Článek
Nekrolog si také můžete poslechnout v audioverzi.
Polárník Miroslav Jakeš zemřel na norském souostroví Špicberky, uvedl server iDnes. Pětasedmdesátiletý muž byl nalezen mrtvý v trhlině na ledovci Skilfonna v národním parku Sør-Spitsbergen.
Čech se ze sólo výpravy naposledy ohlásil 2. dubna, samostatnými cestami do polárních oblastí byl proslulý. V pondělí pak úřad tamního guvernéra obdržel oznámení, že muž je pohřešován. Ještě v pondělí záchranáři do pátrání nasadili helikoptéru. Záchranná operace skončila ve středu, kdy úřady dospěly k závěru, že Čech je pravděpodobně mrtvý.
Cestovatel a horolezec Miroslav Jakeš byl jedním z nejznámějších českých polárníků. Cestování bylo pro muže, který se narodil 29. března 1951, vášní. V arktických pustinách, které miloval ze všeho nejvíce, sice podstupoval nebezpečí, snažil se ale být vždy připravený a zbytečně neriskoval.
První polární výpravu zaplatily vysavače
Rodák z Havlíčkova Brodu byl vzděláním strojní inženýr, vystudoval ČVUT. Vystřídal několik zaměstnání, většinou takových, kde ho pouštěli na jeho výpravy. Byl dělníkem u vrtných souprav, úředníkem v Kovohutích a ČSA, prodavačem vysavačů Lux, s nimiž pronikl až na severní pól. Pracoval na stavbě, také jako noční hlídač a jako turistický průvodce jezdil i do Afriky.
Ke své životní lásce se Jakeš dostal náhodou přes přítele, polárníka a dobrodruha Jaroslava Pavlíčka. S ním začal jezdit po horách, na Pamír, Kavkaz, do Alp, do Himálaje. Spolu na hoře Čo Oju zdolali v roce 1982 československý zimní výškový rekord (6500 metrů).
V roce 1984 s Pavlíčkem a Vladimírem Weignerem jako první z Československa přešli Grónsko z východu na západ. Pavlíček ho přivedl i do Antarktidy, kde na ostrově Nelson v roce 1989 zakládali polární stanici.
S polárními výpravami začal v roce 1992, o rok později již došel v rámci expedice Malachov-Weber North Pole Light jako první Čech na severní pól, stanul na něm 10. května v 15:25. Expedice se vydala do Arktidy z ostrova Severní země, odkud odletěla speciálem směrem k severnímu pólu. Letecká trasa skončila na 89. stupni severní šířky. Odtud postupovali polárníci pěšky, přičemž ušli asi 112 kilometrů vzdušnou čarou.
Miroslav Jakeš byl častým hostem rozhovorů a televizních debat. Na snímku je v pořadu Všechnopárty Karla Šípa v roce 2008.
Jako jeden z hlavních problémů první výpravy popsal sehnání potřebné částky. Průvodci mu sice cenu výpravy snížili na 5000 korun z původních 12 tisíc, ani tuto částku však neměl. „Někdo mi pak poradil, ať se obrátím na firmu Lux. Od nich jsem dostal celý obnos na ruku. Musel jsem se ale zavázat, že budu jejich vysavače prodávat po domech. Tak jsem zvonil na lidi a předváděl a prodával vysavače,“ popsal v rozhovoru pro server iDnes.
Devatenáctkrát na pólu
„Neměl jsem vůbec obavy. Měli jsme jako průvodce zkušené polárníky, Kanaďana Richarda Webera a Rusa Michaila Malachova. Oni byli prvními na světě, kteří došli pěšky z Kanady na severní pól a zpátky bez podpory. Veškeré vybavení si táhli sami. Lepší průvodce jsme ani nemohli mít. Pro mě to byli bozi. Vzhlížel jsem k nim a všechno, co řekli, jsem vykonal,“ popsal Jakeš svou první výpravu.
Na severní pól se tehdy nevypravil naposledy, došel na něj celkem devatenáctkrát. Dvacátou výpravu plánoval v roce 2023, expedici tehdy znemožnily okolnosti, mezi nimi například válka na Ukrajině.
Jakeš zdolal také řadu vrcholů. V roce 1986 jako první Čech vystoupil v zimě sólově na nejvyšší horu Jižní Ameriky – Aconcaguu. Při sestupu málem zahynul, omrzl a přišel o prsty na nohou. Na hoře byl celkem devětkrát. Šplhal také na vrcholy v Himálaji, na Kavkaze či v rovníkové Africe. Proslul tím, že na výpravy vyrážel většinou sám nebo v malých skupinách.
Některé z výprav Miroslava Jakeše:
1982 – vytvoření československého zimního výškového rekordu na svazích himálajské hory Čo Oju
1984 – první československý přechod Grónska ve tříčlenné skupině bez jakékoliv cizí pomoci a spojení
1986 – první československý sólový zimní výstup na nejvyšší horu Ameriky – Aconcaguu (celkem byl na vrcholu devětkrát)
1988 – sólový výstup na Pik Lenina (7134 metrů) v pohoří Pamír
1989 – účast na založení československé polární stanice v Antarktidě na ostrově Nelson
Legendární a světově unikátní byl v roce 1996 také jeho utajený přechod Grónska bez jakéhokoliv spojení. Právě tuto výpravu považoval za svůj největší výkon.
Českému rozhlasu popsal, že jeho splněným snem bylo dokončit projekt Tři póly a sedm vrcholů, tedy výstup na sedm nejvyšších hor všech kontinentů a dosažení obou zemských pólů. Chybělo vyšplhat na Mount Everest, který považoval za pomyslný třetí pól, zdolat nejvyšší horu Antarktidy, Vinson Massif, a dojít na jižní pól.
Mezi Jakešova oblíbená místa patřily také Špicberky, na které se vypravil asi padesátkrát. Pravidelně se vracel do Grónska, které navštívil více než třicetkrát, či na Island. Cestoval na Baffinův ostrov či Aljašku, působil na Sibiři, na Kamčatce nebo Kolském poloostrově.
V roce 2013 nesl Jakeš na severní pól plyšovou myš Kabir. Plyšák pól „dobyl“ v den 20. výročí první Jakešovy výpravy.
V posledních letech se specializoval jako průvodce, především ve spolupráci s ruskými polárníky ze základny Barneo. Na severní pól dovedl výpravy z různých zemí světa, například ze Spojených arabských emirátů. Opakovaně popisoval nebezpečí polárních výprav, vydával se na ně s puškou, kolem stanu si dělal ohrádku s petardami.
Jakeš opakovaně upozorňoval také na dopady globálního oteplování na polární krajiny. „Ledovce tam tají před očima. Mapy už neplatí,“ popsal Českému rozhlasu. Při svých výpravách se dostal do řady krizových situací. Například moderátora České televize Stanislava Bartůška tahal z ledové vody poté, co se po něm propadla kra. Z Antarktidy ho jednou odvážela helikoptéra poté, co si zranil nohu.
Z Jakešových výprav vznikla řada filmů, například dokument Návraty do bílé samoty nebo České stopy k severnímu pólu. O svých zážitcích vyprávěl na přednáškách, v rozhlase a v televizi, psal také do časopisů. Byl ženatý a měl dvě děti.
