Hlavní obsah

Glosa: Z plácnutí po zadku je mezinárodní ostuda. Dobře nám tak

Foto: Profimedia.cz

Spíš než selhání jednotlivce je to bohužel spíš příznak kultury, v níž v Česku žijeme. Ilustrační snímek

Reklama

Češi za sebou bohužel zanechali pachuť nekulturních barbarů, o to horší, že si pití alkoholu a excesy nedokážou odpustit ani účastníci oficiální vládní výpravy.

Článek

Česko má zase jednou pořádnou ostudu za hranicemi. Na vládní misi ministra dopravy Martina Kupky v Jižní Koreji se jeden z vojenských lékařů opil a sexuálně obtěžoval korejskou armádní hygieničku na letišti.

Deník MF Dnes, který se zprávou přišel, incident popsal jako „plácnutí po zadnici“ při měření teploty v rámci covidových opatření. Prostě staré dobré omakání zdravotní sestřičky, které ještě nedávno v českých médiích veřejně vychvaloval sexuolog Radim Uzel.

Ministerstvo obrany se omlouvá horem dolem, lékaře čeká postih, ale diplomatická škoda už byla napáchána. Češi za sebou bohužel zanechali pachuť nekulturních barbarů, o to horší, že si pití alkoholu a excesy nedokážou odpustit ani účastníci oficiální vládní výpravy.

List citoval i expertku Janu Chamrovou, podle které je jihokorejská společnost na podobné incidenty extrémně citlivá. V překladu: na rozdíl od nás tam nežijí v mentálním středověku, v němž se z nějakého toho poplácání nedělá věda.

No jo, tak se trochu opil a neuhlídal se, z toho přece nebudeme dělat drama. Vždyť se jí dohromady nic nestalo. To ho musí hned udávat a rozmazávat to? Měla mu dát facku a bylo by to vyřízené raz dva. Dneska už se sexuální obtěžování dělá ze všeho, kde se to zastaví? Za chvíli aby se člověk bál ženě otevřít dveře.

Pro českou společnost ale může být ve výsledku dobře, že se celý incident „neodbyl“ na místě mezi účastníky a pěkně se rozmázne. Dobře nám tak, ostudu si zasloužíme. Možná bychom se z ní mohli trochu poučit.

Ačkoli totiž armáda označuje celý incident za „selhání jednotlivce“, je to bohužel spíš příznak kultury, v níž v Česku žijeme. Kultury, kde se podobné chování dostatečně ostře neodsuzuje, naopak se často bagatelizuje – a opilost pachatele k tomu všemu vydáváme za polehčující okolnost.

Už jenom promptní způsob, jakým Jihokorejci na obtěžování zareagovali, pro nás může být příkladem. Úřady ženu, která obtěžování nahlásila, braly od první chvíle vážně a začaly to vyšetřovat. Ačkoli šlo „jen“ o jedno plácnutí po zadku. U nás, kde se rozdávají podmínky i za prokázané znásilnění dětí, je to něco nepředstavitelného.

Reklama

Doporučované