je podle něj však schopnost předvídat chování samotných řidičů. Zatímco někteří hledají alternativní trasy, jiní přesednou do hromadné dopravy nebo zůstanou pracovat z domova.
„Univerzální software podle mě nemůže existovat. Musí být opravdu šitý na konkrétní město a musí se učit z průběžných dat,“ vysvětluje odborník.
V budoucnu by podle něj podobné systémy mohly například automaticky upravovat nastavení semaforů na křižovatkách v závislosti na aktuální dopravní situaci.
Aplikace Ondruškové je zatím výzkumným prototypem. Formální spolupráci s městem Brnem ani ŘSD doktorandka dosud nenavázala.
Další rozsáhlá oprava čeká Brno v příštím roce, kdy se ŘSD chystá rekonstruovat Královopolský tunel. Na rozdíl od současné uzavírky ale jeho technologie umožňují provádět práce po polovinách. Stejný postup bude podle ŘSD po dokončení právě probíhající modernizace možný i v Pisáreckém tunelu.














