Souček není první, Rada České televize už dříve odvolala dva další ředitele

Česká televize od svého vzniku v roce 1992 prošla rukama několika generálních ředitelů, kteří výrazně ovlivnili její směřování, programovou nabídku i postavení ve veřejném prostoru. Následující přehled shrnuje klíčové momenty jednotlivých ředitelů, které formovaly Českou televizi.

Prvním generálním ředitelem samostatné České televize se stal Ivo Mathé. Česká národní rada ho nejprve zvolila jako prozatímního ředitele nově vzniklé České televize, následně byl zvolen Radou České televize jako první oficiální generální ředitel. Jeho úkolem bylo stabilizovat instituci po rozpadu Československa a položit základy moderní veřejnoprávní televize. Za jeho vedení vstoupila ČT do Evropské vysílací unie a začala rozvíjet vlastní zpravodajství.

Jakub Puchalský vystudoval žurnalistiku na Univerzitě Karlově a už během studií externě spolupracoval s Československou televizí. Do funkce generálního ředitele nastoupil v roce 1998, jeho působení bylo však krátké. Kritizovali ho nejprve politici a zaměstnanci České televize, následně i Rada ČT. Na zasedání v lednu 2000 sice Puchalský odvolán nebyl, týden na to však sám rezignoval. Odůvodnil to tak, že jedním z hlavních důvodů jeho odchodu byl politický tlak, především od ODS (Občanská demokratická strana). Ta si stěžovala na údajnou nevyváženost diskuzních pořadů.

Dušan Chmelíček se stal generálním ředitelem 1. února 2000, jeho působení ovšem trvalo jen několik měsíců (odvolán byl 21. prosince 2000). Chmelíček během svého mandátu provedl několik změn na vedoucích pozicích ČT. Ladislava Palusku jmenoval finančním ředitelem i přes to, že byl Paluska z téže funkce odvolán Jakubem Puchalským. Krátké období jeho vedení bylo předzvěstí turbulentní etapy, která vyvrcholila krizí v České televizi.

Chmelíčka nahradil Jiří Hodač po tom, co za jeho vedení zastával funkci ředitele zpravodajství ČT. Už Hodačovo zvolení vyvolalo protesty mezi zaměstnanci. Krizový výbor zaměstnanců ČT následně 28. prosince vydal prohlášení 2000 slov v roce 2000, které požadovalo Hodačův odstup. Na jeho pokyny následně začala ochranná služba novinářům bránit v přístupu do budovy zpravodajství na Kavčích horách. Senát 3. ledna 2001 Hodače vyznal k rezignaci a Poslaneckou sněmovnu k odvolání Rady ČT. Hodač byl den na to hospitalizován kvůli celkovému kolapsu a následně 11. ledna z funkce generálního ředitele odstoupil.

Na jeho místo Poslanecká sněmovna dosadila Jiřího Balvína jako prozatímního generálního ředitele ČT. Rada ho poté 15. listopadu zvolila řádným ředitelem, po roce ho však opět odvolala. Důvodem údajně byly manažerské chyby, ale i neprůhledné hospodaření.

Petr Klimeš působil jako prozatímní generální ředitel v období 2002–2003. Celkem dvakrát se hlásil na post generálního ředitele, dvakrát však Rada ČT upřednostnila Jiřího Janečka.

Jiří Janeček byl do vedení ČT jmenován poprvé v roce 2003. Zaměřil se na rozvoj nových kanálů, včetně spuštění kanálu ČT24 a sportovního ČT sport. V roce 2009 byl Radou ČT zvolen do druhého funkčního období. Ze zdravotních důvodů musel však na konci srpna 2011 rezignovat.

Petr Dvořák převzal vedení v roce 2011 a byl generálním ředitelem ČT dvě volená období. Během jeho mandátu dosáhla Česká televize nejvyšší proporční sledovanosti a byly také spuštěny kanály ČT D a ČT art. Dvořák kandidoval i na třetí funkční období, ve druhém kole ho však porazil Jan Souček.

Jan Souček nastoupil do funkce 1. října 2023 a jeho mandát měl skončit 30. září 2029. Jeho působení však poznamenaly konflikty s Radou ČT a obviněními z politických tlaků. V roce 2023 se Souček dostal do konfliktu s moderátorem politických debat ČT Václavem Moravcem, v roce 2024 byl pak kritizován za ukončení vysílání pořadu 168 hodin. Rada České televize udělila Součkovi výtku kvůli nestandardnímu způsobu přiznávání odstupného, zbytečnému znepřístupňování částí smluv a způsobu komunikace s veřejností, který poškozuje dobré jméno instituce. Souček kritiku odmítl. Sám tvrdil, že se stal terčem vydírání ze strany některých členů rady. Ta jej nakonec 6. května odvolala.