Článek
Okresní soud v Mostě vyhověl žádosti doživotně odsouzeného Zdeňka Vocáska, který byl potrestán za dvě vraždy. Je nejdéle vězněným Čechem, za mřížemi strávil 38 let a pět měsíců. Za zločiny měl být původně popraven. Václav Havel po svém zvolení československým prezidentem ale trest smrti zrušil, Vocásek proto dostal doživotí.
Nyní čtyřiašedesátiletý Zdeněk Vocásek, který se později přejmenoval na Navrátila, byl již před vraždami čtyřikrát soudně trestán. Jako mladistvý úmyslně poškodil autobus, přepadl ženu a odcizil jí kabelku. Jinou ženu zase napadl kvůli tomu, že šlápla jeho psovi na packu.
O první vraždu se Zdeněk Vocásek pokusil v roce 1984, když zaútočil na svého známého, který bydlel o patro nad ním. Spícího muže v jeho bytě udeřil Vocásek čtyřikrát do hlavy, muž následně ztratil vědomí. Napadený si útok nepamatoval a myslel si, že spadl. Na jeho násilný čin se proto zprvu nepřišlo.
Poprvé Vocásek zabíjel na začátku roku 1987. Jeho obětí se stal nevidomý bývalý vekslák Quido Frank, známý jako Žabák. Vocáska s jeho psem prý pozval k sobě domů po tahu v hospodě. Vocásek tvrdil, že Frank k němu začal být podezřívavý a obviňoval ho, že jej sleduje.
V bytě našel Vocásek kladivo a Franka s ním několikrát praštil. Když se kladivo údery rozbilo, začal ho bít půllitrem. Nakonec ho bodal i šroubovákem, který mu nakonec zapíchl do oka. Vocásek si pak v kbelíku vypral zakrvácenou košili, posbíral střepy, aby si pes neporanil packy, a v bytě přespal na nafukovací matraci.
Druhé vraždy se Vocásek dopustil jen o tři měsíce později. Na ubytovně v pražských Vysočanech zavraždil Ferdinanda Koudelku, se kterým se dříve seznámil v hospodě.
Koudelka Vocáska pozval na ubytovnu, následně mu prý bránil v odchodu a dokonce ho i napadl. Vocásek tedy vzal nůž a začal muže bodat. Když jej napadený žádal o pomoc, Vocásek mu údajně řekl: „Máš smůlu, umřeš.“ Při poslední ráně se nůž ohnul.
Útočník Koudelkovi sebral hodinky, boty, peněženku a několik dalších osobních věcí. Pozdější pitva ukázala, že muž měl na těle celkem dvanáct bodných ran.
Místo trestu smrti doživotí
Krátce po druhé vraždě v dubnu 1987 Vocáska zadrželi. Tehdy mu bylo 26 let. Všimla si jej jedna z hlídek Veřejné bezpečnosti, které byly v ulicích kvůli blížící se návštěvě sovětského lídra Michaila Gorbačova. Vocáska přistihla, jak se snaží zbavit dvou kufříků a igelitové tašky.
O zavazadlech Vocásek tvrdil, že nejsou jeho a jen se do nich díval. V tašce byl nalezen ohnutý, zakrvácený nůž a osobní majetek a doklady zavražděného Koudelky. Protože bylo od krve i jeho oblečení a měl již záznamy v trestním rejstříku, Vocáska zadrželi.
Ještě tentýž den se ke Koudelkově vraždě přiznal. Později se doznal také k zabití Quida Franka, jehož vraždu s Koudelkovou policie vůbec nespojovala. K pokusu o zabití Hlaváčka se Vocásek doznal písemně po vyřešení Frankova případu.
Pravomocný rozsudek si za své činy Vocásek vyslechl v září 1988. Kvůli brutalitě vražd dostal trest smrti. Ještě před vynesením rozsudku žádal Vocásek prezidenta Gustava Husáka o milost. Neúspěšně.
O výkonu popravy rozhodl soud 27. prosince 1989. Pouhé dva dny po rozhodnutí byl prezidentem zvolen Václav Havel, který výkon trestu smrti pozastavil. Vocáskův trest se tak nakonec změnil na doživotí. Stal se tak vůbec prvním člověkem v Československu, který doživotní trest dostal.
Podle znalců již není nebezpečný
O podmínečné propuštění mohl Vocásek poprvé požádat po dvaceti letech trestu. Soud mu však nevyhověl, jeho žádost pak odmítl ještě několikrát. Ve vězení strávil Vocásek 38 let a pět měsíců.
Soudní znalci z oboru psychologie a psychiatrie tehdy tvrdili, že Vocásek trpí polymorfní psychopatií. Muž podle nich útočil vždy v podstatě bezdůvodně, jednou navíc na nevidomého člověka. Neúcta k lidskému životu mohla podle nich být způsobena i jeho nízkým IQ. Při výsleších mu naměřili hodnotu 77.
Tento týden znalec u soudu uvedl, že Vocásek už není pro společnost nebezpečný. Po dobu trestu na sobě Navrátil pracoval, je praktikujícím katolíkem a zapojil se do resocializačních programů, které mu vězeňská služba nabízela, uvedl znalec. Vocáskova osobnost se podle něj změnila a agresivní rysy u něj už nejsou.
Státní zástupkyně Dagmar Bušovská s jeho propuštěním nesouhlasila. Podle ní má odsouzený stále vlastnosti, které zvyšují pravděpodobnost páchání trestné činnosti. Navíc tvrdí, že nelze odhlédnout od toho, s jakou brutalitou zabíjel. Existuje podle ní obava, že by mohl ohrozit společnost obdobným jednáním. Proti rozhodnutí soudu se hodlá odvolat.
