Důchodu v hotovosti se vzdaly desítky tisíc seniorů. Kvůli zvýšení poplatku

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Poplatek za výplatu důchodů v hotovosti se druhý měsíc roku zvýšil z 35 korun na 78 korun. První čísla, která si Seznam Zprávy vyžádaly od České správy sociálního zabezpečení, ukazují, že na to důchodci zareagovali.

Konkrétně: v listopadu 2024 Česká správa sociálního zabezpečení evidovala výplatu v hotovosti u 524 238 důchodů. V lednu pak u 517 743 důchodů. Úbytek tedy činí 6495 důchodů vyplácených hotovosti.

V únoru, tedy s datem zvýšeného poplatku, ubylo dalších přes 10 tisíc hotovostních důchodů, v březnu pak přišel výraznější propad o téměř 17 tisíc důchodů a v dubnu další propad o 13 tisíc důchodů.

„Počet důchodců, kteří si nechávají vyplácet své důchody v hotovosti, neustále klesá,“ potvrzuje trend mluvčí České správy sociálního zabezpečení Jitka Drmolová.

Podle posledních dat ČSSZ pobíralo celkově důchody v Česku v prvním čtvrtletí letošního roku 2 351 736 lidí.

Celkově se počet hotovostních důchodů od ledna do dubna propadl o téměř osm procent. Jenomže poplatek za výplatu v hotovosti dělí příjemce důchodu na dva tábory.

„Je třeba vědět, že platba za důchody v hotovosti, se týká pouze těch důchodů, které byly přiznány po roce 2010. Z našeho hlediska se to tedy netýká těch úplně nejstarších, kteří se digitalizace opravdu bojí,“ poznamenává Lenka Desatová, předsedkyně Rady seniorů ČR.

Zjednodušeně lze uvést, že za seniory, kterým je 80 a více let, poplatek 78 korun hradí Česká správa sociálního zabezpečení. Mladší osoby si jej pak hradí sami.

Redakce si vyžádala rozšířená data i o to, za kolik důchodců ČSSZ hradí poplatky a kolik lidí si je musí hradit z vlastní kapsy. Ukazuje se, že ze zhruba půl milionu důchodů vyplácených v hotovosti tvoří větší podíl právě osoby, za které poplatky hradí správa.

Zároveň se ovšem reálně u lidí, kteří 78 korun platí ze svého, počet důchodů vyplácených v hotovosti snižuje rychlejším tempem – jen za první měsíce letošního roku podíl klesl o devět procent.

Přestože narůst poplatku z 35 na 78 korun v úvodu letošního roku veřejnost vnímala kriticky, žádné konkrétní problémy redakcí oslovené organizace nezaznamenaly.

Podle Lenky Desatové senioři přijali argument, že cena poplatku se odvíjí od ceny poštovní poukázky.

„Jediné, na co apelujeme, je, aby si lidé nenechávali důchody posílat na účet partnera,“ zdůrazňuje Desatová.

Právě to přitom Česká správa sociálního zabezpečení v tiskové zprávě navrhovala jako jednu z možností, jak se vyhnout zvýšenému poplatku.

„U této věkové skupiny je samozřejmě jenom otázka času, kdy druhý odejde, a v ten moment je účet zablokován do konce dědického řízení. A to může trvat i několik let. A než vyřídíte, aby vám důchod chodil na jiný účet, tak to zhruba dva měsíce taky trvá,“ popisuje Desatová. A dodává, že už Rada seniorů řešila s tím spojené potíže.

„Nedostali se pak ani k tomu, co měli naspořeno ani ke svému vlastnímu důchodu. A měli obrovské problémy vůbec z čeho žít,“ konstatuje.

Jan Vobořil, výkonný ředitel a advokát organizace Iuridicum Remedium, která se zaměřuje na prosazovaní digitální svobody, už v lednu popisoval, že z jeho pohledu by stát mohl unést náklady spojené s výplatou v hotovosti a nemusel je propisovat části důchodců.

„Upřímně, lidé, kteří si důchody na poště vybírají, k tomu myslím mají docela dobré důvody. Jsou to lidé, kteří opravdu v online světě nefungují, nebo jsou to lidé, kteří účet mít nemohou, protože mají exekuce. A stát není schopen zajistit, aby se důchody vyplácely efektivně na účty, které nebudou obstavované exekutory,“ zmiňoval v lednu.

Aktuálně se domnívá, že právě donucování některých seniorů k využívání bankovních služeb a digitálních technologií představuje živnou půdu pro různé kyberpodvodníky.

„Myslím si, že vlna podvodů s účty a finančními službami trochu souvisí s tím, že jsou do účtů tlačení lidé, kteří tomu nerozumí,“ tvrdí ředitel Iuriducum Remedium.