Článek
Ministerstvo školství v čele s Robertem Plagou v červenci oznámilo, že chystá reformu inkluze. Novela by měla přinést profesionalizaci a zlepšení systému. Cílem například je, aby asistenti pedagoga byli stabilní součástí škol a aby byli placeni podle počtu žáků ve třídách a potřeb dětí. Návrh by mohl podle úřadu inkluzivní vzdělávání zlevnit.
Záměr však narazil u Motoristů sobě a SPD, kteří v září na vládě vystoupili proti návrhu s tím, že požadují zásadní změny nebo úplné zrušení inkluze. Výhrady vůči chystaným změnám navíc mají i dvě ministryně ze samotného hnutí ANO. Může tato reforma nakonec stát Roberta Plagu post ministra?
Čtenáři v diskuzi pod článkem na toto téma se rozcházejí zejména v hodnocení inkluze. Někteří vyzdvihují, že pomáhá do společnosti zapojovat i hendikepované děti, jiní vidí hlavní problém v pomalejší výuce a brzdění nadaných žáků.
Nejzajímavější příspěvky z diskuze zpracovala redakce Seznam Zpráv do Fóra čtenářů. „Bohužel Plaga je až moc schopný. SPD a Motoristi chtějí zrušit celkem fungující věc kvůli svým kulturním válkám, které vedou,“ soudí například Martin Matějka.
Přečtěte si původní článek:
Janina Volštátová: Já osobně jsem za asistentku ve třídě fakt ráda. Je tam sice kvůli jednomu žákovi, ale pomáhá i ostatním dětem. Ve třídě udělá opravdu hodně práce. Hlídá zapomnětlivé děti, pomáhá jim, když vidí, že jsou bezradné při samostatné práci. Děti ji milují!
Taťána Kopčilová: Zrušit destrukci školství znamená zrušit inkluzi, zrušit pedagogické asistenty, snížit počet vysokoškolských studentů s cílem zvýšit kvalitu vzdělání a zvýšit počet učilišť a možností vyučení s maturitou. Ve speciálních školách by se část nynějších asistentů určitě uplatnila. Ve školství je nadmíru peněz, ale špatně se s nimi hospodaří.
Miroslav Šilhavý: Neměli bychom mluvit o zrušení inkluze, ale o zavádění exkluze, protože to je mnohem přiléhavější pojem. Mám čtyři děti, se spolužáky se speciálními potřebami se potkávají od školky. Dovolím si tvrdit, že učitelé, kteří se své profesi věnují s nasazením, to zvládají bez jakékoliv újmy. Ale vím taky, že jsou i učitelé, kteří to prostě nedávají. Jenže z toho mi vyplývá, že je potřeba víc pracovat s učiteli, a ne zavádět exkluzi, aby měli (znovu) pohodlnější práci. Podobně si někteří učitelé stěžují, že na rozdíl od minulosti musí daleko víc komunikovat s rodiči a řešit s nimi situace, které v minulosti škola řešila autoritativně. Reformujme školství, děti berme takové, jaké jsou! (redakčně kráceno)
- Šárka Bebutová (reaguje): Ne, mýlíte se. Děti se speciálními potřebami musí mít jiný přístup, jiné výukové metody, než jsou ve standardních školách. To je předmětem několikaletého magisterského studia speciální pedagogiky. Pedagogové běžných základních a středních škol toto vzdělání nemají, a proto nelze očekávat, že mohou oni nebo asistenti plně nahradit odborníky ze speciálního školství. Takže systém je nastaven naprosto špatně a žákům se speciálními potřebami se nedostává práce se skutečným odborníkem na speciální školství. (redakčně kráceno)
Drahoslava Křížová: Zásadní problém je v tom, pro které žáky by se měla inkluze uplatňovat. Žáci s tělesným postižením, kteří mohou s pomocí okolí normálně fungovat, skutečně do běžné ZŠ patří. Spolužáci jim mohou pomáhat a naučí se tak chovat k těm, kteří potřebují pomoc. Problémem je ale umístění žáků s výraznými poruchami učení a soustředění do běžné třídy. To pak trpí obě skupiny - ti šťastnější „normální“ jsou ve výuce zdržováni, ti, kteří neměli v životě tolik štěstí, stejně potřebnou péči nedostanou, protože věnovat se oběma skupinám učitel nedokáže.
Petr Špergl: Inkluze je investice, která pomáhá zapojit do společenského systému i hendikepované a odpadá tak možnost, aby byli v budoucnu plně závislí na pomoci od státu. Navíc její zrušení může nastartovat nebezpečný trend, kdy by jednou mohl někdo začít tvrdit, že hendikepovaní nepřinášejí společnosti nic a v souběhu s případným budoucím schválením zákona o eutanázii nechci domýšlet důsledky.
Jaroslav Němec: Byla to jedna z velkých Babišových chyb, jmenovat Plagu. Když se před volbami říkalo, že se zruší inkluze, tak to většina lidí brala, jako že to není jen návrh Motoristů a SPD, ale celé vlády. To jsou ty věci, proč jsou lidé naštvaní, že se toho ze slibů moc nesplnilo. Kdyby dnes Plaga vyletěl, tak je pozdě.
- Jan Pavel (reaguje): Čeho se zrušením inkluze dosáhne? Velká část dětí má lehčí hendikepy, tak zůstanou v běžných školách, ale bez podpory. Děti s těžšími diagnózami by musely zamířit do speciálních škol, ale tyto školy nemají volná místa a je jich málo. Stát by musel masivně investovat miliardy a je to proces na mnoho let. Další problém je nedostatek speciálních pedagogů. Ve speciálních školách nemůže učit běžný učitel; je vyžadováno specializované vzdělání. Paradoxně, zrušení inkluze s cílem „ušetřit“ by státní rozpočet zatížilo výrazně více než současný systém. Pravděpodobně se v tomto volebním období nic nezmění, nejsou na to finance. Nejspíš to odnese Plaga, aby SPD a MOTO byli spokojení.
Vlado Haj: Plaga se ministrem školství vůbec neměl stát. Jeho model inkluzivního vzdělávání je šíleně drahý a výsledkem je nižší úroveň základních škol. Nadané děti jsou v podstatě uměle brzděny ve svém rozvoji. Základní školy by se měly vrátit do původního modelu. Inkluzi zrušit a zavést speciální třídy s nižšími nároky na vzdělání.
Fórum čtenářů
Redakce Seznam Zpráv vybírá nejzajímavější příspěvky z diskuze čtenářů (některé mohou být redakčně kráceny). Zajímají nás vaše názory na aktuální témata a vážíme si diskutérů, kteří debatují slušně, k věci a dodržují kodex diskuzí SZ.
Své postřehy k tématu můžete redakci Seznam Zpráv také psát na e-mail forumctenaru@sz.cz.
Jindřiška Kulhánková: Inkluze se zvrtla, zrovna tak, jako se zvrtly odklady školní docházky. Z odkladů, které byly původně určeny pro děti nezralé do školy, se stala masová záležitost. Pomalu každé dítě narozené v květnu a později mělo odklad, i když ho vůbec nepotřebovalo. S inkluzí je to stejné. Místo aby do běžné třídy nastoupili inkludovaní jen s poruchou hybnosti nebo nějakou disfunkcí, tak se tam nacpali všichni, agresivní a lítající po třídě ADHD, autisti, kteří dostávají záchvaty nebo jejich intelekt je na úrovni debility. Takové děti tam skutečně nemají co dělat a ve výsledku je pak většina společnosti proti inkluzi. Takové děti patří do speciálních tříd nebo škol a asistenti to nespasí.
- Jiří Kelnar (reaguje): Problém není v inkluzi, ale v lidech, kteří by dali těžce postižené dítě do školy, kde na něj nemají prostor. Naopak ADHD a autisti velmi často jsou v pohodě a opravdu jim stačí jen ten asistent. Ale tady zase vylijeme vaničku i s děckem a naženeme skoro normální děti do zvláštní školy. Třeba i takové, které jsou extrémně inteligentní, ale potřebují zápřah, protože když se nudí, dělají bordel. (redakčně kráceno)
Josef Balvín: Už tady zvláštní školy byly. A ničemu nevadily. Asistenti neexistovali. Pokud se dítě nechce učit a je problémové, tak ať tam jde. Nemůžou na to doplácet učitelé ve třídách a děti, co se učit chtějí. Asistenti? Co to má být? Nevychovanost jde na vrub rodičů. Rozmazlenost taky. Je potřeba ve školách přitvrdit a přenést taky odpovědnost na rodiče.
- Hana Novotná (reaguje): Praktické a speciální školy jsou tu pořád. Jen rodičům se dala „do ruky zbraň“, kdy si sami mohou rozhodnout, na jaké škole bude jejich dítě vzdělávané. Praktické a speciální školy berou rodiče jako stigma - hloupé, nevychované děti. Proto páchají dobro a nechávají je v tradičních třídách. Možná by zde zase měli mít hlavní slovo odborníci a škola. Ale souhlasím, že některé děti, které dříve byly automaticky ve „zvláštní škole“, tam opravdu nepatřily.
Milena Kotašová: Inkluzi zrušit. Je to zločin na českém školství a většinové populaci, kterou poškozuje. Vrátit systém zvláštních škol nebo aspoň zvláštních tříd. A slovní hodnocení vůbec nezavádět. Je to nesmysl, který jsme tu už jednou měli a pro neúspěch byl zrušen. Je to jen slohové cvičení pro učitele, které dětem nic neříká. Ty hloupé experimenty nic nepřinášejí a jsou zbytečně drahé.
