Článek
Onemocnění chřipkou se v Česku obvykle rozjíždí na začátku prosince, nejhorší situace je v průběhu ledna a února, kdy často přechází do chřipkové epidemie. Jenže letos je situace jiná, jak upozorňuje Státní zdravotní ústav. Už nyní registruje záchyty viru chřipky, ačkoliv stále spíše sporadicky. I tak je to ale pro toto období neobvyklé.
„Už čtyři nebo pět týdnů po sobě se v Česku vyskytuje chřipka ve větší míře a konzistentněji. Stále jde o jednotlivé záchyty, ale takto nahloučené množství jednotlivých případů už v září nebývá zvykem,“ říká Jan Kynčl, který ve Státním zdravotním ústavu vede oddělení epidemiologie infekčních nemocí. Dodává, že chřipka se letos „probudila ze spánku o něco dříve“.
Důvod rychlejšího nástupu chřipky nelze s jistotou určit. Faktorů bude nejspíše více. Epidemiolog Roman Prymula vysvětluje, že na vině může být i klimatická situace posledních měsíců, zejména září, které se jevilo jako teplotně chladnější.
„Viry se přirozeně více šíří v uzavřeném prostředí. Pravděpodobnost přenosu se tedy s poklesem venkovních teplot a uchylování lidí do vnitřních prostor zvyšuje. Se současnými čísly to může mít souvislost, ale ne vždy na tom situace závisí,“ uvádí Prymula.
O něco méně bylo v průběhu letošního září i slunečního svitu, který podle Kynčla hraje také roli. Ovlivňuje, jak dlouho zůstane virus aktivní. UV záření má totiž schopnost sterilizace.
Naopak žádný vliv by už neměla mít covidová epidemie, kvůli které před lety Česko přijímalo přísná protiepidemická opatření. Následující dva roky bylo případů chřipky více, což bylo způsobeno tím, že se lidé díky opatřením s viry chřipky tolik nepotkávali. Tělo si na ně tak odvyklo. „Imunitní systém ve společnosti se opět adaptoval na to, abychom se s chřipkovými viry poprali. Nemyslím si tedy, že to s dosavadními čísly o chřipce nějak souvisí,“ říká Prymula.
Nejisté odhady na zimu
Co předčasné propuknutí chřipky znamená pro zimní měsíce, nelze podle odborníků nyní říct. Podle Státního zdravotního ústavu ale v letošní sezóně hrozí časnější nástup epidemické vlny chřipky. Ta by tak mohla propuknout i v průběhu Vánoc. S jistotou to ale nyní určitě nelze.
„Vývoj se u chřipky dá odhadovat jen zhruba dva až tři týdny dopředu. Nemůžeme teď říct, jak to bude vypadat za dva až tři měsíce,“ vysvětluje Kynčl. Chřipková epidemie podle něj v Česku trvá většinou mezi šesti až osmi týdny.
Závaznější průběh by ale onemocnění chřipky letos mít nemělo. Prymula předpokládá, že bude cirkulovat virus, který je podobný tomu v minulosti. Na tomto předpokladu je založena i letošní vakcína proti chřipce. „Je důležité očkování ideálně každý rok obnovovat, protože dochází ke změně antigenních prvků virů, kterým se vakcína snaží přizpůsobit. Měla by být schopna chránit zhruba ze 70 procent,“ dodává Prymula.
Předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek popisuje, že letošní vakcína je třísložková. Obsahuje tedy o jednu složku méně než dříve, protože kmen viru čtvrté složky už několik let necirkuluje. „Jako pozitivum pro společnost vidím to, že vakcíny obsahují opravdu jen to nejpodstatnější,“ říká Chlíbek.
Nízká proočkovanost
Apel na očkování je podle odborníků stejný jako každý rok, letos ale doporučují očkování podstoupit co nejdříve. „Mnozí rozhodnutí odkládají až ‚na někdy‘, z hlediska signálů, které teď máme, bych to ale příliš neodkládal,“ varuje Kynčl. Ochrana po očkování začne působit po zhruba 10 až 14 dnech. Výzva očkovat míří především na seniory, pro které je vakcína plně hrazená, či na chronicky nemocné.
Prymula upozorňuje, že zatímco v zemích západní Evropy proočkovanost obyvatel proti chřipce dosahuje 70 až 80 procent, v Česku se pohybuje jen mezi 25 a 30 procenty. Pomoci tomu, aby lidé chřipku méně bagatelizovali, by podle něj mohla lepší kampaň ze strany státu. Každoročně chřipkou v Česku onemocní přes milion lidí, v souvislosti s onemocněním každý rok zemře okolo 1500 lidí.
Vedle očkování je v případě chřipky nejlepší prevencí důkladné mytí rukou před jídlem, častější větrání v uzavřených prostorách a posilování obecné imunity pestrou stravou a pohybem. Pokud člověk na sobě zaznamená příznaky, měl by zůstat doma. Jestliže má povinnost přesto vyrazit mezi lidi, měl by kvůli jejich ochraně před nakažením použít roušku.
