Článek
Od léta zajíždí na sídliště Mojžíř speciální autobusová linka 57. Nastupuje se pouze předními dveřmi a na palubě je vždy přítomný strážník a asistent dopravy. Dříve totiž docházelo k napadání řidičů.
Výlukový jízdní řád a linka 57, která pendluje mezi čtyřmi zastávkami. Trasa není dlouhá ani dva kilometry.
Naprostá většina cestujících vystupuje ve stanici Mojžíř, sídliště. Kousek od sebe jsou zde v provozu hned dva obchody s potravinami. Někteří si stěžují, že je spoj 57 ve špičkách přeplněný.
I když je sídliště Mojžíř v posledních týdnech mediálně vykresleno jako divoké a nebezpečné místo, v obou potravinách reportéři narazili za pokladnou na drobné mladé dívky. V potravinách především trvají na tom, aby s sebou zákazníci nebrali psy.
Pohled na sídliště Mojžíř od cesty, kterou od Neštěmic přijíždí navazující speciální linka. Za sídlištěm jsou vidět kopce, které ještě spadají do Českého středohoří.
Hlavním problémem je podle místních nepořádek. Mluví o tom, že jeden den se odpadky vyvezou a druhý den už jsou popelnice plné.
Na vině je prý to, že se do lokality neustále stěhují noví lidé, kteří následně vyhazují nepotřebné věci – matrace, často ale i bílé spotřebiče.
Seniorka Květa ukazuje na svém telefonu fotografie nepořádku na sídlišti. Mluví ale i o tom, že večer se ozývá hlasitá hudba a z její zahrady mizí broskve, oříšky nebo třešně.
Na první pohled nepůsobí sídliště jako nebezpečné, nepřátelské místo. V ulicích pobíhají děti, které si většinou hrají.
Terénní pracovnice Člověka v tísni Marie Fiľková mluví o tom, že Mojžíř není místem strachu. Sama sem dojíždí už dva roky a prý se nebojí. Ani v zimě a v noci.
Mezi jednotlivými domy jsou velké rozdíly nejen zvenčí, ale i zevnitř, jak potvrdil reportérům zaměstnanec energetické společnosti. Právě obchod s chudobou je hlavním problémem, jak podle terénní pracovnice Člověka v tísni, tak i starostky městské části.
Místní popisují, že problémoví jsou zejména noví nájemníci. Terénní pracovnice i starostka upozorňují, že jádrem problému je takzvaný obchod s chudobou, tedy vybírání vysokých nájmů za neodpovídající bydlení od lidí, kteří nemají možnost si vybírat.
Místní skupina mladých rodičů, za kterou mluvil „Péťa“ (stojící vzadu), popisuje, že je štve, jak se události na sídlišti zveličují a jak špatnou image sídliště má.
Poslední dny sem prakticky denně vyrážejí novináři. I to některým obyvatelům vadí.
Stereotypní představě o vyloučené lokalitě se sídliště Mojžíř vymyká. Část domů patří městu nebo družstvu a jsou opravené a čisté. Tomu odpovídá i parkoviště, kde lze najít relativně nové automobily.
Mladík Adam tu bydlí s rodinou několik let. Sice zmiňuje, že se zde lidé často hádají, ale je spokojený.
Přečtěte si reportáž ze sídliště Mojžíř, kde se aktuálně brání pověsti, že jde o první no-go zónu v Česku:
